NETOFA

[z kořene, jenž znamená „kanout; padnout“], Netofané.

Malá judská vesnice, která leží pravděpodobně u místa Chirbet Bedd Faluh, asi 4 km na JJV od Betléma; Netofané byli obyvatelé této vesnice. Bible se zaměřuje především na obyvatele, kteří byli zpočátku zjevně příbuzní s těmi, kdo sídlili v Betlému. (1Pa 2:54)

Mezi Netofany patřili i Davidovi silní muži Maharai a Cheleb (Cheled; Cheldai), kteří se oba stali hlavami vojenských oddílů. (2Sa 23:8, 28, 29; 1Pa 11:26, 30; 27:13, 15) Někteří Netofané zůstali v Judě potom, co byl lid poslán do vyhnanství v Babylóně, a podpořili místodržitele Gedaljáše. (2Kr 25:23; Jer 40:8) Řada potomků Netofanů, kteří byli odvedeni do Babylóna, se v roce 537 př. n. l. vrátila spolu se Zerubbabelem. (Ezr 2:1, 2, 22; Ne 7:26) Jistí Levité, kteří žili mezi usedlíky v Netofě, přišli do Jeruzaléma na zasvěcení obnovené zdi. (1Pa 9:14, 16; Ne 12:27, 28)