Potřebujeme nový svět

USTUP o krok a podívej se na poměry, které tě obklopují. Líbí se ti ta podívaná?

Možná, že ty osobně máš pěkný domov v příjemné, udržované oblasti. Snad máš také dobře placené zaměstnání, které se ti líbí. Navíc se snad ty i tví drazí těšíte v určité míře dobrému zdraví. Celkově se snad cítíš poměrně bezpečný a šťastný.

Pomysli však na jiná prostředí, jiné části země, v níž žiješ, jiné státy. Podívej se na celý svět. Je na něj pěkná podívaná? Opravdu z něj vyzařuje spokojenost, pokoj a blahobyt?

Podle některých dřívějších předpovědí z tohoto století již měla věda do dnešní doby vymýtit vážné nemoci, opatřit hojnost potravy pro všechny, ustálit a zlepšit prostředí a nastolit období míru. Ale co se ve skutečnosti stalo?

Bez velkého zkoumání vidíme, že mír se naší planetě vyhýbá. „Již od biblických dob jsou lidé nabádáni, aby překovali meče v radlice,“ píše Michael Renner v publikaci Stav světa 1990 (angl.). „Nikdy nebyla taková rada příhodnější. Houževnaté úsilí o vojenskou moc přivedlo lidstvo na pokraj vyhlazení.“

Je hojnost zpráv o občanských nepokojích a válkách, které decimují mnoho zemí po celé zeměkouli. Podle jednoho pramene se v roce 1988 vedlo stále ještě dvaadvacet válek.a Kolik lidí v nich zahynulo? „Celkový počet zabitých ve všech válkách, které se vedly ještě v roce 1988, byl 4 645 000. Sedmdesát šest procent zabitých byli civilisté,“ říká St. Louis Post–Dispatch. — Kurzíva naše.

Nasvědčuje současný světový vývoj tomu, že je před námi pokojný svět? „Říká se, že studená válka ochabla a mír dostal šanci. Ale podívejte se znovu,“ říká článek v kalifornském San Jose Mercury News. „Ve třetím světě dál zuří válka s pramalou nadějí na řešení. Jsou to skryté války světa. Převážně jsou to konflikty, které staví vládu proti jejímu lidu: krvavé občanské války kvůli půdě, náboženství, etnickým a kmenovým neshodám, politické moci, dokonce i drogám. . . Od zemí afrického rohu po Jihovýchodní Asii vyhnala válka z domovů milióny lidí. Pole zůstávají neobdělaná, léčebná zařízení jsou přepadána, vybíjí se dobytek, rodiče jsou surově vražděni před očima dětí, desetiletí chlapci musí dělat nosiče a pak vojáky, mladé dívky jsou znásilňovány. V těchto vesměs zapomenutých územích nechala za sebou válka stopy ničení a společenského rozvratu, z nichž se tyto společnosti možná nikdy úplně nevzpamatují. . . Zkoumání ukazuje, že osmdesátá léta viděla větší počet válek než kterékoli jiné období v dějinách.“

Mnozí z těch, kterým se podaří uprchnout do vyspělejších zemí, zjišťují, že mír, který hledali, je narušen hrozbou násilných zločinů. „Obklíčení [Spojených států] zločinností pokračovalo během osmdesátých let navzdory předpovědím, že přestane,“ uvádí U.S.News & World Report. „V typickém roce dojde k 8,1 miliónu vážných zločinů jako vražda, přepadení a loupež. . . Nejznepokojivější je to, jak se krvavé zločiny staly všudypřítomnými a nepředvídatelnými. Týrání osob je chronický stav. Americký úřad soudní statistiky odhaduje, že 83 procent dětí, kterým je nyní dvanáct let, se stane obětí násilí nebo pokusu o ně, jestliže bude zločinnost pokračovat současným tempem. . . Trestání zločinců není ani jisté ani rychlé. V národním měřítku dokáže policie vyřešit jen každý pátý závažný zločin.“ Podobná situace existuje po celém světě. Valné shromáždění OSN podává zprávu o „rostoucím výskytu i závažnosti zločinů v mnoha částech světa“.

Ale i kdyby ze země rázem zmizely všechny války, zbraně a zločiny, život by byl stále ještě ohrožen. „Drtivá bída, bující choroby a masová negramotnost jsou příznačné pro život stamiliónů obyvatel rozvojových zemí,“ poznamenává Úřad pro sledování světového dění ve své zprávě Stav světa 1990. „Celé lidstvo — bohatí i chudí, vojensky silní i slabí — hledí do tváře přízraku devastace prostředí, která nemá obdoby.“

Ano, podkopávají se samotné systémy udržující život, na nichž je závislé celé lidstvo. „Země jako celek je v horším stavu [než v roce 1970],“ píše redaktor Paul Hoffman v časopise Discover. „Ze zavážek se roznášejí odpadky. Atmosféru ohřívají skleníkové plyny. Ozónový štít planety se tenčí. Šíří se pouště a deštné pralesy se zmenšují. Rostlinné a živočišné druhy vymírají rychlostí sedmnáct druhů za hodinu.“

Přidej k tomu účinky trvajícího znečišťování půdy a vody. Započítej stálý růst světové populace, který vede k zastavění nebo vyasfaltování další úrodné půdy, čímž ještě více vymírají živočišné a rostlinné druhy. Uvažuj o rostoucím nedostatku zásob pitné vody a problému kyselého deště. Připoj zdravotní následky z těžce znečištěného ovzduší a problémy s nebezpečnými odpady. Všechno to dohromady smrtelně ohrožuje lidský rod. Ať jsme kdokoli a kdekoli, potřebujeme ke svému bytí vzduch, potravu, vodu a suroviny. Potřebujeme je neznečištěné a v náležitém množství. „Pro chudé,“ říká Stav světa 1990, již „byla osmdesátá léta úplnou pohromou, dobou hubené stravy a stoupající úmrtnosti.“

Může někdo popřít, že při tolikerém ohrožení lidského rodu je bolestně zapotřebí nového světa? Je to však reálná možnost? Kde by se takový svět vzal? Jaké překážky musí být překonány, než bude možno pokládat naši planetu za skutečně bezpečnou a prosperující? Prozkoumejme to.

[Poznámka pod čarou]

[Podpisek obrázku, strana 4]

WHO photo by P. Almasy