Pochopit ducha „starých zlatých časů“

KDYŽ byl americký basketbalový hráč Julius Erving po podepsání smlouvy na tři a půl miliónu dolarů dotázán: „Je ještě něco, co si přejete, ale nemůžete si to koupit?“, odpověděl prý: „Mnohé, co je třeba k uspokojení citových a duchovních potřeb, si není možno narozdíl od hmotných věcí koupit.“

Tím vyslovil tento basketbalový milionář základní důvod, proč tolik lidí dnes lítostivě mluví o „starých zlatých časech“. Zatímco v mnoha zemích panuje nebývalý hmotný blahobyt a byly učiněny velké technické pokroky, existuje mnoho lidí, kteří přesto nejsou spokojeni. Je to proto, že uspokojování našich citových a duchovních potřeb nezávisí na našem hmotném majetku. Nemůžeme si koupit citové a duchovní uspokojení.Úsilí vydělávat více peněz k využití pokroku techniky mnohým lidem v uspokojování citových a duchovních potřeb brání.

Ježíš nám poukázal na to, že člověk potřebuje více než jen hmotné věci, Když byl jednou hladový a ďábel chtěl způsobit, aby využil své nadpřirozené síly k proměnění kamenů v chleby, odpověděl: „Je psáno: ‚Člověk bude žít nejen z chleba, ale z každého výroku, který vychází z Jehovových úst‘“ (Mat. 4:1–4) Ježíš tím obrátil pozornost na to, že nejsme zvířata s pouhými tělesnými potřebami, takže čím hojněji by byly uspokojovány, tím bychom byli automaticky šťastnější. Ne, lidé mají také citové a duchovní potřeby, a jestliže ty nejsou uspokojeny, nejsou skutečně šťastni a nemají pravou radost ze života.

To je znázorněno tím, co zjistili badatelé na univerzitě v Connecticutu. Pozorovali 75 mužů, kteří se vzdali vedoucího místa a přijali hůře placené místo, aby nebyli tolik vystaveni tlaku. A výsledek? Ačkoli si tito muži nemohli finančně dovolit to, co dříve, „měli šťastnější život a lepší manželství.“ Další nedávné studium dokázalo, že úspěšní burzovní spekulanti často zklamali v lásce. Proč?Protože jejich snaha získat peníze „jim zabránila přiblížit sek druhému člověku.“

Ačkoli tedy někteří lidé mají dnes víc peněz a více hmotných věcí než dříve, přece rádi vzpomínají na „staré zlaté časy“. Je pravda, že před lety většina lidí musela těžce a často déle pracovat než dnes, aby si vydělala na živobytí, ale obyčejně pracovali, aby si opatřili jen životně důležité věci, a ty také užívali. Naproti tomu dnes si mnozí myslí, že musí mít bezpodmínečně každý nový technický výrobek, ale když jej potom mají, přece nejsou spokojeni. Rady moudrého muže je dnes proto obzvláště vhodná:

„Co člověk získá za všechnu svou tvrdou práci a za úsilí svého srdce, s nímž tvrdě pracuje pod sluncem? Jeho zaměstnání totiž po všechny jeho dny znamená bolesti a mrzutost, také v noci si jeho srdce ani nelehne.To je také marnost. U člověka není nic lepšího, nežli aby jedla opravdu pil a aby pro svou tvrdou práci dal své duši vidět dobré.“ — Kaz. 2:22–24.

Ano, zdá se, že dnes panuje jiný duch. Protože mnoho lidí vidí méně‘ dobrého za svou tvrdou práci‘, vzpomínají na „staré zlaté časy.“

PŘÁTELÉ A RODINA

Pro mnohé byla minulá léta i proto krásnější, že lidé byli tehdy přátelštější. Bylo možné je poznat a uzavřít s nimi přátelství. Sousedé nebyli jen lidmi, kteří žijí vedle — byli také přáteli. Věnovalo se méně pozornosti hmotným věcem než osobním vztahům.

Když basketbalovému milionáři Juliu Ervingovi byla v této souvislosti položena otázka: „Přináší bohatství nějaké nevýhody?“, odpověděl:

„V mnohém ohledu jste terčem. Je obtížné mít pravý, otevřený vztah.Musíte lidi prohlédnout, musíte být podezíravý. Ohromná většina se ‚stává vašimi známými. Můžete říci ‚přítel‘, ale ve skutečnosti je to známý.“

Erving tím pouze potvrdil biblické přísloví: „Bohatství připojuje mnoho druhů, ale kdo je ponížený je oddělován od svého druha. . . Každý je druhem muže, který dává dary.“ (Přísl. 19:4, 6) a k to bylo všeobecně ve dnech krále Šalomouna a dnes, kdy je pro mnohé důležité, co člověk má nebo může dostat, je to právě tak. Nedostatek přátel však není jen problémem bohatých. Protože se dnes daleko více cení majetek než vztahy, chybí praví přátelé příslušníkům všech společenských vrstev.Mnozí proto vzpomínají na „staré zlaté časy“.

