ADIN

[libující si v potěšení].

Představený jednoho z otcovských domů v Izraeli; několik set jeho potomků se vrátilo z vyhnanství v Babylóně společně se Zerubbabelem. (Ezr 2:15; Ne 7:20) Později, v roce 468 př. n. l., se dalších jedenapadesát příslušníků Adinova rodu vrátilo s Ezrou. (Ezr 8:6) Knížecí zástupce Adinova otcovského domu byl jedním z těch, kdo potvrdili „důvěryhodnou úmluvu“, která byla sepsána za dnů Nehemjáše. (Ne 9:38; 10:1, 16)