Národ, který důvěřuje v Boha

„DŮVĚŘUJEME V BOHA.“ To je často opakované heslo. Čí city však vyjadřují tato slova? Víš o nějakém národě, který skutečně důvěřuje v Boha?

Spojené státy americké to tvrdí a tisknou tato slova na miliardy svých mincí a na bankovky všech nominálních hodnot. Kam však ve skutečnosti spolu s jinými národy vkládají svou důvěru? Nedůvěřují spíše ve vojenskou moc a lidské plány, než v Boha a jeho sliby? Existuje nějaký národ, který skutečně důvěřuje v to, co podle svých slov učiní Bůh?

JEDINEČNÝ, CELOSVĚTOVÝ NÁROD

Bible mluví o takovém národě. „Otevřete brány, aby mohl vstoupit spravedlivý národ, který se stále chová věrně,“ napsal Boží prorok Izaiáš. (Iz. 26:2–4) Lidé, z nichž se skládá tento národ nebo kteří se s ním spojují, nejsou nějakého určitého rasového původu nebo nějaké pozemské národnosti. Pocházejí ze všech národů na světě a vyznačují se tím, že v prvé řadě zachovávají věrnost Bohu a jeho zákonům. — Sk. 5:29.

V nedávných měsících, od června 1978 do začátku roku 1979, se v 86 zemích konalo více než 290 sjezdů pod záštitou tohoto jedinečného světaširého národa. Jak vidíš z připojené tabulky, těchto sjezdů „Vítězná víra“ se účastnilo více než 3 100 000 osob. Je to větší počet lidí, než kolik obyvatel má 55 členských států Spojených národů (každý jednotlivě).

Zástupci tohoto jedinečného „národa“ jsou i ve vzdálených, odlehlých částech země. Sešli se na sjezdu na některých vzdálených ostrovech, například na Mauritiu, kde se účastnilo 690 osob, na Kypru s 1 057 účastníky a na Madagaskaru, kde bylo při programu 1 790 osob. Mnohé sjezdy měly naproti tomu ohromný rozsah. V lednu tohoto roku se v Brazílii, v Sao Paulo, sešlo 81 938 účastníků, v červenci se v Kanadě na olympijském stadionu v Montrealu sešlo 80 008 lidí a v témž měsíci se na dvou samostatných sjezdech na stadionu Dodger v Los Angeles účastnilo celkem 91 922 osob.

Byl skutečně nádherný vzrůst v počtu lidí, kteří vložili svou důvěru v Boha. Jehova to předpověděl, když před dávnou dobou přiměl svého proroka Izaiáše, aby napsal: „Z maličkého se stane tisíc a z nepatrného mocný národ. Já sám, Jehova, to uspíším, až pro to přijde čas.“ — Iz. 60:22.

Je však možno říci, že tito lidé, kteří se sešli na sjezdech „Vítězná víra“, jsou totožní s „mocným národem“, o němž se zde mluví? Jsou skutečně částí tohoto „spravedlivého národa, který se stále chová věrně“?

JEJICH CHOVÁNÍ VYVOLÁVÁ POZORNOST

Začátkem tohoto roku skončila ve Střední a Jižní Americe řada sjezdů „Vítězná víra“, jež probíhaly po celém světě. Na těchto shromážděních bylo pozorováno takové chování, jaké lze očekávat od lidí, kteří důvěřují v Boha. V Nicaragui, kde po celé zemi zuří ozbrojené násilí, bylo v úvodníku novin „Novedades“ ze 6. ledna 1979 řečeno:

„Světlo září jasněji, jestliže je předchází tma; bylo tedy skutečným potěšením vidět množství svědků Jehovových . . . Svědkové Jehovovi chtějí uplatňovat hlavní myšlenku křesťanství, jak je vyjádřena v Jakubových slovech, že ‚víra bez skutků je mrtvá‘; proto se snaží dávat víru najevo a působí, aby se objevovala na ulicích, ve školách, všude, aby tak křesťanství bylo praxí, a ne pouze obřadem. Chtějí se řídit příkladem Muže, který uzdravoval v sobotu, čímž odsunoval rituál stranou, když viděl naléhavou potřebu učinit dobro, pracovat ve prospěch svého bližního.“

Celkem 7 083 osob se účastnilo sjezdu na stadiónu generála Garcii Somozy v Managui, a to je více než dvojnásobek počtu svědků v celé Nicaragui! V posledních měsících se opoziční síly snažily svrhnout Somozovu vládu a často dochází k intenzivním bojům. Krátce po skončení sjezdu vypukl skutečně boj přímo před stadiónem. Mnozí svědkové tam ještě byli, ale nikdo nebyl zraněn.

Jedna zkušenost znázorňuje postoj zástupců „národa“, a také důsledky tohoto postoje. Krátce před sjezdem přišli k jedné rodině svědků Jehovových dva muži, kteří se představili jako členové opozičních sil. Chtěli použít domu těchto svědků k výrobě bomb, protože k tomu byl podle jejich slov vhodný. Bylo jim vysvětleno, že svědkové Jehovovi podporují Boží vládu, a že se proto v politických záležitostech světa nestaví na žádnou stranu. Proto svědkové nedovolí, aby jejich byt byl používán k výrobě bomb. Ti muži pak o sobě prohlásili, že jsou zástupci Somozovy vlády — že jsou úředníci bezpečnosti, kteří kontrolovali tuto rodinu — a řekli jim, že to, co mluví a činí, je dobrá věc.

