Vnitřní rovnováha

NENÍ nijak neobvyklé, že řečník, který má začít mluvit, je nervózní — zvláště pokud nemívá proslovy často. Zvěstovatel možná bývá poněkud nervózní během několika prvních rozhovorů s lidmi, které v daný den v kazatelské službě osloví. Když byl Jeremjáš pověřen, aby sloužil jako prorok, odpověděl: „Opravdu nevím, jak mluvit, neboť jsem jen chlapec.“ (Jer. 1:5, 6) Jehova Jeremjášovi pomohl a jistě pomůže i tobě. Časem můžeš vnitřní rovnováhu získat.

Řečník, který má vnitřní rovnováhu, je klidný. Tento klid je patrný z jeho vystupování. Jeho držení těla je přirozené a odpovídá dané situaci. Rukama pohybuje promyšleně. Ovládá svůj hlas a vyjadřuje se působivě.

I když máš možná pocit, že tento popis vnitřně vyrovnaného člověka se na tebe nehodí, můžeš se v tomto ohledu zlepšit. Jak? Uvažujme o tom, proč řečník bývá nervózní a proč mu chybí vnitřní rovnováha. Příčina může být tělesné povahy.

Když máš před sebou nějaký náročný úkol a chceš jej zvládnout, ale nevíš, zda se ti to podaří, pociťuješ úzkost. V důsledku toho mozek dává tělu pokyn, aby vytvářelo více adrenalinu. Následný příval adrenalinu může vést ke zrychlení tepu a dýchání, k většímu pocení, nebo dokonce k tomu, že se řečníkovi třesou ruce a kolena a že se mu chvěje hlas. Tvé tělo se ti snaží pomoci zvládnout situaci tím, že ti poskytuje více energie. Problém však spočívá v tom, jak tento příval energie využít ke konstruktivnímu myšlení a k nadšenému přednesu.

Jak potlačit úzkost. Pamatuj na to, že určitá míra úzkosti je normální. Aby sis však zachoval vnitřní rovnováhu, musíš svou úzkost potlačit a zvládnout situaci klidně a důstojně. Jak toho můžeš dosáhnout?

Důkladně se připrav. Věnuj čas přípravě svého proslovu. Ujisti se, že jasně rozumíš jeho námětu. Jestliže jde o proslov, v němž je na tobě, aby sis vybral body, které probereš, potom vezmi v úvahu, co tvoji posluchači již o námětu ví a čeho bys rád dosáhl. To ti pomůže vybrat si co nejhodnotnější látku. Pokud je to pro tebe zpočátku obtížné, poraď se s některým zkušeným řečníkem. Ten ti může pomoci, aby sis konstruktivně rozebral látku a promyslel si, co je pro posluchače nejužitečnější. Až si budeš jist, že předložíš látku, která přinese posluchačům užitek, a až ji budeš mít jasně v mysli, potom tvoje touha podělit se o ni začne převyšovat úzkost, kterou snad v souvislosti se svým přednesem máš.

Zvláštní pozornost věnuj svému úvodu. Ujisti se, že víš, jak začneš. Jakmile už budeš mluvit, tvoje nervozita pravděpodobně ustoupí.

Tytéž základní kroky se vztahují i na přípravu do kazatelské služby. Uvažuj nejen o námětu, který se chystáš rozebrat, ale také o tom, jakým lidem budeš vydávat svědectví. Pečlivě si promysli svůj úvod. Využívej zkušenosti zralých zvěstovatelů.

Možná se domníváš, že budeš klidnější, když si proslov, který máš přednést skupině posluchačů, vypracuješ slovo od slova. To však může ve skutečnosti vést k tomu, že pokaždé, když budeš přednášet nějaký proslov, budeš cítit značnou úzkost. Je pravda, že někteří řečníci mívají rozsáhlejší poznámky než jiní. Avšak tím, co usměrní tvé myšlenky a co potlačí tvou úzkost, nejsou slova napsaná na papíře, ale je to přesvědčení, že sis pro své posluchače připravil něco opravdu hodnotného.

Přednes si procvičuj nahlas. Takové procvičování ti dá jistotu, že své myšlenky dokážeš vyjádřit slovy. Při procvičování si vytváříš paměťové vzory, které se ti snadno mohou vybavit při proslovu. Procvičuj si přednes realisticky. Představuj si své posluchače. Seď u stolu nebo stůj — podle toho, v jaké poloze budeš proslov přednášet.

