Jak si vypracovat osnovu

MNOZÍ řečníci, když dostanou za úkol přednést nějaký proslov, si jej pracně napíší slovo od slova, a to od úvodu až po závěr. Než přípravu proslovu dokončí, vypracují si možná řadu konceptů. To jim pravděpodobně zabere řadu hodin.

Připravuješ si proslovy takovýmto způsobem? Chtěl by ses naučit snadnější způsob? Jestliže se naučíš, jak si vypracovat osnovu, nebudeš si již muset psát všechno slovo od slova. Díky tomu budeš mít více času na procvičování přednesu. Tvé proslovy se ti pak budou nejen lépe přednášet, ale budou také zajímavější a podnětnější pro tvé posluchače.

Pro veřejné proslovy přednášené ve sboru je pochopitelně k dispozici určitá základní osnova. To však v případě většiny ostatních proslovů neplatí. Možná ti je zadán jen určitý předmět proslovu nebo jeho námět. Nebo máš probrat konkrétní tištěnou látku. Jindy zas dostaneš jen několik pokynů. Pro všechny takové proslovy si musíš vypracovat svou vlastní osnovu.

Určitou představu o tom, jak by stručná osnova mohla být uspořádána, si můžeš udělat na základě vzoru uvedeného na straně 41. Všimni si, že všechny hlavní body začínají u levého okraje a jsou napsány velkými písmeny. Pod každým hlavním bodem jsou uvedeny myšlenky, které jej podporují. Pod nimi jsou napsány další body, které tyto myšlenky rozvíjejí a které jsou odsazeny dále od levého okraje. Pozorně si tuto osnovu prohlédni. Všimni si, že dva hlavní body se přímo vztahují k námětu a že vedlejšími body nejsou pouze nějaké zajímavosti. Naopak, každý z nich podporuje hlavní myšlenku, pod kterou se nachází.

Když si připravuješ osnovu, možná nevypadá přesně jako uvedený vzor. Ale pokud pochopíš zásady týkající se toho, jak se osnova vypracovává, pomůže ti to uspořádat si látku a připravit si za přiměřenou dobu působivý proslov. Jak bys měl postupovat?

Analyzuj, vybírej a uspořádávej

Potřebuješ námět. Námětem není pouze všeobecný předmět proslovu, jaký by mohl být vyjádřen jedním slovem. Je to ústřední myšlenka, kterou chceš sdělit, a ukazuje, z jakého hlediska chceš předmět svého proslovu rozebrat. Jestliže je ti námět zadán, pečlivě analyzuj každé klíčové slovo. Máš-li zadaný námět rozebrat na základě nějaké publikované látky, danou látku si prostuduj a přitom měj tento námět na mysli. Pokud ti byl zadán pouze předmět proslovu, potom je jen na tobě, aby sis zvolil námět. Dříve než to však uděláš, bude pro tebe možná užitečné, vyhledáš-li si další informace. Když budeš mít otevřenou mysl, najdeš často nové myšlenky.

Zatímco takto postupuješ, stále si klaď otázky: ‚Proč je tato látka pro mé posluchače důležitá? Co je mým cílem?‘ Cílem by mělo být nejen probrat látku nebo přednést barvitý proslov, ale také dosáhnout toho, že proslov bude pro tvé posluchače v něčem užitečný. Až si určíš cíl svého proslovu, napiš si jej. Stále si jej během přípravy připomínej.

Když sis stanovil cíl a k němu vybral odpovídající námět (nebo když sis promyslel, jak se námět, který ti byl zadán, hodí k tomuto cíli), můžeš se pustit do konkrétnějšího výzkumu. Hledej informace, které budou pro tvé posluchače cenné. Nespokoj se s obecnými vyjádřeními, ale pátrej po konkrétních myšlenkách, jež jsou poučné a opravdu užitečné. Buď realistický, pokud jde o rozsah výzkumu, který provádíš. Ve většině případů budeš mít brzy více látky, než kolik můžeš použít, a tak z ní budeš muset něco vybrat.