Týden po sjezdu v Nicaragui se shromáždilo 8 549 účastníků v sousední Kostarice. Přišlo mnoho návštěvníků. List „News“ v San José o tom napsal:

„Kostarika byla tento týden vystavena ‚invazi‘, nikoli však nepřátelských nicaragujských vojáků. Naopak, dobyvateli byly stovky svědků Jehovových . . .

Svědkové Jehovovi považují křesťanství za způsob života a Bibli považují za úplné Boží slovo. Věří, že Boží království, jehož králem je Kristus, je skutečné panství.“

Chovají se však svědkové Jehovovi skutečně tak, jak by se měli chovat poddaní Božího panství? Správce stadiónu Morumbi v Sao Paulo v Brazílii, kde se sešlo více než 80 000 účastníků, poznamenal: „Podívejte se na tu čistotu, i mimo stadión. Jsou ukáznění a nepotřebují ani jediného strážníka, a především jsou poslušní. Žádali jsme je, aby nevstupovali na trávu na záhonu ani za značky křídou, a nikdo nebyl neposlušný.“

Ve Valencii ve Venezuele, kde se dvou sjezdů v Monumentální býčí aréně účastnilo přes 30 000 osob, měl článek v novinách „El Carabobeno“ titulek: Sjezd svědků Jehovových — krásný příklad spolužití, organizace a spolupráce.

„Nepřeháníme, jestliže řekneme, že jedině ve dnech sjezdu zůstává býčí aréna výjimečně čistá, její ostatní prostory jsou v dokonalém pořádku, její světelné a zvukové zařízení je v takovém pořádku, v jakém bychom je chtěli mít, když se zde koná nějaký býčí zápas nebo nějaký jiný program, její zdi jsou čisté a rostlinstvo živé, ačkoli se zde denně shromažďuje více než 15 000 osob, včetně stovek dětí a mládeže . . . Je to živý příklad toho, že při spolupráci a úsilí všech můžeme budovat lepší svět.“

Chvíli o tom přemýšlej: Celý svět lidí, kteří by spolu žili a pracovali v jednotě a v pokoji! To se uskuteční, až ti, kteří jsou spojeni se „spravedlivým národem, který se stále chová věrně“, budou jediní, kteří zůstanou na zemi.

Můžeš dnes z důkazů, které jsou k dispozici, zjistit totožnost tohoto „národa“? Jeho členové a ti, kteří se s nimi spojují, v prvé řadě milují Boží slovo a velmi dobře je znají.

DŮRAZ NA BOŽÍ SLOVO

Jedna zkušenost vyprávěná na sjezdu v Kolumbii znázorňuje, jak je na dětech svědků Jehovových patrné dobré poučování, které dostávají z Bible. V kolumbijském městě Turbaco se ve škole vyučuje náboženství. Ale po následující výměně názorů se šestiletým Tomášem se již učitelka nesnažila mluvit s ním o církevních naukách, o nichž se Tomáš dověděl, že nejsou založeny na Bibli.

Tomáš se zeptal: „Slečno učitelko, věříte ve vzkříšení“? „Ano, Tomáši, věřím.“

„Dobře, ale jestliže dobří lidé jdou do nebe a zůstanou tam, a zlí lidé jdou do pekla a nemohou se dostat odtud, kdo tedy bude vzkříšen?“

Pak bylo dlouho ticho.

Při každém sjezdu bylo vrcholným bodem uveřejnění nové publikace „Moje kniha biblických příběhů“, která usnadňuje biblické poučení a činí je zajímavějším. Obsahuje 116 příběhů, které v chronologickém pořadí vyprávějí o hlavních událostech biblických dějin, a je v nich více než 125 velkých barevných ilustrací. Jeden svědek z Belize ve Střední Americe, když dostal knihu, zvolal: „Ve vesnicích je tolik dětí, a jiných lidí, kteří neumějí číst! Kniha je tak barevná, lidé ji budou chtít.“

„Líbí se nejen malým dětem, ale i velkým dětem,“ napsal jeden šestnáctiletý chlapec. Někdo jiný prohlásil: „Ačkoli je mi už 26 let, ta kniha se mi velmi líbí. Ty velké, barevné obrázky téměř na každé stránce řeknou víc než tisíc slov. Pomáhají mi, abych se hluboce zamýšlel nad duchovními věcmi.“

Další kniha vydaná na sjezdech „Vítězná víra“ je „Vytvářet šťastný rodinný život“ a také odpovídá dnešní naléhavé potřebě. Jedna čtenářka poznamenává: „Zdravým a rozumným způsobem se v ní pojednává o tolika realistických a všeobecně rozšířených problémech. Jako manželka mohu podle pravdy říci, že kapitola pro manžely velmi dobře vyjadřuje pocity a potřeby ženy. A kapitola pro manželky mě přiměla k tomu, abych vážně prozkoumala své názory z určitých zvláštních a burcujících hledisek.“