Také vztahy v rodině ovlivňovaly tehdejšího „ducha“. Před lety se členové rodiny stále neizolovali tím, že seděli buď před obrazovkou nebo filmovým plátnem. Také neměli dopravní prostředky, které dnes umožňují rodičům i dětem spěchat velkou rychlostí všemi směry. Rodiny podnikaly více věcí společně. Panovalo větší vnitřní spojení. Často sečetla v rodinném kruhu Bible, a tak se uspokojovaly duchovní potřeby, které stvořitel vštípil lidem. Také se tím podporovala výměna myšlenek v rodině.

CO DĚLAT

Co však je platné, poznáme-li pozitivní stránky nebo „ducha“„starých zlatých časů“? Můžeme změnit dnešní situaci?

My osobně nemůžeme zarazit technický pokrok. A také to nechceme, protože netoužíme po tom, žít tak, jako žili naši pradědové. Dnes je dnes. S touto skutečností se musíme smířit. A co je nám platné, jestliže příliš přemýšlíme o minulosti?

V určitém smyslu bychom pak jednali jako ten, na něhož se hodí inspirovaná rada: „Neříkej: ‚Proč se stalo, že se dřívější dny prokázaly jako lepší než tyto?‘, protože to není moudré, že ses na to ptal.“ (Kaz. 7:10) Nebylo by moudré nerealisticky se obírat minulostí, jako by tehdy bylo všechno krásné a dnes nic.

Ale vyplatí se povšimnout si také toho, že přes technický pokrok jsou stále ještě lidé, kteří hladovějí. Jiní se dopouštějí zločinů, aby si vydělali na živobytí, a všeobecná mravní úroveň ustavičně klesá. Přesto není nutné vidět všechno z negativní stránky.

Svědkové Jehovovi jsou v tomto ohledu dobrým příkladem. Nemyslí lítostivě na „staré zlaté časy“, ale mají pozitivní a optimistické smýšlení. Zjistili, že jejich citové a duchovní potřeby jsou uspokojeny studiem Bible tak, jak by to nebylo možné ničím, co dodávaly „staré zlaté časy“, na něž tolik starších lidí rádo vzpomíná.

Nemůžeme opravdu očekávat, že studium Bible nám pomůže uspokojovat citové a duchovní potřeby? Bibli nám dal Jehova Bůh. Je nejen naším stvořitelem, který nejlépe zná naše nejvnitřnější citové potřeby a ví, jak se mají uspokojovat, ale také nás stvořil tak, že můžeme poznat základní duchovní potřebu — potřebu uctívat jej. Žalmista pravdivě napsal:

„Jehovův zákon je dokonalý, přivádí duši zpět. . . rozkazy od Jehovy jsou přímé, rozveselují srdce; Jehovovo přikázání je čisté a rozzařuje oči.Bázeň Jehovova je čistá, trvající navždy. Soudcovská rozhodnutí jsou pravá ; všechna se prokázala jako spravedlivá. . . v jejich dodržování je velká odměna.“ — Žalm 19:7–11; 19:8–12, KB.

Když studujeme Boží slovo a jednáme podle něho, jsou naše citové a duchovní potřeby uspokojovány. Jestliže to děláme jako rodina, jak to Jehova doporučuje, přiblížíme se nejen k sobě, ale také k němu, svému nebeskému Otci. Neodmítáme pak vymoženosti a přednosti technického pokroku člověka a nebudeme ani zklamanými hmotaři či nečinnými snílky a minulosti.

Kromě toho prožijeme radost, že patříme ke skupině lidí, u nichž ještě existuje pravé přátelství. V knize Religious Movements in Contemporary America (Náboženská hnutí v současné Americe, 1974) píše Lee R. Coopero několika černošských svědcích Jehovových, kteří žijí ve velkém městě. „Jako sbor tvoří svědkové Jehovovi pravé společenství, kde si vzájemně důvěřují a přijímají se.“ Pak uzavírá: „Svědkové Jehovovi poskytují [jednotlivcům] nejen jiné životní vedení, které umožňuje jejich stoupencům nalézt vlastní totožnost a sebeúctu, ale také společenství a naději do budoucnosti.“ Tato naděje spočívá na zaslíbení, že Bůh odstraní jak nežádoucí vedlejší zjevy technického pokroku, tak i následky lidské nedokonalosti. Je pravda, že naši dobu Bible právem označuje za „poslední dny“, které se poznají podle toho, že mnozí lidé ‚budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, neposlušní rodičů, nevděční, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, bez sebeovládání, suroví, milovníci rozkoší spíše než milovníci Boha‘. (2. Tim. 3:1–4) Ale Bůh nás ujišťuje, že brzy způsobí změnu.

Odstraní všechno zlo z povrchu země a přivodí nový spravedlivý svět.Tuto dobu, která je blízko, popisuje Zjevení 21:4: „[Bůh] setře jim každou slzu s očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.“ Podobné proroctví najdeme u Izaiáše 65:17: „Neboť, hle tvořím nová nebesa a novou zemi; a dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí na srdce.“ Poměry, které Bůh způsobí, budou v každém ohledu mnohem lepší než to, co bylo dříve, takže nikdo nebude mít důvod myslet nostalgicky na minulost. Ano, nikdo nebude muset vzpomínat na „staré zlaté časy.

Chceš-li o budoucích dobrých časech vědět více, svědkové Jehovovi jsou ochotni ti pomoci studovat Bibli, abys mohl již nyní vést uspokojující život a získat „naději pro budoucnost“, která je uznávaným rysem jejich života.