Urči si hlavní body, které musíš rozebrat, abys rozvedl námět svého proslovu a abys dosáhl jeho cíle. Tyto body budou tvořit kostru tvého proslovu, tvou základní osnovu. Kolik hlavních bodů by osnova měla mít? Pro krátký rozbor snad budou stačit dva, a dokonce i pro hodinový proslov stačí obvykle pět. Čím méně hlavních bodů bude, tím pravděpodobněji si je tvoji posluchači zapamatují.

Až si promyslíš námět a hlavní body svého proslovu, uspořádej si látku, kterou sis vyhledal. Rozhodni, co přímo souvisí s hlavními body. Vyber podrobnosti, které tvému proslovu dodají svěžest. Když si volíš biblické texty, kterými podpoříš hlavní body, všímej si myšlenek, jež ti pomohou rozebrat smysl těchto textů. Každý údaj přiřaď k tomu hlavnímu bodu, ke kterému patří. Jestliže se některá informace nehodí k žádnému hlavnímu bodu tvého proslovu, potom ji vyřaď — i kdyby byla velmi zajímavá — nebo si ji ulož do archivu, abys ji použil při jiné příležitosti. Pracuj jen s tou látkou, která se k námětu tvého proslovu hodí nejlépe. Pokud se budeš snažit probrat toho příliš mnoho, budeš muset mluvit rychle a látku probereš povrchně. Bude lepší, když rozebereš jen několik bodů, které jsou pro posluchače opravdu cenné, a když to uděláš důkladně. Dbej, abys nepřekračoval vymezený čas.

V tuto chvíli je čas na to, aby sis látku logicky uspořádal — pokud jsi to neudělal již předtím. Právě tak postupoval evangelista Lukáš. Když shromáždil velké množství skutečností, jež se vztahovaly k věci, o níž chtěl psát, uspořádal je „v logickém pořadí“. (Luk. 1:3) Látku, kterou jsi shromáždil, bys mohl seřadit chronologicky či tématicky nebo snad ve vztahu příčina a její následek či problém a jeho řešení — záleží na tom, co bude vzhledem k cíli tvého proslovu nejpůsobivější. Mezi jednotlivými myšlenkami by neměly být žádné skoky. Své posluchače bys měl přirozeně vést od jedné myšlenky ke druhé, takže v tvém proslovu nebudou žádné myšlenkové mezery, které je těžké překlenout. Doklady, jež předkládáš, by posluchače měly vést k logickým závěrům. Když si uspořádáváš jednotlivé body, přemýšlej o tom, jak bude proslov působit na tvé posluchače. Bude pro ně snadné sledovat tvou myšlenkovou linii? Bude je proslov podněcovat, aby jednali podle toho, co slyší — v souladu s cílem, který máš na mysli?

Dále si připrav úvod, který vzbudí zájem o předmět tvého proslovu a který posluchačům ukáže, že to, o čem budeš mluvit, je pro ně opravdu cenné. Mohlo by být užitečné, kdyby sis několik prvních vět napsal slovo od slova. Nakonec si promysli podněcující závěr, který odpovídá cíli tvého proslovu.

Jestliže si osnovu vypracuješ dostatečně brzy, budeš mít čas ji vylepšit dříve, než proslov předneseš. Možná máš pocit, že určité myšlenky je zapotřebí podpořit několika statistickými údaji, znázorněním nebo zážitkem. Když použiješ nějakou aktuální událost nebo něco, co lidi v okolí zajímá, může to posluchačům pomoci, aby lépe chápali praktický význam dané látky. Až si budeš proslov znovu procházet, možná tě napadnou další možnosti, jak informace přizpůsobit pro své posluchače. Toto analyzování a vylepšování je nezbytnou součástí procesu, během něhož se ze zajímavé látky stává působivý proslov.

Někteří řečníci možná potřebují rozsáhlejší poznámky než druzí. Jestliže si však látku uspořádáš jen do několika hlavních bodů, vypustíš to, co je nepodporuje, a myšlenky si sestavíš v logickém pořadí, potom postupně — jak bude přibývat tvých zkušeností — zjistíš, že si již nemusíš psát všechno slovo od slova. To ti ušetří spoustu času. Kvalita tvých proslovů vzroste. A bude zjevné, že ze vzdělávání v teokratické škole máš opravdu užitek.