Otázky čtenářů

● Slyšel jsem, že Mojžíš obdržel zákon o letnicích. Jak je to možné, když ve 2. Mojžíšově 19:1 je psáno, že Izraelité došli k Sinaji v třetím měsíci po opuštění Egypta?

Židovské podání ztotožňuje letnice neboli šabuot dosti zřetelně s dobou, kdy Mojžíš obdržel deset příkazů. Čteme na příklad: „V cyklu židovské dějinné upomínky je šabuot dnem setkání na Sinaji, kdy se Bůh zjevil Mojžíšovi a židovskému lidu. Bylo slyšet hlas, který vyslovil deset příkazů.“ (Judaism, vydavatel Rabi A. Hertzberg, strana 118, 1961, něm.; viz též Nová židovská encyklopedie z roku 1962, strana 442, angl.) Bible nevysvětluje výslovně, že by tomu tak bylo. Když však zkoumáme, co vlastně Bible říká, můžeme zjistit, že poučení, které podává, připouští tuto možnost.

Židovský pasach byl 14. nisana. Podle židovských svátků byl 15. nisan sabbatem a 16. nisana byly obětovány první plody ječmenné žně. Padesát dní později, 6. siwana, slavili Židé svátek týdnů zvaný též letnice. Protože židovské měsíce byly dlouhé dvacet devět nebo třicet dní, budí to snad zdání, že třetí měsíc po opuštění Egypta sahal přes dobu svátku letnic. — 3. Mojž. 23:4–17.

Ale chceme zkoumat 2. Mojžíšovu 19:1. Tam je psáno: „Měsíce třetího po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v ten den přišli na poušť Sinai.“ Všimni si, že není psáno: „Tři měsíce po“ vyjití Izraelitů z Egypta, což by znamenalo tři plné měsíce neboli asi devadesát dní. Spíše je též brán zřetel na časti měsíců. Pasach připadá do židovského měsíce nisana (30 dní). Příští měsíc je ijjar (29 dní), po němž následuje měsíc siwan (30 dní). Židé opustili Egypt v nisanu, takže siwan by byl ‚třetí měsíc po‘ jejich vyjití. Ale kdy vlastně Mojžíš obdržel zákon? Mohla by tato doba souhlasit s později stanoveným obdobím pro slavení svátku týdnů neboli letnic?

Ačkoli učenci v tom nejsou zajedno, mnozí se domnívají, že výrazem „měsíce třetího . . ., v ten den“ je míněn 1. siwan. Známý židovský komentátor Raši napsal na příklad: „TEN (doslovně: tento) DEN: v den novoluní“, což by byl první den měsíce. Profesor James G. Murphy napsal: „Protože výraz, který je zde použit, označuje nový měsíc a protože je udán určitý den, totiž ‚v ten den‘, můžeme s jistotou usuzovat, že je myšlen první den měsíce.“

Předtím řekl Bůh Mojžíšovi, že zavede na hoře Sinaj uctívání; Když se tedy lid utábořil, „vstoupil [Mojžíš] k Bohu“. (2. Mojž. 3:12; 19:2, 3) Jestliže je shora vyložený názor o 2. Mojžíšově 19:1 správný, mohlo se to stát 2. nebo 3. siwana. Mojžíš obdržel od Jehovy poselství. Potom je předal lidu a lid prohlásil, že je srozuměn dělat všechno, co Bůh řekl. Nakonec Mojžíš předal Jehovovi slova lidu, možná, že 4. siwana. Bůh řekl Mojžíšovi, že má posvětit lid „dnes a zítra“ a že lid měl být „v den třetí“ připraven; to by mohl být 6. siwan. — 2. Mojž. 19:10, 11.

‚Třetí den‘, v němž Bůh dal deset příkazů, které tvořily základní zákony zákonné smlouvy, mohl tedy velmi dobře souhlasit s dnem, kdy byl později slaven svátek letnic.

Mohli bychom se ještě zmínit, že určité židovské zvyky se opírají o víru, že zákon byl dán v době svátku letnic. Mnozí Židé zdobí své domy o letnicích květinami, a to s výslovným úmyslem dát najevo svou radost z toho, že mají zákon. A podle díla Židovská encyklopedie je „o letnicích lidový zvyk jíst na počest zákona, který je srovnáván s ‚medem a mlékem‘, mléčná jídla a sýrové koláče“.