Otázky čtenářů

◼ Někteří učenci vedou spor o to, že u Matouše 19:24, kde čteme: „Snáze projde velbloud uchem jehly, než boháč vejde do Božího království“, má být místo „velbloud“ „lano“.

Jistí bibličtí učenci činí mylný závěr, že Ježíšova slova byla původně zaznamenána aramejsky. Aramejské slovo v takových verzích (gamla) může znamenat „velbloud“. Podle souvislosti však může být přeloženo i „silné lano a trám“. Ale podle Papia z Hierapole, který snad byl současníkem apoštola Jana, napsal Matouš své evangelium původně hebrejsky, ne aramejsky, a pak je přeložil do řečtiny. Hebrejské slovo pro velblouda (gamal) je zcela jiné než slova překládaná lano (chevel) nebo šňůra (avoth) a je jisté, že by byl Matouš zvolil přesný řecký termín.

Nejstarší a nejspolehlivější řecké rukopisy (Sinajský a Vatikánský č. 1209) mají slovo kamelos, které znamená velbloud. Totéž slovo je použito u Matouše 23:24, kde celkem není pochyb, že je řeč o „velbloudovi“.

Během staletí se někteří pokoušeli změkčit Ježíšovu kousavou nadsázku. Někteří si dokonce zahrávali se svatým textem. Asi od pátého století se v některých řeckých rukopisech objevuje v tomto textu podobné slovo kamilos. Toto vzácné slovo znamená „provaz, lodní lano“. Podle „Řecko–anglického lexikonu Nového zákona“ od Arndta a Ginsricha „nemá místa v NZ [Novém zákoně]“. Řečtináři Westcott a Hort viní z tohoto nahrazení vyznavače křesťanství z pátého století, Christiána Cyrila Alexandrijského, který tvrdil, že slovo použité Matoušem (kamelos) by mohlo znamenat lano. Řekl: „Je zvykem lidí zběhlých v mořeplavbě nazývat silnější lana ‚velbloudy‘. „Westcott a Hort ovšem o té myšlence říkají: „Je jistě nesprávná.“

Myšlenka, jak se obrovský velbloud pokouší projít uchem maličké šicí jehly, „voní orientálním přeháněním“, říká jedna příručka. „Babylónský talmud“ dokonce říká v rozpravě o jistých osobách, proslulých takovou chytrostí, že zdánlivě dokázaly nemožné: „Provlékají slona uchem jehly.“ Ježíš tedy použil typicky orientální obraz, aby zdůraznil nemožnost něčeho výrazným kontrastem. Vždyť uchem jehly neprojde žádný velký předmět — ani lano, ani velbloud, ani slon.

Ježíš neříkal, že je nemožné, aby bohatý člověk získal život, protože někteří bohatí jednotlivci se stali jeho učedníky. (Mat. 27:57; Luk. 19:2, 9; Jan 19:38, 39) Ale právě předtím, než Ježíš pronesl tuto ‚tvrdou řeč‘, bohatý mladík se zřekl velkých duchovních příležitostí, protože více miloval to „mnoho“, které měl „ve vlastnictví“. (Mat. 19:16–22) Bylo by nemožné, aby nějaký bohatý člověk s tímto postojem zdědil věčný život. Takový člověk se jen s velikou Boží pomocí může změnit a obdržet záchranu, která musí přijít prostřednictvím Boží moci. — Mat. 19:25, 26.