ETAN

[vytrvávající; stále tekoucí].

1. Jeden ze čtyř mužů, kteří měli značnou moudrost, jež ovšem nepředčila moudrost Šalomounovu. (1Kr 4:31) Tento Etan možná napsal Žalm 89, protože v jeho nadpisu je jako pisatel označen Ezrachovec Etan. V 1. Paralipomenon 2:6 se o Etanovi, Hemanovi, Kalkolovi a Darovi mluví jako o synech Zeracha z kmene Juda a možná se jedná o tytéž muže, o nichž je zmínka v 1. Královské. O Etanovi je řečeno, že byl otcem Azarjáše. (1Pa 2:8; viz heslo EZRACHOVEC.)

2. Otec Adajáše a syn Zimmy, Levity z Geršomovy rodiny. (1Pa 6:41–43)

3. Syn Kišiho (1Pa 6:44) či Kušajáše (1Pa 15:17), Levity z Merariho rodiny. Etan byl zpěvák a činelista. (1Pa 15:19) Vzhledem k jeho úzké spojitosti s Hemanem se má za to, že Etan je totožný s Jedutunem, kterého David jmenoval ke službě před svatostánkem v Gibeonu, a že po jeho jmenování bylo jeho jméno Etan změněno na Jedutun. (Srovnej 1Pa 15:17, 19 s 1Pa 16:39–41 a 25:1; viz heslo JEDUTUN č. 1.)