Shromažďují se, aby podporovali vítěznou víru
UPROSTŘED mnoha problémů, které postihují dnešní svět, stojí pevně více než 2 000 000 odvážných křesťanů. A skutečnost, že se při nynější řadě více než stovky jejich mezinárodních sjezdů shromáždí přes 2 000 000 osob, činí z těchto lidí divadelní podívanou pro národy i jednotlivce. A téma těchto křesťanských shromáždění je skutečně dramatické: „Vítězná víra.“
V den zahájení sjezdu soustřeďovala základní přednáška pozornost na slova: „To je to vítězství, které zvítězilo nad světem: naše víra.“ (1. Jana 5:4) „Jaký druh vítězství je toto vítězství na základě víry?“ zeptal se řečník a odpověděl: „Ano, mít víru znamená být o věcech, které nelze vidět, nebo o věcech budoucnosti tak naprosto přesvědčen, že se tyto věci pro věřícího stávají skutečností. Pravá křesťanská víra, na rozdíl od lehkověrnosti založené na pohyblivém písku citů nebo pověr, je postavena na pevném základu, totiž na Ježíši Kristu. Je nezničitelná jako ‚zlato, stříbro a drahé kameny‘.“ (1. Kor. 3:11–14) Ale jak se projevuje taková víra?
VÍRA NACHÁZÍ VÝCHODISKO
Pro mnohé byla již pouhá účast na některém z těchto sjezdů zkouškou víry. Ukazuje to příklad: duch vítězné víry byl patrný v poznámce jedné ženy ze Spojených států, která se účastnila sjezdu v Montrealu v kanadském Quebecu. Každý druhý den musí podstupovat proceduru dialýzy při ledvinové chorobě. Nemá přenosné zařízení, a proto musela chodit v tom městě do nemocnice. Bylo to pro ni překážkou? Rozhodně ne! Řekla: „Nechci, aby pro mne byla taková maličkost překážkou!“ A skutečně to překážka nebyla.
Jedna velká rodina ze severní části Spojených států se účastnila sjezdu v Montrealu, a také v jejich případě se projevila vítězná víra. Jejich dům byl zničen požárem a oni žili ve školním autobuse, který byl přeměněn v obytný vůz. Matka, nedávno pokřtěná křesťanka, zaujala postoj, že „Jehova opatří“. Tato rodina použila většinu ze svých finančních prostředků na to, aby učinila vozidlo pojízdným, ale blízko Montrealu jeho motor selhal a oni byli nuceni zaplatit velký poplatek za odvlečení do místa, kde parkovaly přívěsné vozy účastníků sjezdu. Jiní svědkové dobrovolně zaplatili polovinu jejich účtu za odvlečení vozu, a když se dověděli, že motor nebude možno opravit, postarali se o to, aby se rodina dostala domů společně s přáteli. Obyvatelé autokempinku také vybrali tolik příspěvků, že si rodina mohla po návratu opatřit vhodné vozidlo. Otec, který ještě nebyl pokřtěn, byl k slzám dojat touto nenucenou štědrostí a řekl, že skutečně sám získává zkušenost s láskou, o které četl v publikacích svědků Jehovových. — Jan 13:34, 35.
