Budeš lnout k pravdě?

JESTLIŽE jsi začal studovat Bibli se svědky Jehovovými, musíš si uspokojivě odpovědět na základní otázku: Je tohle pravda? Zjistíš-li, že ano, budeš k ní lnout? Před podobnými otázkami stáli lidé za dnů Ježíše Krista a jeho apoštolů.

Jak reagovali lidé, když apoštolové kázali o Ježíšovi? Inu, zpráva o Kristově království, o jeho zázracích, jeho výkupní oběti, jeho vzkříšení a věčném životě zněla dobře a mnozí přijali to, co slyšeli, jako pravdu. Ale většina ne. Ve skutečnosti se všude ‚mluvilo proti‘ křesťanské organizaci. (Sk. 28:22) Přijmout pravdy, jež kázali Ježíšovi učedníci, tedy znamenalo jít proti populárním názorům a střetávat se s odporem. Zájemci proto museli sami sobě uspokojivě dokázat, že křesťanské učení je pravda. Jen tehdy mohli zaujmout pevný postoj.

Když Pavel a Barnabáš navštívili Antiochii v Malé Asii, mnozí s velkým zájmem naslouchali jejich poselství. Biblická zpráva říká: „Když vycházeli, lidé je snažně prosili, aby s nimi o tom mluvili příští sabat. Příští sabat se shromáždilo téměř celé město, aby slyšelo Jehovovo slovo.“ (Sk. 13:42, 44) U velkého počtu lidí však počáteční zájem ochabl, když slyšeli, jak rozvášnění odpůrci mluví proti apoštolům.

45. verš 13. kapitoly Skutků říká: „Když Židé spatřili zástupy, byli naplněni žárlivostí a rouhavě odporovali tomu, co Pavel mluvil.“ 50. verš pokračuje: „Židé však popudili vážené ženy, které uctívaly Boha, a přední muže města a vyvolali pronásledování proti Pavlovi a Barnabášovi a vyhnali je za své hranice.“ Zájemci se museli rozhodnout, zda dále naslouchat Ježíšovým následovníkům navzdory odporu. Buď museli přijmout to, co slyšeli, jako pravdu, nebo si před tím zacpat uši.

Dnešní odpor

Stejně jako byl odpor proti křesťanům v prvním století n. l., jsou i dnes odpůrci, kteří se snaží zacpat uši zájemcům před biblickými pravdami, jimž vyučují svědkové Jehovovi. Přátelé, příbuzní a náboženští vůdci se často zoufale snaží odradit zájemce od studia Bible se svědky. Odpůrci bez biblických důkazů protiřečí tomu, co se vyučuje, a vznášejí falešná obvinění.

Co by měli dělat zájemci? Měli by připustit, aby slova odpůrců uzavřela jejich mysl a sluch, jako někteří v Antiochii? Nebo by si měli z Bible dokázat, zda to, co studují, je pravda, nebo není?

Přístupným lidem ve městě Beroji se dostalo chvály, protože zkoumali Písmo, aby viděli, zda má Pavel pravdu. Když zjistili, že mluvil pravdu, zaujali pevný postoj pro ni. Je nám řečeno: „[Berojané] smýšleli ušlechtileji než tamti v Tesalonice, neboť přijali slovo s největší dychtivostí mysli a denně pečlivě zkoumali Písma, zda je tomu tak.“ — Sk. 17:10, 11.

Lidé v Beroji si nenechali zavřít mysl vůči dobrému poselství řečmi odpůrců. Raději denně zkoumali Písma, aby se utvrdili, že to, co slyší, je pravda. Našli hodnotný poklad a nenechali se od něj odvést odpůrci. Nebyl by to rozumný postup vzhledem k témuž dobrému poselství, které zvěstují svědkové Jehovovi?

Proč někteří odporují

Někdy jsou odpůrci příbuzní, kteří to myslí dobře a jichž si vážíš, máš je rád a máš všechny důvody věřit, že se upřímně zajímají o tvé blaho. Je však třeba uvážit, proč jsou proti tomu, abys studoval Bibli se svědky Jehovovými. Mají pevný biblický důkaz, že to, co se učíš, není pravda? Nebo vyplývá jejich odpor z toho, co jim řekli jiní? Schází jim přesné poznání o tom, čemu vyučují svědkové Jehovovi? Mnozí odporovali Ježíšovi z neznalosti toho, čemu vyučoval, a protože věřili falešným obviněním odpůrců.

Když Ježíš visel na mučednickém kůlu, kolemjdoucí „mluvili k němu utrhačně, potřásali hlavami a říkali: ‚Fuj, ty, který bys chtěl zbořit chrám a postavit ho za dobu tří dnů, zachraň sám sebe tím, že sestoupíš s mučednického kůlu.‘ Stejně si z něho dělali mezi sebou žerty také přední kněží a znalci Písma a řekli: ‚Jiné zachránil; sebe zachránit nemůže! Ať Kristus, král Izraele, sestoupí s mučednického kůlu, abychom uviděli a uvěřili.‘“ (Mar. 15:29–32) Jaký byl důvod tohoto špatného postoje?

Lidé připustili, aby jejich názor na Ježíše utvářeli náboženští vůdci, kteří ho nenáviděli, protože je odhalil jako falešné učitele, jejichž jednání nebylo v souladu s jejich tvrzením, že jsou představiteli pravého Boha. Ježíš jim otevřeně řekl: „Proč také vy přestupujete Boží přikázání pro své ústní podání? Pokrytci, vhodně o vás prorokoval Izajáš, když řekl: ‚Tento lid mne ctí svými rty, ale jejich srdce je ode mne daleko vzdáleno. Uctívají mne však marně, protože vyučují lidské příkazy jako nauky.‘“ — Mat.15:3, 7–9.

Náboženští vůdci tak silně nenáviděli Ježíše a pravdy, jimž vyučoval, že se spikli, aby ho zabili, a všemi způsoby se snažili poštvat proti němu lid. Dnes mnozí náboženští vůdci odporují stejně silně svědkům Jehovovým. A stejně jako to bylo s prvními křesťany, všude se „mluví proti“ svědkům. Je však moudré připustit, aby tvé smýšlení utvářel tento běžný odpor?

Tytéž biblické pravdy o Božím království, jež kázal Ježíš a jeho apoštolové, jsou dnes zvěstovány svědky Jehovovými. Statisíce lidí po celém světě přijímají tuto dobrou zprávu přes prudký odpor přátel, příbuzných a náboženských vůdců. Ti, kdo přijali poselství o království, si uspokojivě dokázali, že je to pravda, a jsou odhodláni se jí držet.

Proč být tedy jako ti lidé z prvního století, kteří se nechali jinými odradit od životodárných biblických pravd, jež se k nim dostaly prostřednictvím nepopulárních následovníků Ježíše Krista? Studuj tedy dál Bibli se svědky a používej psané Boží slovo, abys sám sobě uspokojivě dokázal, že to, čemu se učíš, je vskutku pravda. (Jan 8:32) A s Boží pomocí k tvé pravdě lni.