Absolventi Gileadu, pěstujte dobrou výměnu myšlenek!
V NEDĚLI 4. března 1990 naplnilo více než 4 100 osob sjezdový sál svědků Jehovových v Jersey City, aby se zúčastnilo graduace 88. třídy Biblické školy Strážné věže Gilead. 24 absolventů pochází ze šesti zemí a nyní jsou vysíláni celkem do 13 zemí.
Program začal v 10.00.Po písni zahájil vroucí modlitbou k Jehovovi více než devadesátiletý člen vedoucího sboru George Gangas. Nato předsedající, C. W. Barber, také člen vedoucího sboru a absolvent 26. třídy Gileadu, krátce pohovořil o některých rychlých změnách na světové scéně. Skončil slovy: „Ještě nikdy nebyla úžasnější příležitost být svědky Jehovovy svrchovanosti a spravedlnosti.“ Pak představil různé řečníky dopoledního programu.
Vernon Wisegraver, člen výboru tiskárny v Brooklynu, si zvolil námět „Buď obratný ve svém díle“. Použil znázornění vesnického kováře, který ukoval silný řetěz, a ten připevněn ke kotvě zachránil v bouři život všem na lodi, a přirovnal absolventy Gileadu ke kováři. Tím, že učí lidi znát Bibli, pomáhají jim ukovat záchranný řetěz zbožných vlastností, protože používají obratnost, kterou získali ve škole Gilead. Povzbudil absolventy, aby dál brousili své učitelské schopnosti a stáli před největším ze všech králů jako „obratní dělníci“.
Pak promluvil John Barr, člen vedoucího sboru, na námět „Ochutnejte a uvidíte, že Jehova je dobrý“. Jeho poznámky byly založeny na Žalmu 34:8 (34:9, KB), kde stojí: „Ochutnejte a uvidíte, že Jehova je dobrý; šťastný je zdatný muž, který ho učiní svým útočištěm.“ Nabádal: „Ochutnejte ve svém misionářském přidělení všechno. Vyzkoušejte všechno. Nebojte se toho. Potom budete moci zažít Jehovovu dobrotu tak, jak jste ji nikdy předtím nezažili. Nikdy si nevybírejte. Nikdy neříkejte: ‚To nemám rád.‘ Ochutnejte to.“
Charles Woody, člen výboru brooklynského služebního oddělení, promluvil na námět, který si zvolil: „Udržet si vyrovnaný názor na sebe.“ Řekl: „Rádi jsme s těmi, kteří mají na sebe vyrovnaný názor, kteří netrvají na tom, že musí být po jejich, kteří pohotově chválí a budují jiné a kteří, přestože mají poznání, nevyvolávají v druhých pocit, že oni je nemají.“ Dále připomněl: „Jako misionáři budete chtít upoutat lidi pravdou, ne je rozptýlit. K tomu vám bude neocenitelnou pomocí pokorné chování.“
Lyman Swingle, člen vedoucího sboru, pak promluvil na námět: „Co se dozvíme z následujících kapitol?“ Začal slovy: „Dnes začínáte novou kapitolu svého života. Co budete psát v těchto kapitolách ode dneška do budoucnosti?“ Připomněl jim: „Všechno, co děláte, by mělo přinášet čest a slávu Jehovovi“, a dodal: „Ujistěte se, že se vaše rozhodnutí zakládají na Božím slově. Pamatujte na Přísloví 3:7, kde stojí: ‚Nestaň se moudrým ve svých vlastních očích.‘ Ať jste shledáni věrnými v plnění svého pověření.“ A skončil slovy: „Věřím tomu, že svůj životopis nikdy nedopíšete, že budete žít věčně.“
Dále nabádal absolventy Jack Redford, jeden z instruktorů školy, na námět „Buďte živými oběťmi“. Začal slovy: „Misionářská služba je život plný obětí. . . Milujeme vás pro vašeho obětavého ducha.“ Citoval Filipanům 2:17, kde apoštol Pavel řekl, že byl vylit jako tekutá oběť, a myslel tím, že je ochoten se vydat jako živá oběť. Řečník se pak zeptal: „Ale jak se misionáři často podobají tekuté oběti?“ Potom vyprávěl dvě zkušenosti o misionářích, kteří se vydávají nad to, co je požadováno. Jeden vlastníma rukama vyrobil 16 000 cihel a postavil první sál království ve své přidělené zemi. Druhá zkušenost vyprávěla o sestře, která provázela svého manžela do džungle, kde byly velmi primitivní životní podmínky. Místní sestry ji všechny velmi oceňovaly, protože poznaly, že sama sebe vylévá jako ‚tekutou oběť‘. Ale potom řečník připomněl studentům, že oběť nemá žádnou hodnotu, jestliže není spojena s poslušností. Použil příběh o králi Saulovi a Amalekitech a posluchače vyzval: „Vždy pamatujte, že poslušnost je lepší než oběť. Nikdy se nepokoušejte s Jehovou smlouvat. Vždy dělejte, co vám říká.“