Mezi tisíci přítomnými na mezinárodním sjezdu „Vítězná víra“ v New Orleansu byla jedna vdaná sestra, která tam byla „sama“ se svými dětmi, jedním čtyřletým a druhým šestiměsíčním. Píše: „Nikdo v mé rodině není v pravdě, a když jsem byla tam v Superdomu, měla jsem pocit, jako bych byla v oáze. Věděla jsem, že se mi to bude líbit, a očekávala jsem, že to bude dobré, ale neuměla jsem si představit, jaká mne čeká radost, že mohu být na jednom místě se všemi těmi bratry a sestrami.“ Velmi působivá byla také speciálně nahraná hudba. Tato žena řekla: „Když se zpívala první píseň, nemohla jsem ji zpívat s ostatními, protože jsem plakala štěstím.“
DOSÁHNI VÍTĚZSTVÍ VÍROU
Mezi tímto velkým počtem přítomných na sjezdech bylo mnoho lidí, kteří právě dosáhli vítězství vírou. Jak? Tím, že opustili světský způsob jednání, oddali svůj život Jehovovi Bohu skrze Ježíše Krista a dali se pokřtít ve vodě. Ze 785 051 osob, které se účastnily dvaceti mezinárodních sjezdů ve Spojených státech, bylo pokřtěno 5 539. S pomocí Božího svatého ducha někteří z nich učinili hluboké změny ve své osobnosti. — Kol. 3:8–10.
Například jeden muž a jeho manželka užívali drogy, ale v roce 1974 začala žena studovat Bibli. Muž pokračoval ve svém dřívějším způsobu života, ale ona si „vybrala Jehovovu cestu“. V roce 1976 se muž dal zákonně rozvést, ale v roce 1977 přišel o všechen svůj světský majetek. Potom si vzpomněl, co kdysi jeho manželka říkala o „posledních dnech“. (2. Tim. 3:1–5) Spojil se s různými denominacemi křesťanstva, ale potom dospěl k přesvědčení, že neučí biblickou pravdu. A tak se tento muž modlil k Bohu, aby mu ukázal pravé náboženství a pomohl mu získat pokojnou mysl. Jednoho dne získal adresu místního sálu království. Vzpomíná si:
„Ten večer jsem tam šel a od jednoho z bratrů jsem dostal zdarma Bibli, ačkoli jsem nabídl, že ji zaplatím. Z mého vzezření poznal, že Bibli potřebuji, protože jsem měl vlasy až do pasu. Začal jsem ji hned večer číst a za chvíli jsem si uvědomil, že jí nerozumím. Šel jsem proto zpět, abych získal další pomoc, a dostal jsem knihu ‚Pravda‘ [„Pravda, která vede k věčnému životu“] a dověděl jsem se, že by ji jeden bratr studoval se mnou. To jsem dychtivě přijal.
Potom jsme s mou dřívější manželkou opět uzavřeli sňatek (1. července 1978) a měli jsme tu přednost, že jsme se mohli účastnit sjezdu ‚Vítězná víra‘ spolu s našimi syny, kterým je 16 a 14 let. Tam jsem byl pokřtěn [22. července].“
ŠŤASTNÉ RODINY S VÍTĚZNOU VÍROU
To, co může opět spojit oddělené manželské druhy, není nečinná víra, není to pouhé přesvědčení o něčem duchovním. Je zapotřebí dynamické víry — ano, vítězné víry. V době, kdy se manželství rozpadají a rodiny se rozcházejí, se taková víra vítězně uplatní. Vede ke šťastnému rodinnému životu.
Mezi posluchačstvem shromážděným při mezinárodních sjezdech „Vítězná víra“ je velmi mnoho křesťanských rodin, které se řídí Božím slovem, Biblí. V jednom z kanadských měst, kde se konal sjezd, pronesl zástupce starosty zajímavou poznámku: „Pozoruhodný je váš zřejmý zájem o rodinný život a váš životní styl, který vede ke spravedlnosti. Právě to mě zajímá a jsem rád, že v té věci něco děláte.“
Čtvrtý den těchto mezinárodních sjezdů měl přiléhavé téma: „Mějte víru k záchraně své domácnosti“. (Žid. 11:7) Přednáška „Překonávat manželské problémy v tomto moderním světě“ důrazně ukazuje, že kořenem těžkostí v manželství je často sobectví jednotlivců. Jestliže však pěstují křesťanské vlastnosti, mohou manželé být muži Božími a manželky mohou být Božími ženami. Z jednotlivých bodů programu je zřejmé, že je možné — s vítěznou vírou — učinit rodinný život šťastným.
