Vzpomínáš na „staré zlaté časy“?

„DNES již nedělají taková auta jako dříve.“ Maminka měla ledničku dvacet let, ale my ji ve dvou letech již potřetí musíme dát opravit.“ „Dříve bylo mnohem krásněji, pokojněji.“

Jsou ti ty poznámky povědomé? Snad jsi již slyšel někoho tak mluvit nebo jsi dokonce možná sám něco takového řekl. Mnozí lidé vzpomínají na takzvané „staré zlaté časy.“ Rádi vzpomínají na to, co bylo dříve, a shledávají, že to bylo lepší než dnes.

Byly však „staré zlaté časy“ v každém ohledu lepší než dnešní? Tato otázka je zvláště zajímavá, protože Bible nám dává radu: „Neříkej: ‚Proč se to stalo, že se dřívější dny prokázaly jako lepší než tyto?‘, protože to není moudré, že ses na to ptal.“ (Kaz. 7:10) Co znamenají tato slova? Znamená to, že máme přehlížet růst zločinnosti, zvyšující se počet rozvrácených rodin a problémy znečištěného prostředí? Jaký je vyvážený pohled a jak nám může pomoci, abychom dnes byli spokojeni?

Je mnoho důvodů, proč někteří lidé lítostivě mluví o „starých zlatých časech“. Někteří si myslí, že domy, auta, nářadí nebo oděvy byly dříve lepší než dnes. Jiní snad více myslí na celkový životní styl nebo dřívější atmosféru. Přezkoušení obou názorů je velmi poučné.

BYLY VŠECHNY VĚCI LEPŠÍ?

Pokud jde o výrobky, není pochyby, že řemeslo bylo všeobecně lepší.Dělníci byli více hrdí na to, co dělali. Je to možno vidět na hotových výrobcích. Před lety jste stěží mohli nalézt nedbale nastříkaná místa nebo volné šrouby na nových kamnech, novém autě nebo kole. Možná, že máš skříň vyrobenou truhlářem, který byl ještě pravý řemeslník, a který věděl, že tam, kde bydlí, musí odevzdat dobrou práci.

Jsou však — nehledě k provedení — dnešní výrobky opravdu horší? Mnohé nejsou. Z technického a praktického hlediska je většina lepší. Vzpomeň si například na to, jak se tvá matka nalopotila s obtížným rozmrazováním ledničky, která neudržovala věci prochlazené. Máš-li novější model, máš v ní zřejmě zvláštní mrazící oddíl i plnoautomatické rozmrazování. Je pravda, že těmito přednostmi je model komplikovanější, a proto náchylnější k poruchám. Ale nedělají nám ty přednosti radost?Kdo by se chtěl vrátit k ledničce, kterou měla matka, nebo k jednoduché chladící skříni své babičky.

A stejně je tomu s novými domy nebo auty. Někdo si snad myslí, že jeho starý vůz je důkladnější než dnešní. Jezdil s ním však stejně pohodlně a jistě jako s novým modelem? Možná, že v chladných dnech hůře startoval, měl obtížnější řízení a nemohl být tak rychle zastaven jako dnešní typy, které mají lepší brzdy. Snad jsi byl zvyklý po třech tisících kilometrech vyměnit olej a po 24 000 kilometrech dát nové svíčky. Ale díky technickému pokroku je dnes možné měnit olej teprve po 14 500 kilometrech a dávat nové svíčky po 48 000 kilometrech.

Výrobky z plastiku nebo polyesteru se snad nezdají tak přirozené nebo pravé jako dřívější věci ze dřeva, kůže, bavlny nebo vlny. Mají však jisté přednosti, které snad přehlížíme. Zeptej se jednou ženy, kterás nad musela každý týden modřit a škrobit košile, zda postrádá tuto práci. Dnes se obyčejně košile a blůzy, vyrobené ze směsi přirozených a umělých vláken, nemusí žehlit a méně se špiní. Kromě toho jsou podstatně lacinější než z čistých přírodních materiálů.

Dnešní výrobky mají tedy nepochybně určité dobré stránky. Obyčejně vydrží déle, potřebují méně péče a ušetří mnoho práce, což je velmi cenné v uspěchaném světě, v němž žijeme. Proč tedy ještě mnoho lidí nostalgicky vzpomíná na „staré zlaté časy“? Co bylo tehdy jiné?

Především se zdá, že většina technického pokroku byla uskutečněna za cenu příjemnějších životních podmínek. Masová výroba komplikovaných technických výrobků působí, že vznikají průmyslová města s mnoha továrnami, které nesou vinu za znečišťování prostředí. Industrializace má také vliv na dělníky. Jsou nuceni vést chvatný, rozčilující život ve špinavějším, nezdravějším prostředí. To má špatný vliv na jejich duševní a tělesné zdraví. Bible říká, že „ti, kteří ničí zem“, se nelíbí stvořiteli lidstva, a že se proto rozhodl očistit zemi. (Zjev. 11:18) Ale problémy s industrializací stále ještě trvají, a proto jsou lidé nespokojení a vzpomínají na „staré zlaté časy“.

NEJEN „VĚCI“

Kromě toho, že přehlížíme technický pokrok lidstva, je ještě další důvod, proč toužíme po „starých zlatých časech“. Jak již bylo řečeno, vzpomínají někteří lidé hlavně na dřívější způsob života neboli životní atmosféru. Možná, že připouštějí, že dnešní výrobky jsou v určitém ohledu lepší než dřívější, ale to je neuspokojuje. Cítí, že již není v takové míře jako dřív uspokojována jistá základní potřeba.Někteří myslící lidé se snad ptají, zda toto nedostatečné uspokojení nepřispívá k všeobecnému mravnímu úpadku, který je vidět i přes hmotné pokroky člověka. — 2. Tim. 3:1–5.

Podívejme se tedy, proč se zdá, že dnes panuje jiný duch neboli atmosféra, a co v tom ohledu můžeme dělat.