Tato publikace se opírá o moudrost Božího slova. Předkládá tuto moudrost slovy, která jsou příjemná a burcující, a v tom ve skutečnosti tkví síla této publikace. Proto se stává praktickou a užitečnou. (Kaz. 12:10) Jedna žena, svědek Jehovův, vysvětluje, jak uplatnila toto poučení a jak se tím zlepšil její rodinný život; potom vypráví:

„Nedávno nás navštívila má sestra a velmi na ni zapůsobilo, jak se chovají moje děti. Když se mne na to ptala, využila jsem této příležitosti a vysvětlila jsem jí, jak své děti školíme. Potom jsem jí ukázala novou knihu o rodině, a ona měla skutečný zájem. Když odcházela, objala mne a řekla: ‚Sestřičko, ty jsi to skutečně zvládla. David [její manžel] vystudoval psychologii, rok studoval psychologii abnormálních lidí, ale od tebe jsem se naučila víc než od něho. Co říkáš, má smysl; vidím, že to má výsledky.‘“

Na sjezdech „Vítězná víra“ byly také vydány kazetové magnetofonové pásky biblické knihy apoštola Jana. Je to jasné a působivé předčítání z „Překladu nového světa Svatých písem“. Bylo vyrobeno přes 163 000 souprav těchto pásků v angličtině a španělštině, a ještě další desetitisíce v jiných jazycích. K publikacím vydaným na sjezdu ještě patří brožura ‚Neviditelní duchové — pomáhají nám, nebo nám škodí?“ a 32 stránková brožura „Svědkové Jehovovi ve dvacátém století“. Tyto dobré věci spolu s vynikajícím programem způsobily, že sjezdy „Vítězná víra“ byly skutečně duchovně posilující a povzbuzující.

PŘIPOJUJÍ SE KE „SPRAVEDLIVÉMU NÁRODU“

„Spravedlivý národ“, který důvěřuje v Boha, není novodobý národ izraelský; je to biblický „izrael Boží“. (Gal. 6:16) Tento národ ‚duchovního izraele‘ sestává z následovníků Kristových šlépějí, kteří s ním budou vládnout v nebi. Ostatek tohoto „národa“ je stále ještě na zemi. K těmto pomazaným svědkům se připojují desetitisíce lidí, protože je uznávají jako část Božího „spravedlivého národa“. Na těchto sjezdech podstoupilo 34 853 osob křest. Tím symbolizovaly, že se oddávají ke službě Jehovovi Bohu spolu s tímto „národem“.

Bylo nádherné pozorovat, jak tolik lidí považuje za nesmírně důležité účastnit se těchto sjezdů. Téměř neuvěřitelné bylo rozhodnutí deseti svědků, kteří žijí na chladných, pustých solných rovinách bolivijského Altiplano, na náhorní rovině v nadmořské výšce asi 4 000 metrů. Prvních asi 100 kilometrů se nemohli dostat jinak než pěšky. Ale celá náhorní rovina o ploše tisíců čtverečných kilometrů byla úplně zaplavena přívalem dešťů. Skupina, ve které bylo několik starších osob, musela procházet po kolena „jezerem“ ledové vody více než dva dny! Aby se mohli vyspat, museli vyhledat nějaké návrší, které vystupovalo z vody. Ale po celou noc byli stále vystaveni studenému dešti a větru. Když přešli „jezero“, museli cestovat osmnáct hodin vlakem, aby se dostali na sjezd v La Pazu. Ale jakou měli radost, že se mohli sejít spolu s 5 820 svědky na duchovní hostině!

Stejnou radost měli delegáti na sjezdech všude jinde, jak se dalo očekávat. Bible totiž říká: „Šťastný je národ, jehož Bohem je Jehova; lid, který si vyvolil za své dědictví.“ (Žalm 33:12) Národy v dnešním světě se nevyznačují štěstím. Zveme vás však, abyste viděli, že mezi Jehovovými svědky štěstí skutečně existuje.

[Tabulka na straně 5]

SJEZDY „VÍTĚZNÁ VÍRA“

ZEMĚ VRCHOLNÝ POČET ÚČASTNÍKŮ

Spojené státy 785 051

Mexiko 239 101

Nigérie 217 244

Brazílie 193 749

Zambie 172 607

Kanada 140 590

Itálie 111 320

Britské ostrovy 111 099

Německo 108 901

Filipíny 107 449

Francie 83 419

Japonsko 78 136

Jižní Afrika 68 353

Ghana 61 595

Španělsko 54 283

Portugalsko 37 567

Austrálie 36 853

Holandsko 35 361

Peru 34 758

Korea 33 181

Portorico 32 267

Rhodesie 30 686

Venezuela 30 031

Řecko 28 417

Švédsko 25 338

Chile 23 839

Belgie 23 567

Kolumbie 20 438

58 jiných zemí 258 667

3 183 867