K získání štěstí v manželství je však nutno některé věci upravit. Například při mezinárodním sjezdu ve Winnipegu v Manitobě vyprávěl jeden muž zkušenost, v níž připustil: „Také bylo pro mne velmi obtížné ujmout se postavení hlavy, protože bylo daleko snadnější, aby vedení měla [moje manželka]. Ale časem se to podařilo.“ — Ef. 5:21–23, 33.
Jak je příjemné vidět, že v dnešním světě celé rodiny projevují vítěznou víru. Skutečně pozoruhodná byla veliká rodina, která se účastnila španělského mezinárodního sjezdu v Los Angeles, v Kalifornii. Do této rodiny začala pronikat biblická pravda v roce 1917, kdy dědeček začal číst publikace Božího lidu. Po letech se babička, která zatím ovdověla, přestěhovala do Mexika a začala studovat Bibli se zvěstovateli království, kteří působili v té zemi plným časem. Vyžadovala od svých 12 synů a dcer, aby se účastnili při čtení knihy a aby o tom podávali zprávu. Dnes projevuje vítěznou víru více než 150 členů této rodiny a jsou mezi nimi starší, služební pomocníci a průkopníci (kteří oznamují „dobré poselství“ plným časem). Španělského sjezdu v Los Angeles se skutečně účastnilo 106 členů této rodiny.
VÍTĚZNÁ VÍRA MEZI MLADÝMI
Má-li být dosaženo štěstí v rodině, není možno přehlížet děti a mládež. Proto bylo vhodné, že jeden celý sjezdový den byl věnován námětu „Mladí, buďte příkladem víry“. (1. Tim. 4:12) Programu tohoto dne odpovídalo drama, jež posilovalo víru: „Mladí — jaký je váš životní cíl?“ Pojednává o víře a nesobecké zbožné službě mladého muže Timotea, druha křesťanského apoštola Pavla.
Na mezinárodním sjezdu „Vítězná víra“ v Milwaukee, Wisconsin, se tohoto dramatu účastnili tři tělesní bratři. Všichni se shodovali na tom, že „k největšímu vyzkoušení a posílení jejich víry došlo, když následkem náhlé nemoci zemřel jejich otec“. Co pomohlo těmto mladým mužům, aby měli vítěznou víru? Jeden z nich, Lawrence, odpověděl: „Pravda udržovala naši rodinu pohromadě. Když byl můj otec živ, byl vůči nám důsledný. Míval ve zvyku zavolat nás, chlapce, k sobě a mluvil s námi o životě.“ „A vždy nás povzbuzoval, abychom stále postupovali kupředu,“ dodal Lester, kterému je 17 let. Také poznamenal: „Matka prostě pokračovala podle jeho příkladu a organizovala naši rodinu tak, abychom zůstali ve víře.“ Dvacetiletý Leon, který v dramatu představoval Timotea, řekl: „Starší [ve sboru], kteří nám poskytovali společenství a zvali nás s sebou do kazatelské služby, nám pomohli, abychom zůstali pevní ve víře.“ Ano, křesťanská mládež skutečně má víru, která se v dnešním světě uplatňuje.