Pak představil předsedající druhého instruktora školy, Ulyssa Glasse. Bratr Glass začal slovy: „88. třída byla a je šťastná třída. I jiné třídy byly šťastné. Proč je tedy vaše štěstí tak nápadné?“ Ukázal, že štěstí „není cílem, ale výsledkem správných skutků. Odměnu přináší to, jak postupujeme.“ Citoval spisovatele, jehož život se změnil tím, že pochopil výrok: „Úspěch je pouť, ne cíl.“ Spisovatel se zařekl, že přestane hodnotit štěstí na základě dosahovaných cílů, ale že se bude dívat na celý svůj život jako pokračující pouť. „Neexistuje žádná cesta ke štěstí,“ řekl. „Štěstím je ta cesta.“ Pak bratr Glass poznamenal, že tato třída vystihla podstatu oněch slov. Skončil vybídkou studentů: „Dál choďte po dobře zavlažovaných místech. Ať se střetnete s jakýmikoli problémy, kéž vám zůstane štěstí, které patří těm, kdo milují Jehovu a bojí se ho.“
Pak přišla hlavní dopolední přednáška, kterou měl jiný člen vedoucího sboru, Karl Klein, jenž si zvolil námět „Pěstovat křesťanskou výměnu myšlenek“. Na začátek všem připomněl, že Jehova je největší z těch, kteří si vyměňují myšlenky. Jeho jednozplozený Syn, Logos, byl Jehovou používán jako hlavní mluvčí a sděloval Boží vůli a pokyny pozemskému tvorstvu. Když byl Ježíš na zemi, zástupy žasly nad jeho způsobem vyučování. Nikdy neslyšely nikoho mluvit tak, jako jeho. U Matouše 28:19, 20 povzbudil Ježíš své učedníky, aby si s lidmi vyměňovali myšlenky tím, že půjdou do světa, budou učit druhé jeho příkazům a činit z nich také učedníky.
Pak bratr Klein oslovil přímo budoucí misionáře a řekl, že jsou čtyři oblasti, v nichž by měli misionáři pěstovat dobrou výměnu myšlenek: mezi manžely, s ostatními v misionářském domově, s členy kanceláře odbočky v přiděleném místě a s těmi, s nimiž se setkají v kazatelské službě. „Výměna myšlenek začíná dřív, než otevřete ústa,“ řekl bratr Klein. „Vaše chování a váš zevnějšek už něco majiteli bytu řeknou.“ Potom předložil několik výstižných znázornění a skončil výzvou: „Buďte pokorné mysli. Udržujte otevřenou výměnu myšlenek. Snažte se v tom zlepšovat.“
Po přečtení pozdravů dal předsedající každému absolventovi diplom. Pak předložila třída rezoluci adresovanou vedoucímu sboru a rodině bétel. Přečetl ji Paul Angerville z Guadeloupe.
Odpolední program začal studiem Strážné věže. Pak uvedli studenti program, který ukázal obecenstvu něco z jejich života ve třídě a neformálního společenství v pokojích. Slyšeli mnoho jejich zkušeností z kazatelské služby od příchodu do Gileadu před pěti měsíci. Na závěr přišla znamenitá dramatizace na námět Dělat to, co je správné v Jehovových očích. Sehráli ji zvěstovatelé z lyndhurstského sboru v New Jersey. Den skončil závěrečnou písní a modlitbou Freda Franze, šestadevadesátiletého prezidenta Společnosti.
[Rámeček na straně 27]
Údaje o třídě
Počet zastoupených zemí: 6
Počet přidělených zemí: 13
Počet svobodných bratrů: 2
Počet manželských dvojic: 11
Počet studentů: 24
Průměrný věk: 32,7
Průměrný počet let v pravdě: 14
Průměrný počet let ve službě plným časem: 9
[Obrázek na straně 26]
88. třída absolventů Biblické školy Strážné věže Gilead
V níže uvedeném seznamu jsou řady číslovány zpředu dozadu a jména jsou v každé řadě uvedena zleva doprava. (1) D. Magney; L. Rogers; S. Foster; R. Foley; L. Utch; G. Jonasson; (2) H. Buri; B. Buri; M. Krammer; D. Hudson; J. Underkoffler; (3) P. Angerville; M. Olsson; A. Jones; R. Untch; A. Krammer; C. Hudson; (4) L. Foley; J. Magney; A. Jones; H. Jonasson; M. Foster; M. Rogers; R. Underkoffler.