Zprávy a jejich hlubší význam
Hypnóza — pomoc paměti?
Při jedné nedávné schůzi americké Společnosti pro podporování vědy jeden odborník prohlásil, že na hypnózu nelze spoléhat při policejním vyšetřování jako na podporu paměti.
Martin Orne, profesor psychiatrie na Pennsylvánské univerzitě, poukázal na to, že v televizních dramatech je často líčen nějaký svědek, který si v hypnóze vzpomene na nějakou podrobnost, jež pomůže najít zločince. Řekl, že však v praktickém životě „jsou důkazy, že hypnóza může významně napomáhat paměti, přinejmenším velmi sporné“.
Profesor Orne řekl vědcům, že problém při hypnotickém napomáhání paměti tkví v tom, že hypnotizér může ovlivnit paměť hypnotizovaného: „Jestliže hypnotizér má určité názory, může vytvořit v mysli hypnotizovaného určité vzpomínky.“ Řekl, že „proto sice můžete vzít při vyšetřování v úvahu svědectví na základě hypnózy, . . . ale u soudu musíte dokázat, že jste nezměnili svědkovu paměť“. Orne však zdůraznil, že jakmile byl svědek jednou zhypnotizován, nikdo si tím nemůže být jistý.
Když o tom křesťan ví, měl by bedlivě uvážit, jak může být ovlivněn jeho vztah k Bohu, jestliže se podvolí hypnóze. Je možné například říci, že ten, kdo se podvolí hypnóze, jež může pozměnit jeho paměť, jedná v souladu s „největším přikázáním“, že máme „milovat Jehovu, svého Boha, . . . celou svou myslí“? — Mat. 22:36, 37.
Pohled do budoucnosti
Britský časopis „New Scientist“ podává recenzi o knize „Predictions“ („Předpovědi“). Ztotožňuje se s postojem moderních skeptiků, kteří popírají biblická proroctví. Tvrdí, že „se stalo moderním datovat biblické knihy podle předpovědí, jež jsou v nich obsaženy“. Recenzent na důkaz toho cituje, že „Lukáš, který obsahuje zřejmou předpověď o pádu Jeruzaléma (Luk. 19:43, 44), spolehlivě pochází z doby po roku 70 n. l., kdy skutečně k události došlo“.
Recenzent dále mluví proti lidským předpovědím citovaným v této knize a pak se vysmívá „Danielově předpovědi o ‚okázalém vzestupu Alexandra Velikého a pádu Médo-perské říše,‘“ kterou, jak se posmívá, „je výrok: ‚Kozel tudíž velmi vyrostl; a když byl silný, velký roh se zlomil.‘“
Ačkoli může být důvod posmívat se většině lidských předpovědí, recenzent ve snaze snížit biblické proroctví projevil svou stranickost a zřejmý nedostatek hlubších poznatků. Danielovo proroctví neobsahovalo jen znázornění v podobě „kozla“ a „rohu“. Používá podobných obrazů a názorně předpovídá budoucnost jak před dobou kozla, tak i po ní. Výslovně ukazuje, co který obraz znamená: „Chlupatý kozel představuje řeckého krále; a veliký roh, který byl mezi jeho očima, ten představuje prvního krále.“ — Daniel 8:3–22.
Nemoc — „úděl lidstva“?
„Od medicíny budoucnosti se očekává nevypočitatelně dlouhý život s trvalou a produktivní vitalitou,“ řekl profesor H. E. Richter na Třicátém německém sjezdu diplomovaných lékařů v Západním Berlíně. Prohlásil však, že lidé byli svedeni „přehnanými tvrzeními“, k nimž vedl senzační rozkvět medicíny během minulého století.
Profesor Richter naproti tomu prohlásil, že v poslední době „se jasně ukazuje, že hranice medicíny jsou omezené“, ale společnost „stále lpí na svých hluboce zakořeněných falešných nadějích a činí obětní beránky z lékařů, kteří nesplňují utopické požadavky, jež lidé kladou na medicínu“. Řekl, že bychom neměli lpět na nerealistických nadějích, ale že „musíme přijmout nemoc, slabost a smrtelnost jako úděl lidstva a musíme pohřbít sen medicíny o tom, že by bylo možné dosáhnout trvalého zdraví a vitality“.
Z lidského stanoviska má profesor Richter jistě pravdu v tom, jak hodnotí možnosti medicíny. Dokonalé lidské zdraví nepřijde na základě průkopnických činů v medicíně, ale dobrodiním v podobě uzdravení, které způsobí velký lékař, Jehova Bůh. Slibuje, že brzy vytvoří „novou zemi“, kde „údělem lidstva“ již nebude smrt „a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest“. — Zjevení 21:1–5; srovnej Izaiáše 33:24.