UŽITEK JE JIŽ PATRNÝ
Tyto mezinárodní sjezdy měly podporovat vítěznou víru. Ale ti, kteří se již drží Božího slova, dokazují, že jeho rada je pro ně užitečná. Jeden majitel motelu v oblasti San Franciska v Kalifornii prohlásil: „Bylo potěšením, že jsem měl svůj motel plný svědků Jehovových. Dovolte mi říci, že se vaše děti chovají velmi dobře. Nehrají si se strojky na zmrzlinu, nevozí se pro zábavu výtahem a neběhají po chodbách sem a tam jako ostatní děti.“
Svědkové Jehovovi se sešli k mezinárodním sjezdům také ve městě San Juan v Portoriku. Ředitel tamějšího hotelu prohlásil: „Obzvláště jsem nadšen dětmi. Nemáme s nimi vůbec žádné problémy a chovají se velmi dobře. Ačkoli v tomto hotelu je více než 200 hostů svědků Jehovových, je tu velký klid. Škoda, že [všichni, kteří] tu byli, nebyli svědkové Jehovovi. Nikdy jsem neviděl něco takového, že by tolik dětí a dospělých mohlo být v takové jednotě a že by mohli být tak pokorní.“
Jeden muž, který byl devět let strážcem na stadiónu, jehož svědkové Jehovovi použili v San Juanu, řekl: „Shledávám, že ta organizace je fantastická. . . já sám jsem velmi spokojen. Nemám s vámi žádné problémy. Podívejte, ani nemám obušek. Ale při jiných náboženských sjezdech to tak není. Vy se ke mně chováte s velkou úctou. . . I děti mě poslouchají! To se nikdy nestává!“
VÍTĚZNÁ VÍRA PODPORUJE BRATRSTVÍ
Tato shromáždění svědků Jehovových poutala značnou pozornost. Přispíval k tomu duch bratrství a jednoty, který zde převládal. Například Wesley Jackson popisoval v listu „The Times — Picayune“ svědky jako „dobré lidi, kteří žijí mimořádně mravně, což znamená, že mají velký zájem o rodiny“. Také prohlásil: „Je zde tento týden mnoho tisíc svědků a pocházejí z nejrůznějšího prostředí, z nejrůznějších ras a národností. V podstatě jsou to velmi zbožní křesťané, jejichž náboženské názory se poněkud liší od ostatních křesťanských společností. Jsou velmi úzce spojeni, což je zřejmé z toho, jak velké zástupy se sešly v tomto městě k prvnímu ze dvou mezinárodních sjezdů, jež se konají v New Orleansu.“
O duchu bratrství a jednoty, který je patrný mezi svědky Jehovovými, byla také zmínka v úvodníku listu „Washington Afro-American“ z 24. června 1978. Bylo tam řečeno:
„Ačkoli se dosáhlo značných pokroků ve zlepšení vztahu mezi rasami, někteří znalci pozorovali v poslední době projevy, které nejsou povzbuzující. Odhadují, že velmi málo černochů a bělochů sedí vedle sebe v kostelních lavicích.
Při programech na mezinárodním sjezdu svědků Jehovových ‚Vítězná víra‘ je zřejmé, že mezi nimi takové rozdělení neexistuje. 48 000 delegátů na shromáždění, jež se koná na stadiónu R. F. K., nečiní žádné rasové rozdíly, když společně jedí, věnují se uctívání a pěstují společenství.“
Svědkové Jehovovi si uvědomují, že Bůh „učinil z jednoho člověka všechny lidské národy“, a proto je mezi nimi po celém světě jednota. (Sk. 17:26) Stejně jako křesťanský apoštol Petr vědí, že „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten člověk, který se ho bojí a činí spravedlnost“. (Sk. 10:34, 35) Zatímco lidský rod se stále více rozděluje z rasových, národnostních a jiných důvodů, mezinárodní sjezdy „Vítězná víra“ poskytují celému světu svědectví, že zde existuje jeden sjednocený lid, který projevuje nepřemožitelnou víru.
„PROHLÁŠENÍ O NAŠÍ VÍŘE“
Na těchto mezinárodních sjezdech byla rozhodně zdůrazňována vítězná víra. Veřejná přednáška například podněcovala k tomu, aby rostla naše víra v Jehovu a jeho mesiášského krále. Tato přednáška, nazvaná „Ježíš Kristus — vítězný král, s nímž musí národy počítat“, živě líčila Božího Syna jako bojujícího krále, který musí vyjet do boje v zájmu pravdy, pokory a spravedlnosti a bojovat za zřízení nového světa. — Žalm 45:3–5; 45:4–6, „KB“; Iz. 26:9.
