Účinné používání otázek

JELIKOŽ otázky vyžadují odpovědi — ať už vyjádřené nahlas nebo v duchu —, pomáhají ti získat pozornost posluchačů. Pomocí otázek můžeš zahajovat rozhovory a vést podnětnou výměnu myšlenek. Jakožto řečník a učitel můžeš otázky používat k tomu, abys vzbudil zájem, podnítil někoho k uvažování o určitém námětu nebo abys dodal svým slovům důrazu. Když otázky dobře využíváš, podněcuješ druhé, aby nejen pasivně naslouchali, ale také aktivně přemýšleli. Měj vždy na mysli určitý cíl a pokládej otázky tak, abys jej dosáhl.

K zahájení rozhovoru. Když jsi v kazatelské službě, vyhlížej po příležitostech, kdy můžeš někoho vybídnout, aby se — pokud chce — k něčemu vyjádřil.

Řada svědků zahajuje zajímavé rozhovory zkrátka tím, že položí otázku: „Přemýšlel jste někdy o tom, ...?“ Pokud zvěstovatel zvolí otázku, o níž přemýšlí skutečně mnoho lidí, potom se mu bude v kazatelské službě téměř jistě dařit. Vzbudit zvědavost druhého člověka může i otázka, o níž ještě nepřemýšlel. Rozhovory o široké škále námětů se dají zahájit například těmito otázkami: „Co si myslíte o...?“, „Jaký máte názor na...?“ nebo „Věříte, že...?“

Když evangelista Filip oslovil etiopského dvorního úředníka, který četl nahlas Izajášovo proroctví, byl rozhovor zahájen jednoduchou otázkou: „Opravdu víš [neboli rozumíš tomu], co čteš?“ (Sk. 8:30) Tato otázka Filipovi umožnila oznámit tomu muži pravdu o Ježíši Kristu. Pomocí podobné otázky někteří novodobí svědkové našli ty, kdo skutečně hladověli po jasném porozumění biblické pravdě.

Pokud dáš lidem příležitost vyjádřit svůj názor, mnozí z nich ti pak budou ochotněji naslouchat. Položíš-li někomu otázku, pozorně naslouchej. Na odpověď osloveného zareaguj laskavě, a ne kriticky. Pochval jej, pokud to můžeš udělat upřímně. Když jistý znalec Zákona při jedné příležitosti „odpověděl [Ježíšovi] inteligentně“, Ježíš jej pochválil slovy: „Nejsi daleko od Božího království.“ (Mar. 12:34) Dokonce i v případě, že nemáš stejný názor jako oslovený, můžeš mu poděkovat za to, že se vyjádřil. Z jeho odpovědi můžeš zjistit, jaký postoj musíš vzít v úvahu, až se s ním budeš bavit o biblické pravdě.

K uvedení důležitých myšlenek. Když mluvíš ke skupině posluchačů nebo když s někým hovoříš, snaž se používat otázky směřující k důležitým myšlenkám. Pamatuj na to, aby ses ptal na záležitosti, které tvé posluchače opravdu zajímají. Můžeš také použít otázky, jež vzbuzují zvědavost tím, že na první pohled není zřejmé, jak by na ně měl člověk odpovědět. Uděláš-li po položení otázky krátkou přestávku, posluchači budou tvým následujícím slovům pravděpodobně naslouchat s ještě větším zájmem.

Prorok Micheáš použil při jedné příležitosti několik otázek. Nejprve se zeptal, co Bůh od svých ctitelů očekává, a potom položil čtyři další otázky, z nichž každá uváděla jednu z možných odpovědí. Všechny prorokovy otázky pomáhají čtenářům, aby se připravili na výstižnou odpověď, s níž prorok tuto část svého rozboru uzavřel. (Mich. 6:6–8) Mohl bys při vyučování postupovat podobně? Snaž se o to.

K uvažování o námětu. Otázkami můžeme druhým pomáhat, aby sledovali logiku nějaké argumentace. U Malachiáše 1:2–10 je zachycen způsob, jakým Jehova sděloval Izraeli určité závažné prohlášení. Nejprve Izraelitům řekl: „Zamiloval jsem si vás.“ Oni si však jeho lásku neuvědomovali, a proto se jich zeptal: „Nebyl Esau Jákobův bratr?“ Potom Jehova poukázal na zpustlost Edomu jako na doklad toho, že Jehova Edomity kvůli jejich ničemnosti nemiloval. Dále Jehova pokračoval znázorněními, mezi která vložil otázky, jež měly zdůraznit, že Izraelité na jeho lásku nereagovali správně. Některé z těchto otázek jsou formulovány tak, jako kdyby je kladli nevěrní kněží. Jiné zase těmto kněžím klade Jehova. Uvedený rozhovor rozněcuje emoce a poutá naši pozornost, logika argumentace je nevyvratitelná a poselství nezapomenutelné.

Někteří řečníci účinně používají otázky podobným způsobem. I když možná nečekají, že jim někdo z posluchačů odpoví nahlas, předpokládají, že se posluchači zapojí myšlenkově — jako kdyby byli účastníky rozhovoru.

