Je používání růžence biblické?
MILIÓNY takzvaných křesťanů se nikdy vážně nezamýšlely nad používáním růžence. Pokládají za samozřejmé, že není nic závadného na tom, když počítají modlitby na šňůře s korálky. Věří, že je to křesťanský obyčej.
Mnozí jsou tedy překvapeni, když se dozvědí, že tentýž obyčej je běžný mezi hindy, buddhisty i mohamedány. Jeho skutečný původ není vůbec křesťanský. Římskokatolický biskup Fulton J. Sheen poznamenal: „Modlitební korálky. . . byly pravděpodobně nejprve používány buddhisty. Jak buddhisté, tak muslimové je používají ve svých modlitbách.“ Avšak žádný z apoštolů Ježíše Krista, ani jejich spoluvěřící v prvním století, růženec nepoužívali.
Jsou dnes nějaké námitky proti jeho používání? Abychom o tom rozhodli, uděláme dobře, zvážíme-li ve světle biblických zásad, co v sobě zahrnuje používání růžence.
Růženec, který běžně používají mnozí římští katolíci, se skládá z pěti skupin deseti malých korálků, které jsou oddělené čtyřmi většími korálky, a celý je spojen štítkem s podobiznou Marie. Od štítku visí řetízek či přívěsek, který se skládá ze tří malých korálků mezi dvěma většími korálky a je zakončen krucifixem.
Způsob odříkávání růžence se liší. Brožura Patnáct tajemství svatého růžence (vydáno v USA) v zásadě říká: Osoba, která používá růženec, si krucifixem žehná a současně praví: „Nakloň se ke mně ku pomoci, ó Bože, ó Pane, pospěš mně na pomoc.“ Pak pokračuje a odříkává „Apoštolské vyznání víry“, jeden „Otčenáš“, tři „Zdrávas Maria“ a jednou „Sláva Otci“. Tyto modlitby, jejichž pronášení je znázorněno na malém řetízku či přívěsku, jsou dobrovolné. Modlitby, které jsou odříkávány, když prochází prsty každý z ostatních korálků, nesmějí být vynechány. Nejprve je přednesen „Otčenáš“. Po něm následuje deset „Zdrávas Maria“ a dekádu uzavírá „Sláva Otci“.
Všechny další dekády se mají opakovat původními slovy s tím rozdílem, že se uvažuje o odlišném tajemství. Když se skončí dekády růžence, může se pronést „Zdrávas královno“ a „Litanie o požehnané panně“. Odříkání úplného růžence o patnácti dekádách vyžaduje, aby se třikrát probral v prstech obvyklý okruh korálků.
Při odříkávání růžence je přikládán největší význam Marii a také většina modliteb se k ní obrací. Je to v souladu s Ježíšovým učením?
Při jedné příležitosti žena, která slyšela Ježíšovo učení, zvolala: „Ať je požehnáno lůno, které tě nosilo, a prsa, která tě kojila!“ Není to cit, na který je kladen největší důraz při odříkávání růžence? Jednal však Ježíš na základě citového hnutí? Ne. „‚Spíše,‘ odpověděl, ‚jsou požehnáni ti, kteří slyší Boží slovo a dodržují je.‘ “ — Luk. 11:27, 28, katolická Nová americká bible.
Ježíš Kristus nikdy nenaznačil Marii žádnou zvláštní přízeň. Neučil, že by jí měla být prokazována zvláštní čest. Když ona a její druhé děti přerušily jeho vyučování a vzkázaly mu, že s ním chtějí mluvit, Ježíš na to reagoval: „ ‚Kdo je moje matka a kdo jsou moji bratři?‘ A vztáhl ruku ke svým učedníkům a řekl: ‚Hle, moje matka a moji bratři! Neboť každý, kdo činí vůli mého Otce, který je v nebi, ten je můj bratr a sestra a matka.‘ “ — Mat. 12:48–50.
Marie také ukázala pokorný postoj. Když jí anděl Gabriel zjevil záměr Boha s narozením svého Syna, odpověděla: „Jsem Pánovou služebnicí.“ (Luk. 1:38, katolická Nová jeruzalémská bible) Její postoj byl stejný jako postoj anděla, před kterým padl apoštol Jan na tvář, když přijal vidění. Anděl Jana varoval a řekl: „Jsem jen spoluotrok tvůj a tvých bratrů, kteří konají dílo svědectví o Ježíši. Uctívej Boha.“ — Zjev. 19:10.
Není odříkávání růžence v protikladu k andělskému napomenutí: „Uctívej Boha“? Neobrací se většina myšlenek v modlitbě k Marii? A to ještě není všechno.
Obhájci růžence jsou nuceni připustit, že z něho mnozí nezískali žádný užitek. Publikace Patnáct tajemství svatého růžence poznamenává: „Mnozí. . . snížili odříkávání růžence na mechanické deklamování otčenášů a zdrávasů a to se stalo nudným obyčejem zvláště pro mladé lidi.“
Odříkávání růžence v sobě skutečně zahrnuje ohromné množství opakování. Projít patnácti dekádami, to vyžaduje patnáctkrát odříkat „Otčenáš“ čili „Pánovu modlitbu“, jak je zaznamenána u Matouše 6:9–13. Následující slova z modlitby „Sláva Otci“ jsou rovněž řečena patnáctkrát: „Sláva Otci a Synu a svatému Duchu; jak byl na počátku, je nyní a bude po všechny věky. Amen.“ Slova „Zdrávas Maria“ jsou rovněž často řečena desetkrát: „Zdrávas, Maria, milosti plná, Pán s tebou, požehnaná ty jsi mezi ženami a požehnaný plod života tvého, Ježíš. Svatá Marie, Matko Boží, oroduj za nás, hříšníky, nyní i v hodině smrti naší. Amen.“
Je takové opakované odříkávání modliteb v souladu s Biblí? Všimni si, co řekl Ježíš: „Netlachejte při své modlitbě jako pohané. Myslí si, že získají slyšení pouhým přidáváním slov. Nenapodobujte je.“ — Mat. 6:7, 8, Nová americká bible.
Není odříkávání růžence „pouhým přidáváním slov“? Nenapodobuje to pohany, kteří používali růženec dávno předtím, než jej začali používat takzvaní křesťané?
Není pochyby o tom, že používání růžence je nebiblické. Není v souladu s Ježíšovými slovy o modlitbě a je v protikladu k napomenutí, abychom ‚uctívali Boha‘. Osoby, které hledají božské schválení, musí učinit upřímné vyznání v modlitbě k Bohu skrze Ježíše Krista, místo aby používaly růženec.