ÚNOS

Zmocnění se nějakého člověka, jeho odvedení a jeho držení v zajetí proti jeho vůli, a to nezákonnými prostředky, lstí nebo zastrašováním. Pod mojžíšským Zákonem byl únos zločinem, který se trestal smrtí. Jestliže někdo unesl člověka a prodal ho nebo jestliže byl unesený nalezen s únoscem, měl být únosce usmrcen. (2Mo 21:16; 5Mo 24:7) Předtím než byl tento zákon předán Izraeli, se Jákobův syn Josef stal obětí únosu a byl prodán do otroctví. (1Mo 37:27, 28; 40:15) Bůh tento skutek později změnil v požehnání pro Josefa v Egyptě, a Josef svým bratrům jejich ničemný čin odpustil. (1Mo 45:4, 5)

Když apoštol Pavel psal Timoteovi, poznamenal, že „zákon není vyhlášen pro spravedlivého“, ale pro nezákonné lidi včetně únosců. (1Ti 1:8–11)