Modli se k Jehovovi o pomoc. Vyslyší takovou modlitbu? „To je důvěra, kterou k němu máme: že nás slyší, ať prosíme o cokoli podle jeho vůle.“ (1. Jana 5:14) Pokud toužíš přinášet čest Bohu a pomáhat lidem, aby měli užitek z jeho Slova, potom Jehova tvou modlitbu jistě vyslyší. Toto ujištění ti může dát mnoho síly ke splnění tvého úkolu. Kromě toho, když budeš rozvíjet ovoce ducha — lásku, radost, pokoj, mírnost a sebeovládání —, osvojíš si takový myšlenkový postoj, díky němuž různé situace zvládneš s vnitřní rovnováhou. (Gal. 5:22, 23)

Získávej zkušenosti. Čím více se budeš účastnit kazatelské služby, tím menší bude tvoje nervozita. Čím častěji budeš podávat komentáře na sborových shromážděních, tím snazší pro tebe bude mluvit před druhými. Čím více proslovů ve sboru předneseš, tím menší úzkost budeš před každým z nich pravděpodobně cítit. Chtěl bys mít více příležitostí mluvit před druhými? Potom se ve škole dobrovolně nabídni jako náhradník vždy, když druzí svůj úkol přednést nemohou.

Až podnikneš výše uvedené kroky, bude pro tebe užitečné, abys prozkoumal příznaky, které neklamně poukazují na nedostatek vyrovnanosti. Jestliže tyto příznaky rozpoznáš a zjistíš, jak je můžeš zvládat, pomůže ti to mluvit s vnitřní rovnováhou. Tyto příznaky mohou být tělesné nebo hlasové.

Tělesné příznaky. Tvoje vnitřní rovnováha — či její nedostatek — je patrná z tvého vystupování a z toho, co děláš s rukama. Uvažuj nejprve o rukou. Jestliže máš ruce za zády, držíš je strnule v bok nebo pevně svíráš řečnický pult; jestliže si opakovaně dáváš ruce do kapes a zase ven, stále si zapínáš a rozepínáš sako, bezúčelně se dotýkáš tváře, nosu či brýlí; jestliže si hraješ s hodinkami, tužkou, prstenem či s papírem, na němž máš své poznámky nebo jestliže rukama křečovitě či nedotaženě gestikuluješ — potom to všechno svědčí o nedostatku vnitřní rovnováhy.

O nejistotě může svědčit i to, jestliže stále šoupáš nohama, klátíš se ze strany na stranu, stojíš příliš strnule, hrbíš se, často si zvlhčuješ rty, stále polykáš nebo jestliže dýcháš rychle a mělce.

Budeš-li se svědomitě snažit, budeš schopen tyto projevy nervozity potlačit. Pracuj však vždy jen na jednom z nich. Vyber si určitý příznak a předem uvažuj, jak mu musíš předcházet. Když vynaložíš úsilí, vnitřní rovnováha se ve tvém vystupování projeví.

Hlasové příznaky. Hlasové projevy nervozity mohou spočívat v neobvykle vysokém tónu hlasu nebo v tom, že se hlas chvěje. Možná si opakovaně odkašláváš nebo mluvíš příliš rychle. Když se budeš usilovně snažit ovládnout svůj hlas, budeš schopen tyto problémy a zlozvyky překonat.

Jestliže jsi nervózní, několikrát se před tím, než vystoupíš na pódium, zhluboka nadechni. Snaž se celé tělo uvolnit. Nemysli na svou nervozitu, ale soustřeď se na to, proč se chceš s posluchači podělit o věci, které sis připravil. Než začneš mluvit, podívej se na okamžik na své posluchače, tvař se přívětivě a usměj se. V úvodu mluv pomalu a potom se do svého proslovu zaber.

Co bys měl očekávat. Nepočítej s tím, že veškerá nervozita zmizí. Mnozí řečníci, kteří mívají proslovy z pódia již řadu let, jsou přesto nervózní pokaždé, když předstupují před posluchače. Naučili se však svou nervozitu potlačovat. Jeden takový řečník řekl: „Stále sice mívám srdce až v krku, ale teď už mi nebuší tak splašeně.“

Jestliže se budeš upřímně snažit vnější projevy nervozity potlačit, tvoji posluchači tě budou považovat za vyrovnaného řečníka. Snad budeš stále nervózní, ale oni to možná vůbec nepostřehnou.

Nezapomeň, že příval adrenalinu, který vyvolává příznaky nervozity, zároveň poskytuje více energie. Využívej ji k tomu, abys mluvil s citem.

S procvičováním všech těchto věcí vůbec nemusíš čekat až do doby, kdy půjdeš na pódium. Uč se být vnitřně vyrovnaný, mít své vystupování pod kontrolou a mluvit s patřičným citem při každodenních rozhovorech. Budeš-li to dělat, velmi ti to pomůže získat jistotu jak na pódiu, tak v kazatelské službě — kde je to nejdůležitější.