Kniha, která je stavěna do špatného světla

„Nauka o dvojím otáčení země — o tom, že se otáčí kolem své osy a také kolem slunce — je nesprávná a je zcela v rozporu se Svatým Písmem.“

Tak to bylo vyjádřeno ve výnosu kongregace Indexu zakázaných knih z roku 1616.¹ Opravdu se Bible neshoduje s vědeckými fakty? Nebo byla stavěna do špatného světla?

V ZIMĚ na přelomu let 1609 a 1610 namířil Galileo Galilei svůj právě zdokonalený dalekohled směrem k nebi a objevil tam čtyři měsíce obíhající kolem planety Jupiter. To, co uviděl, otřáslo tehdy panujícím názorem, že všechna nebeská tělesa musí obíhat kolem země. Již dříve, v roce 1543, polský astronom Mikuláš Koperník vytvořil teorii, že planety krouží kolem slunce. Galileo tuto teorii ověřil a tak potvrdil, že z vědeckého hlediska je pravdivá.

Katoličtí teologové však tyto úvahy považovali za kacířství. Církev dlouhou dobu zastávala názor, že země je středem vesmíru.² Tento názor byl založen na doslovném výkladu biblických textů, ve kterých se o zemi píše, že je upevněna „na základy, nikdy a nikdy nezakolísá“. (Žalm 104:5, Heger) Galileo byl povolán do Říma a postaven před inkviziční soud. Prošel krutými výslechy a tak byl donucen svá zjištění odvolat a zbytek života strávil v domácí vazbě.

Teprve v roce 1992, asi 350 let po Galileově smrti, katolická církev konečně uznala, že přece jen měl pravdu.³ Jestliže však měl pravdu Galileo, pak se mýlila Bible, ne?

Skutečný význam biblických textů

Galileo věřil, že Bible je pravdivá. Když jeho objevy byly v rozporu s obvyklým výkladem určitých biblických veršů, dospěl k názoru, že teologům uniká skutečný význam těchto textů. Ostatně napsal, že „dvě pravdy se nikdy nemohou navzájem popírat“.⁴ Předpokládal, že přesné vědecké výrazy nemohou být v rozporu se slovy z všedního života používanými v Bibli. Teology však nebylo možné přesvědčit. Tvrdili, že všechny biblické výroky o zemi se musí brát doslova. Z toho důvodu nejen odmítali všechny Galileovy objevy, ale také jim unikal skutečný význam takových biblických vyjádření.

Zdravý rozum by nám měl napovědět, že i když se Bible zmiňuje o „čtyřech rozích země“, neznamená to, že její pisatelé považovali zemi za doslovný čtverec. (Zjevení 7:1) Bible je psána v jazyce prostých lidí a často používá živé metafory. Když tedy Bible píše o zemi, že má „čtyři rohy“, trvalý „základ“, „podstavce“ a „úhelný kámen“, nepředkládá tím vědecký popis země; je to samozřejmě metaforické vyjádření, které mnohdy i my používáme ve své běžné mluvě.a (Izajáš 51:13; Job 38:6)

Životopisec L. Geymonat ve své knize Galileo Galilei uvedl: „Předsudky zaujatí teologové, kteří chtěli omezovat vědu na základě uvažování podle Bible, tím Bibli jedině zdiskreditovali.“⁵ A vzbudit nedůvěru k Bibli se jim opravdu podařilo. Nerozumná omezení však ve skutečnosti vědě nepřipravila Bible, ale její výklad předkládaný teology.

Podobně překrucují Bibli dnešní náboženští fundamentalisté, když tvrdí, že země byla stvořena za šest dní o 24 hodinách. (1. Mojžíšova 1:3–31) Takový názor není v souladu s vědou ani s Biblí. Slovo „den“ je v Bibli stejně jako v běžné mluvě pružně používáno pro vyjádření různě dlouhých časových jednotek. V 1. Mojžíšově 2:4 se o všech šesti stvořitelských dnech mluví souhrnně jako o jednom „dnu“. Hebrejské slovo, které se překládá jako „den“, může v Bibli prostě znamenat „dlouhou dobu“.⁶ Není tedy žádný biblický důvod k tvrzení, že každý stvořitelský den trval 24 hodin. Fundamentalisté vyučují něco jiného a tím Bibli stavějí do špatného světla. (Viz také 2. Petra 3:8.)

Po celou dobu dějin teologové často Bibli překrucovali. Podívejme se, jakými dalšími způsoby stavějí náboženství křesťanstva do špatného světla to, co Bible říká.

Náboženství ji staví do špatného světla

Lidé, kteří říkají, že se řídí Biblí, svými skutky mnohdy poskvrňují pověst knihy, o níž tvrdí, že ji mají v úctě. Takzvaní křesťané prolévají krev ve jménu Boha. Bible však Kristovy následovníky nabádá, aby „milovali jeden druhého“. (Jan 13:34, 35; Matouš 26:52)

Někteří duchovní své ovečky odírají tím, že z nich podloudně tahají jejich těžce vydělané peníze, a tak se jejich jednání značně liší od biblického pokynu: „Zdarma jste dostali, zdarma dávejte.“ (Matouš 10:8; 1. Petra 5:2, 3)

Je jasné, že Bibli není možné posuzovat podle slov a jednání těch, kdo z ní jen citují nebo tvrdí, že podle ní žijí. Vnímavý člověk proto asi chce sám zjistit, o čem všem Bible pojednává a proč je tato kniha tak pozoruhodná.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 4]

Dva Galileovy dalekohledy

[Obrázek na straně 5]

Galileo je vyslýchán inkvizitory