Nepřehlížej nebeského krále

JE ZŘEJMÉ že Ježíš, když byl jako člověk na zemi, nikdy neobracel pozornost na své rané dětství. Když jednou kázal, zvolala jakási žena v zástupu: „Šťastné lůno, které tě nosilo, a prsy, které jsi sál!“ Ježíš však odpověděl: „Ne, spíše: Šťastní jsou ti, kteří slyší Boží slovo a dodržují je!“ (Luk. 11:27, 28) Nevybízel lidi, aby sentimentálně mluvili o jeho narození nebo o úloze, kterou při tom měla Marie.

Je zajímavé, že nám Bible neuvádí datum Ježíšova narození, a Ježíš nám nikde nepřikázal, abychom jeho narozeniny oslavovali. Není také žádná zpráva, že by křesťané v prvních stoletích po Ježíšově smrti někdy slavili vánoce.

Proto — a jelikož je s vánocemi spojeno mnoho pohanských zvyků — nepřipojují se dnes mnozí lidé k těmto oslavám. Raději projevují svou úctu k Ježíši jinak. Ježíš pro ně již není děťátkem v jeslích. Vyrostl a stal se něčím daleko větším.

CO ŘÍKÁ BIBLE

Při vánočních slavnostních bohoslužbách se často předčítají určité pasáže z Bible, a ty jsou tedy dosti dobře známé. Uvažuj o některých těchto úryvcích, jak zní podle moderního překladu Bible, a povšimni si, jak bychom se dnes podle nich měli dívat na Ježíše.

Jeden biblický text nám říká, jak se Marie poprvé dověděla, že se stane Ježíšovou matkou. Objevil se anděl Gabriel a oznámil jí: „Pohleď, počneš ve svém lůně a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš.“ Tato událost je velmi dobře známá. Ale povšiml sis někdy dalších slov, která anděl řekl o Ježíši? „Ten bude velký a bude nazván Syn Nejvyššího. Jehova Bůh mu dá trůn jeho otce Davida. Bude vládnout jako král nad Jákobovým domem navždy a jeho království nebude mít konec.“ — Luk. 1:31–33.

Ano, anděl Gabriel ukázal, že zde šlo o víc než jen o narození děťátka. Mariino dítě se mělo stát někým velikým. Měl být dědicem krále Davida a měl navždy vládnout jako král.

Když se Ježíš narodil, došlo k jiné dobře známé události. Pastýřům, kteří bděli nad svými stády na poli, se objevil anděl a řekl: „Pohleďte, oznamuji vám dobré poselství veliké radosti, kterou budou mít všichni lidé, protože se vám dnes narodil v Davidově městě zachránce, který je Kristus Pán. A to je vám znamením: Najdete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.“ Pak se k tomuto prvnímu andělu připojilo množství jiných andělů, chválili Boha a říkali: „Sláva Bohu ve výšinách nahoře a na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.“ — Luk. 2:8–14.

Anděl řekl pastýřům, že Ježíš bude ležet v jeslích — to bylo pro ně znamením, aby mohli toto děťátko poznat. Ale co myslíš, která část poselství vyvolala v pastýřích největší vzrušení? Jistě zpráva, že zde je konečně ten zaslíbený zachránce, ten, který se jistě stane Kristem. Právě se tu narodil ten, který, až vyroste, způsobí na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle.

Jiný biblický text, jehož se často používá při vánočních bohoslužbách v kostelech křesťanstva, je obsažen v 9. kapitole Izaiášově. Tam jsou zaznamenána slova: „Neboť se nám narodilo dítě, byl nám dán syn; a na jeho rameni spočine knížecí panství. A bude nazván jménem Podivuhodný rádce, Mocný bůh, Věčný otec, Kníže pokoje.“ — Iz. 9:6.

