ACHAN

[slovní hříčkou souvisí se jménem Achar, což znamená „přinášející zavržení (těžkost)“].

Syn Karmiho z domácnosti Zabdiho z rodiny Zeracha z kmene Juda; také byl nazýván Achar. (1Pa 2:7)

Když Izraelité překročili Jordán, Jehova výslovně přikázal, že první dobyté město, Jericho, „se stane tím, co je zasvěceno zničení; . . . patří [to] Jehovovi“. Všechno stříbro a zlato mělo být dáno do Jehovovy pokladnice. (Joz 6:17, 19) Achan však našel drahý oděv ze Šinaru, padesátišekelový zlatý prut (v ceně asi 6 400 dolarů) a dvě stě šekelů stříbra (440 dolarů) a tajně je zakopal ve svém stanu. (Joz 7:21) Ve skutečnosti okradl Boha! Achan porušil výslovný Boží zákaz, a Bůh proto Izraelitům nepožehnal, když zaútočili na další město, na Ai. Izraelité se museli dát na útěk. Čí to byla vina? Nikdo se nepřiznal. Celý Izrael byl podroben zkoušce. Kmen po kmeni, pak rodina po rodině z kmene Juda, a nakonec muž po muži z domu Zabdiho museli předstupovat před Jehovu, dokud nebyl „vybrán“ Achan. (Joz 7:4–18) Teprve potom se Achan přiznal ke svému hříchu. Rozsudek pak přišel rychle. Achan, jeho rodina (která musela vědět o tom, co se stalo) a jeho dobytek byli ukamenováni a potom spáleni ohněm spolu se vším majetkem v údolí Achor, což znamená „zavržení, těžkost“. (Joz 7:19–26)