BECAI

[zkrácená forma jména Becalel].

1. Izraelita, jehož více než 300 potomků se v roce 537 př. n. l. vrátilo do Jeruzaléma se Zerubbabelem. (Ezr 2:17; Ne 7:23)

2. Jeden muž tohoto jména, nebo zástupce členů stejnojmenné rodiny, který potvrdil Nehemjášovu „důvěryhodnou úmluvu“. (Ne 9:38; 10:1, 14, 18)