VAVŘÍN

[heb. ʼoʹren].

Stálezelený keř nebo strom, který může dorůst až do výšky 15 m. Celý strom (listy, kůra, kořeny a plody) obsahuje olej, který se již dlouho používá v lékařství. Listy jsou podlouhlé, kožovité s lesklou horní stranou.

U Izajáše 44:14 je tento strom uveden jako poslední z několika stromů; je to jediná zmínka o tomto stromu v Hebrejských písmech. Lexicon in Veteris Testamenti Libros (L. Koehler a W. Baumgartner, Leiden, 1958, s. 88) ztotožňuje příslušný hebrejský název s vavřínem pravým (Laurus nobilis), z něhož se získává bobkový list. (Viz také The Interpreter’s Dictionary of the Bible, G. A. Buttrick, ed., 1962, sv. 2, s. 293.) Vavřín pravý se vyskytuje v oblasti sahající od pobřeží do středních horských pásem Palestiny a roste i v dalších zemích kolem Středozemního moře.

Ve starověkém Řecku se z listů vavřínu dělaly věnce, které se dávaly na hlavu vítězům pýthijských her, a také ti, kdo zastávali určitý úřad, je nosili na hlavě jako symbol společenského postavení.