K těmto slovům byla napsána velmi působivá hudba, kterou je obvykle možné slyšet v době kolem vánoc. Kolik lidí však opravdu naslouchá slovům, která následují po výroku „neboť se nám narodilo dítě“? Ježíš zde dostává závažné a významné tituly. A sedmý verš o něm říká, že svým královským panováním přinese nekonečné požehnání. Neměli bychom na něj dnes myslet právě z tohoto hlediska?

ČÍM JE JEŽÍŠ NYNÍ

Když někdo slaví své narozeniny, obvykle dostává dárky a přijímá blahopřání, protože je zase o rok starší. Co by si myslel, kdyby v době jeho narozenin jeho matka vždy trvala na tom, aby se snesly všechny fotografie, na nichž je znázorněn jako malé děcko? Lidé si přejí být uznáváni takovými, jakými jsou nyní, ne jakými byli, dokud byli malými dětmi.

Podobné je to v otázce života a smrti. Lidé doufají, že se na ně bude vzpomínat pro to, co vykonali za svého života, a ne pro to, jak vypadali v posledních chvílích svého života. Když se tedy postaví socha k poctě nějakého slavného člověka, obvykle jej znázorňuje vzpřímeného a statného nebo v nějaké činnosti, kterou se proslavil, a ne jak vypadal ve smrtelné agónii.

Je zajímavé, jak si ve srovnání s tím většina lidí představuje Ježíše. O vánocích je znázorňován jako bezmocné děťátko v jesličkách. Jinak během roku je nejčastěji znázorňován jako muž umírající v agónii. Je to vyrovnané znázornění?

Je pravda, že při těchto dvou příležitostech Ježíš projevil úžasnou pokoru. Nejprve se vzdal svého slavného postavení v nebi. „Vzdal se sám sebe, přijal podobu otroka a stal se rovným lidem.“ Jako člověk „pokořil se a stal se poslušným až do smrti, ano do smrti na mučednickém kůlu“. — Fil. 2:7, 8.

Měli bychom si plně uvědomovat tyto Ježíšovy oběti, protože jsou pro nás příkladem hluboké pokory. (Fil. 2:5, 6) Každá z těchto zkušeností byla také nezbytná, aby Ježíš mohl splnit vůli svého Otce a obětovat svůj lidský život pro záchranu lidského rodu. Tak se mohl stát naším „zachráncem, který je Kristus Pán“.

Zde však Ježíšovy zážitky nekončí. Neleží nyní jako bezmocné děťátko v jeslích. Ani není mrtev na mučednickém kůlu. Když zemřel, Bůh jej vzkřísil k životu a „povýšil do nadřízeného postavení a laskavě mu dal jméno, které je nad každým jiným jménem, aby se v Ježíšově jménu sklánělo každé koleno“. — Fil. 2:9, 10.

Ježíš sám řekl: „Byla mi dána všechna moc v nebi i na zemi.“ (Mat. 28:18) Nyní je Božím pomazaným králem a panuje v nebi v království, které již bylo zřízeno. Už zažil splnění Danielova proroctví: „Jemu bylo dáno panství a důstojnost a království, aby mu sloužili všichni lidé, národnostní skupiny a jazyky. Jeho panství je panství na neurčitý čas, které nepomine, a jeho království je království, které nebude zničeno.“ — Dan. 7:14.

BOŽÍ KRÁLOVSTVÍ JE NUTNÉ

Když byl Ježíš na zemi, bylo království námětem jeho kázání. Řekl: „Čiňte pokání, neboť se přiblížilo nebeské království.“ (Mat. 4:17) Své následovníky učil, aby se modlili o toto království, a tím zdůraznil jeho důležitost. Řekl: „Budete se tedy modlit takto: ‚Otče náš v nebesích, buď posvěceno tvé jméno. Přijď tvé království. Staň se tvá vůle, jako v nebi, tak i na zemi.‘ “ (Mat. 6:9, 10) Tak ukázal, že Boží vůle bude uskutečněna pomocí tohoto království, a nyní je Ježíš jeho jmenovaným králem.