Jak je však vhodné, že právě nyní, kdy se konají po celé zemi mezinárodní sjezdy, mají svědkové Jehovovi činit „prohlášení o [své] víře“! Činí to na každém sjezdu. Tito křesťané s vítěznou vírou vyjadřují svou radost z toho, že patří k jedinému skutečně mezinárodnímu bratrství na tváři země. Vyjadřují, že jsou rozhodnuti postupovat kupředu ve službě nejvyššímu Bohu, Jehovovi, a prohlašovat poselství o království až do konce tohoto světa. Jsou také rozhodnuti nikdy se neodvrátit od toho, který pro ně tolik učinil a dal jejich životu smysl.
VÍTĚZNÁ VÍRA VYŽADUJE ČINNOST
Slavnostní prohlášení o víře je však jedna věc, a druhá věc je projevit ji činností. (Jak. 2:18–20) Páteční dopoledne bylo při mezinárodním sjezdu „Vítězná víra“ věnováno činnosti v kazatelské službě. Delegáti, zásobeni literaturou v barevných taškách s potiskem upozorňujícím na sjezd, vydávali všude svědectví. Více než 20 000 svědků se například účastnilo této činnosti v pennsylvánské Filadelfii a v jejích předměstích. V Louisianě, v městě New Orleans, se na této práci podílelo více než 30 000.
V různých případech doprovázeli svědky při páteční činnosti v kazatelské službě pracovníci televize a jiných sdělovacích prostředků. Cheryl Ernst, dopisovatel listu „Everett Herald“, napsal v tomto listu, který vychází ve státě Washington: „[V Seattle] se jich 40 000 vydalo na pochod z Kingdome, jako vojsko Jozua. . . Jejich výstrojí byla víra, jejich zbraní Bible a jejich municí slova.“
Jaký dojem vyvolala tato zvláštní činnost? V St. Louis ve státě Missouri přistoupil ke svědkům Jehovovým, kteří vykonávali práci na ulici, jeden muž a poznamenal: „Řeknu o svědcích Jehovových jedno: Vaše ženy se oblékají jako dámy.“ Donna Balkan, dopisovatelka listu „Citizen“ v Ottawě, Ontario, napsala: „I na nejzarytější nevěrce působí přátelské a příjemné způsoby delegátů. Pokusy vyjádřit jim nesouhlas jsou zdolávány laskavými slovy — ostatně není snadné odporovat lidem, kteří stále mluví o lásce, pokoji a ‚ideálních životních podmínkách‘, které přinese lidstvu Boží království.“
DÁLE BUDUJÍ VÍTĚZNOU VÍRU
Svědkové Jehovovi s důvěrou očekávají, že Boží království přinese lidstvu „ideální životní podmínky“ a jiná požehnání. Ale uctívání Jehovy Boha a oddaná služba jemu již těmto lidem poskytla hodnotný smysl života. Uplatňují biblické zásady, a proto se také již nyní těší ze šťastného rodinného života a prožívají uspokojení, které jim přinesly změny v jejich osobnosti, jež odpovídají Boží vůli. A tito křesťané se radují z toho, že je v tomto rozděleném světě spojuje pravé bratrství a jednota.
Ano, Jehovovi křesťanští svědci poskytují důkaz, že pravá víra se v dnešním světě může uplatnit. Vědí však, že je nezbytně nutné, aby tuto víru stále budovali, a jejich nynější sjezdy jim k tomu pomáhají. Jedna rodina delegátů to dobře vyjádřila, když napsala: „Bratři, všichni jsme z tohoto sjezdu přišli lépe vyzbrojeni, abychom mohli čelit všem těm mnohým problémům dnešního každodenního života. Děkujeme vám za všechnu práci, kterou jste vynaložili, a to vše k Jehovově chvále.“ Ano, tyto mezinárodní sjezdy skutečně podpořily vítěznou víru.