MIGDOL

[věž].

1. Místo v Egyptě uvedené jako orientační bod při popisu území u Pihachirotu, kde Izraelité naposledy tábořili před přechodem Rudého moře. Měli se utábořit „před Pihachirotem mezi Migdolem a mořem na dohled od Baal-cefonu“. (2Mo 14:2; 4Mo 33:5–8) Většina badatelů soudí, že Migdol je pravděpodobně egyptská výslovnost hebrejského slova migh·dalʹ, což znamená „věž“, a že se toto slovo nepochybně vztahuje na stanoviště vojenské posádky nebo na strážní věž na egyptských hranicích. Existují však doklady, že kolem egyptských hranic bylo takových Migdolů několik; i dnes tam jsou tři různé vesnice se jménem Maštul, což je současná forma jména Migdol v egyptštině (odvozené z koptského jazyka). (Viz také č. 2.) Jedna z el-amarnských tabulek se sice zmiňuje o jistém místě Ma-ag-da-liʹ, není tam však žádná zmínka o jeho poloze. Poloha ostatních uvedených míst, Pihachirotu a Baal-cefonu, není v současné době známa, a tak zůstává neznámá i poloha Migdolu. Některým badatelům připadá pravděpodobné, že to je místo na vrcholu Džebel ʽAtaqa, odkud se dohlédne na sev. konec Suezského zálivu. I když dnes neexistují žádné doklady, že se tomuto místu říkalo Migdol, přesto by bylo strategicky výhodné umístit tam strážní věž nebo stanoviště pohraniční stráže.

2. Migdol, o němž se zmínili proroci Jeremjáš a Ezekiel asi 900 let po exodu. Může být sice totožný s Migdolem uvedeným výše, ale většina komentátorů se domnívá, že se jedná o druhý egyptský Migdol.

Prorok Ezekiel předpověděl, že Egypt bude zpustošen — nepochybně Babylónem — „od Migdolu po Syene a k hranici Etiopie“. (Ez 29:10; 30:6) Syene leželo úplně na J starověkého Egypta, a proto se zdá, že tento Migdol byl úplně na S, a z toho tedy vznikl popis podobný známému výroku „od Danu po Beer-šebu“, který se vztahoval na Palestinu. (Sd 20:1) Po pádu Jeruzaléma v roce 607 př. n. l. se židovští uprchlíci usadili v Migdolu, Tachpanchesu, v Nofu (Memfidě) a v zemi Patros. Avšak Migdol a jiná místa měla být svědky ‚hltajícího meče‘ babylónského krále Nebukadnecara. (Jer 44:1; 46:13, 14)

Tento Migdol je obvykle ztotožňován s pevností, která podle popisu v egyptských hieroglyfických textech střežila přístup do Egypta od SV. V Antoninově itineráři (Itinerarium Provinciarum Antonini Augusti) z třetího století našeho letopočtu je zmínka o místě jménem Magdolo blízko Pelusia ležícího na pobřeží Středozemního moře. Pelusium mohli příchozí z Filisteje považovat za vstup do Egypta. Není to sice jisté, ale někteří badatelé předpokládají, že tato hraniční pevnost nazývaná Migdol je totožná s místem Tell el-Heir ležícím asi 10 km na JJZ od Pelusia (Tell el Farame).