Nevěstka a králové země

HISTORIE je plná příkladů, jak křesťanstvo ovlivňovalo a zasahovalo do říše moci. Uvažujme o několika. Karel Veliký (742–814 n. l.) byl panovníkem, který viděl výhody, které přináší spolužití s náboženstvím a požehnání duchovenstva katolické církve.

The New Encyclopædia Britannica vysvětluje, že papež pomazal Karla Velikého, jeho otce a jeho bratra jako základ nové dynastie poté, co byla předchozí panující rodina ‚odsunuta‘. Potom dodává: „Současně byl potvrzen politický svazek mezi Franky [národem Karla Velikého] a papežem proti Lombarďanům . . . Karel [který se stal Karlem Velikým] brzy uznal těsný vztah mezi časnou mocí a církví.“

V roce 800 n. l. papež Lev III. „rozhodl, že udělá Karla císařem“ říše Západořímské, a korunoval ho při vánoční mši v bazilice sv. Petra v Římě.

Chamtivá nevěstka

Nevěstka však požaduje plat. Čím mohl zaplatit Karel Veliký představiteli Babylóna, Římu? „Karel . . . zopakoval ve Svatopetrské bazilice slib svého otce, že předá papežské vládě velké části Itálie.“ Týž pramen dodává: „V jeho politicky laděné zbožnosti vyrostla říše a církev v institucionální a duchovní jednotku.“

Jiným příkladem někdejšího silného vlivu náboženství na vlády je anglický kardinál Wolsey (1475–1530). Britannica říká, že byl „kardinálem a státníkem, který řídil vládu anglického krále Jindřicha VIII. . . . v prosinci 1515 se stal Wolsey anglickým lordem kancléřem . . . Wolsey použil svou obrovskou světovou a církevní moc k nahromadění takového bohatství, že větší bylo jen královo.“ Symbolickou řečí Zjevení: prvotřídní prostituce vyžaduje prvotřídní plat.

Jiným pověstným příkladem vlivu náboženství na státní záležitosti byl kardinál a vévoda Richelieu (1585–1642), který měl velkou moc ve Francii a také nahromadil bohatství, jež bylo podle Britanniky „přílišné i podle měřítek své doby“.

Richelieu byl vystřídán jiným kardinálem, Julesem Mazarinem (1602–1661), který sloužil jako první ministr Francie za vlády Ludvíka XIV. Přestože nebyl vysvěceným knězem, papež Urban VIII. ho v roce 1641 udělal kardinálem. I kardinál Mazarin byl žádostivý bohatství. Encyklopedie říká: „Mazarina kárali jeho nepřátelé pro jeho chamtivost. Hromadil úřady a benefice a občas si pletl královské příjmy s vlastními.“

I v nové době hromadí falešné náboženství bohatství a snaží se ovlivňovat a pokud možno řídit politické prvky. Jedním význačným příkladem je tajnůstkářská katolická organizace Opus Dei (latinsky Boží dílo), která se právě těší papežově přízni a podle spisovatele Lawrence Ladera je „plně oddána antikomunismu a pravicové politice“. Postupuje tak, že posílá intelektuální smetánku katolické mládeže do svých středních škol a univerzit a pak své lidi dosazuje na vlivná klíčová místa ve vládách, finančnictví a sdělovacích prostředcích. Ve Španělsku se jim velmi dařilo za vlády katolického fašistického diktátora Franca; v jednom období bylo s elitářským Opus Dei spřízněno deset z jeho devatenácti členů vlády.a

Ve Spojených státech budí televizní evangelisté pozornost svým okázalým bohatstvím a přepychovým životním stylem. Někteří protestantští duchovní směle vstoupili do politické arény, a dokonce aspirovali na prezidentský úřad. Není pochyby, že stará nevěstka sice padla, ale v různém přestrojení se stále těší z okázalosti a přepychu moci a snaží se všem vládnout. — Zjevení 17:4.

Ale jak je to s nevěstčiným jménem Velký Babylón? Jak nám pomáhá určit totožnost ženy symbolizované ve Zjevení?

[Poznámka pod čarou]