I při vedení biblických studií používáme metodu, při které se zájemce zapojuje do rozhovoru. Pochopitelně, že větší užitek přináší, když zájemce neopakuje jen odpovědi uvedené v publikaci. Proto mu laskavým tónem pokládej pomocné otázky a rozmlouvej s ním. Při probírání klíčových myšlenek jej vybídni, aby jako základ pro svou odpověď používal Bibli. Mohl bys mu třeba položit otázky: „Jak to, co právě rozebíráme, souvisí s určitou konkrétní myšlenkou, kterou jsme již studovali? Proč je to důležité? Jak by to mělo ovlivnit náš život?“ Tato metoda je účinnější, než když budeš vyjadřovat své vlastní přesvědčení nebo něco dlouze vysvětlovat. Tímto způsobem svému zájemci pomáháš, aby k uctívání Boha používal svou ‚sílu rozumu‘. (Řím. 12:1)

Pokud zájemce určitou myšlenku nechápe, buď trpělivý. Možná se snaží porovnat tvůj výklad s tím, čemu věřil řadu let. Snad by mu mohlo pomoci, kdybys námět předložil z jiného hlediska. Někdy je však zapotřebí vrátit se k těm základním věcem. Hojně při výkladu používej Písmo. Uváděj znázornění. A k nim přidej jednoduché otázky, které zájemce podnítí, aby uvažoval o dokladech.

K zjištění vnitřních postojů. Když lidé odpovídají na otázky, ne vždy odhalí své skutečné názory. Možná jen řeknou to, co si myslí, že chceš slyšet. Proto je zapotřebí rozlišovací schopnost. (Přísl. 20:5) Mohl by ses například zeptat podobně jako Ježíš: „Věříš tomu?“ (Jan 11:26)

Když se mnozí z Ježíšových učedníků urazili kvůli tomu, co řekl, a opustili ho, Ježíš vybídl apoštoly, aby vyjádřili svůj postoj. Zeptal se jich: „Nechcete snad také jít?“ Petr formuloval jejich názor slovy: „Pane, ke komu odejdeme? Máš výroky věčného života, a my jsme uvěřili a poznali, že jsi Boží Svatý.“ (Jan 6:67–69) Při jiné příležitosti se Ježíš svých učedníků zeptal: „Co říkají lidé, kdože je Syn člověka?“ Potom jim položil otázku, kterou je vybídl, aby vyjádřili své vlastní mínění. „Ale co říkáte vy, kdo jsem?“ Petr mu odpověděl: „Ty jsi Kristus, Syn živého Boha.“ (Mat. 16:13–16)

Při vedení biblického studia možná zjistíš, že je užitečné přistupovat k určitým sporným bodům podobným způsobem. Mohl by ses například zeptat: „Jak se na tuto záležitost dívají tvoji spolužáci (nebo spolupracovníci)?“ Potom bys mohl pokračovat: „A jaký názor máš na ni ty?“ Poznáš-li skutečné postoje zájemce, potom mu můžeš jakožto učitel co nejlépe pomoci.

Ke zdůraznění. Otázky lze také použít ke zdůraznění myšlenek. Právě to udělal apoštol Pavel v dopise Římanům 8:31, 32: „Je-li Bůh při nás, kdo bude proti nám? Ten, kdo neušetřil ani svého vlastního Syna, ale vydal ho za nás všechny, proč by nám s ním také laskavě nedal všechno ostatní?“ Všimni si, že každá Pavlova otázka navazuje na větu, která jí předchází.

Prorok Izajáš zaznamenal Jehovův rozsudek nad babylónským králem, a potom vyjádřil své silné přesvědčení slovy: „Radil sám Jehova vojsk, a kdo to může zrušit? A ta vztažená ruka je jeho, a kdo ji může obrátit zpět?“ (Iz. 14:27) Tyto otázky samy o sobě ukazují, že vyjádřenou myšlenku nelze popřít. Není třeba na ně odpovídat.

K odhalení nesprávného uvažování. Pečlivě promyšlené otázky jsou také účinným nástrojem k odhalování nesprávného uvažování. Před tím, než Ježíš uzdravil jednoho muže, zeptal se farizeů a některých mužů zběhlých v Zákoně: „Je zákonné v sabatu léčit, nebo ne?“ Když nemocného uzdravil, pokračoval další otázkou: „Kdo z vás, jestliže mu spadne syn nebo býk do studny, ho v sabatním dnu ihned nevytáhne?“ (Luk. 14:1–6) Na to nebylo třeba odpovídat, a nikdo ani neodpověděl. Ježíšovy otázky odhalily jejich nesprávné uvažování.

Dokonce i praví křesťané mohou někdy začít uvažovat nesprávně. Někteří členové korintského sboru v prvním století podali na své bratry žalobu k soudu, aby tak vyřešili problémy, které však měli být schopni řešit mezi sebou. Jak v této věci jednal apoštol Pavel? Usměrnil jejich uvažování tím, že jim položil několik cílených otázek. (1. Kor. 6:1–8)

Praxí se můžeš naučit používat otázky účinně. Pamatuj však na to, abys jednal uctivě, zejména když mluvíš s někým starším, s někým, koho osobně neznáš, nebo s někým, kdo zastává určité postavení. Pomocí otázek předkládej biblickou pravdu přitažlivým způsobem.