Co je Boží vůle? Podle Boží vůle má být Ježíš „Knížetem pokoje“. Boží vůle tedy je, aby „až do končiny země přestaly války“. (Žalm 46:9; 46:10, „KB“) Božím předsevzetím je, aby na základě Ježíšovy smrti zachránil lidstvo od hříchu a smrti a dal nám příležitost žít věčně. Ježíš se tedy stává naším „zachráncem, který je Kristus Pán“. Dobrodiní této záchranné činnosti se lidstvu dostane prostřednictvím království.

Před těmi, kteří přijímají tuto příležitost, leží pod Kristovým královským panstvím budoucnost plná požehnání. Žádné nemoci, žádná smrt, naopak vzkříšení našich milovaných, které jsme ztratili, a duchovní i tělesné zdraví — to vše je slíbeno věrnému lidstvu pod panstvím Ježíše, který „bude vládnout jako král. . . navždy“, jak to řekl Gabriel Marii. — Zjev. 21:4; Jan 5:28, 29; Luk. 1:33.

Ale jak to bude možné, když nad zemí nyní panují lidské vlády, které jsou neobyčejně žárlivé na svou svrchovanost? Bible znázorňuje Ježíše nejen jako knížete pokoje, ale také jako vítězícího krále, který před sebou odstraňuje všechny překážky, jež brání věčnému blahu lidstva. Panovníci jsou varováni a vybízeni, aby přijali jeho kralování. (Žalm 2:10–12) Pro ty, kteří přehlížejí jeho panování, Bible říká: „Ve dnech těchto králů [nynějších politických panovníků] zřídí nebeský Bůh království, které nikdy nebude zničeno. A toto království nebude přeneseno na žádný jiný lid. Zničí a ukončí všechna tato království a samo bude stát na neurčitý čas.“ Tak se Ježíš stane panovníkem světa. — Dan. 2:44.

CO TO ZNAMENÁ PRO TEBE?

Když Ježíš přestal být děckem a stal se mužem, projevoval vlastnosti, které v nás vyvolávají vřelý vztah k němu. Měl soucit s utiskovanými a litoval nemocné a snažil se jim pomáhat. (Mat. 14:14) Miloval děti a děti se cítily k němu přitahovány. (Mat. 19:13–15) Miloval spravedlnost a nenáviděl bezzákonnost. (Žid. 1:9) Kromě toho hluboce miloval své učedníky „až do konce“. — Jan 13:1.

Má stále ještě tyto vlastnosti, i když je nyní nebeským králem? Jistěže ano. Pro tyto vlastnosti, které projevoval, dokud byl člověkem na zemi, je pro lidský rod ideálním panovníkem.

Téměř před 2 000 lety bylo oznámeno Ježíšovo narození a andělé v nebi projevovali velkou radost. Ale z děťátka se stal dospělý muž. Nemůžeme přehlížet to, že je nyní „Králem těch, kteří vládnou jako králové, a Pánem těch, kteří panují jako páni“. (1. Tim. 6:15) Ne tedy jako děťátko, ale jako panující král způsobí „na zemi pokoj mezi lidmi dobré vůle“, což si mnozí z nás tak upřímně přejí.

Proč bys neprozkoumal Bibli sám a nepoznal Ježíše, jaký skutečně je jako Boží nyní panující král? Proč bys nestudoval, abys zjistil, jak i ty můžeš patřit k těmto „lidem dobré vůle“, kteří zažijí ‚pokoj na zemi‘, jejž Bůh zaslíbil téměř před 2 000 lety? A nezapomeň, že Ježíš sám tě osobně zve: „Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím. Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť já jsem mírné povahy a pokorný v srdci, a naleznete občerstvení pro své duše. Vždyť mé jho je jemné a můj náklad je lehký.“ (Mat. 11:28–30) Bylo by moudré, kdybys přehlížel toto laskavé pozvání od takového krále?