Jaká je pravda o Betlému a vánocích?

„KDYŽ přemýšlíme o betlémském tajemství, vyvstávají nám v mysli otázky a pochybnosti, jimž nemůžeme zabránit.“ — Bethlehem, od Marie Teresy Petrozzi.

‚Proč otázky a pochybnosti?‘ zeptáš se snad. Vždyť přece různé názory, pokud jde o vánoce, a místa, k nimž se tyto názory váží, jsou založeny na skutečnosti. Nebo snad nejsou?

Kdy se narodil?

Ohledně data Ježíšova narození se Maria Teresa Petrozzi ptá: „Přesně kdy se narodil Vykupitel? Chtěli bychom znát nejen rok, ale i měsíc, den a hodinu. Přesné číselné údaje jsme nedostali.“ Nová katolická encyklopedie (angl.) tuto myšlenku podporuje: „Datum narození Ježíše Krista můžeme vypočítat jen přibližně.“ O datu, které se spojuje s Kristovým narozením, encyklopedie uvádí: „Datum 25. prosince neodpovídá Kristovu narození, ale svátku Natalis Solis Invicti, římskému svátku slunce při slunovratu.“

Můžeš se tedy zeptat: ‚Jestliže se Ježíš nenarodil 25. prosince, kdy se tedy narodil?‘ Z 26. a 27. kapitoly Matoušovy poznáváme, že Ježíš zemřel v době židovského pasach, který začal 1. dubna roku 33 n. l. Kromě toho nás Lukáš 3:21–23 informuje, že bylo Ježíšovi asi třicet let, když začal se svou službou. Jeho pozemská služba trvala tři a půl roku, a proto mu bylo v době jeho smrti asi třicet tři a půl roku. Kristovi by tedy bylo plných čtyřiatřicet let o šest měsíců později, což by bylo kolem 1. října. Počítáme-li zpět, abychom zjistili, kdy se Ježíš narodil, nedocházíme ke 25. prosinci ani k 6. lednu, ale asi k 1. říjnu roku 2 př. n. l.

Stojí také za povšimnutí, že v měsíci prosinci je v Betlémě a jeho okolí chladné zimní počasí se studeným deštěm a někdy i sněhem. V té době nejsou pastýři se svými stády v noci venku. Takové počasí zde není teprve v poslední době. Biblická zpráva říká, že judský král Jojakim „seděl v zimním domě, v devátém měsíci [kislevu, který odpovídal listopadu — prosinci], a před sebou měl hořící ohřívadlo“. (Jeremjáš 36:22) Potřeboval se ohřívat, aby mu bylo teplo. Také u Ezry 10:9, 13 nacházíme jasný důkaz, že měsíc kislev byl ‚obdobím dešťových spršek a nebylo možné stát venku‘. To vše ukazuje, že v prosinci neodpovídají povětrnostní podmínky v Betlémě biblickému popisu událostí spojených s narozením Ježíše Krista. — Lukáš 2:8–11.

Kde?

Jaký je správný náhled na místo, které patřilo k příčinám Krymské války (1853–56), kde si krvavý boj vyžádal životy více než sto tisíc francouzských vojáků? Je toto místo skutečně Ježíšovým rodištěm?

Především se Bible sama nezmiňuje o přesném místě Ježíšova narození. Matouš a Lukáš potvrzují, že se Ježíšovým narozením splnilo mesiášské poroctví z Micheáše 5:2, které předpovědělo, že „ten, který se má stát panovníkem v Izraeli, jehož původ je od raných časů“, bude pocházet z Betléma. (Matouš 2:1, 5; Lukáš 2:4) Zprávy v obou evangeliích uvádějí jen to nejnutnější, totiž že se Ježíš narodil v Betlémě a — podle Lukáše — že bylo děcko zavinuto do plenek a položeno do jeslí. — Lukáš 2:7.

Proč neuvedli pisatelé evangelií více podrobností? Maria Teresa Petrozzi k tomu říká: „Evangelisté patrně přešli tyto podrobnosti proto, že je považovali za bezvýznamné.“ Je zřejmé, že ani sám Ježíš nepovažoval podrobnosti o svém narození za příliš významné. Není totiž žádný záznam o tom, že by se někdy zmínil o datu nebo o přesném místě svého narození. Ačkoli se Ježíš narodil v Betlémě, nepovažoval to místo za svůj domov, ale za ‚své domovské území‘ považoval oblast Galileje. — Marek 6:1, 3, 4; Matouš 2:4, 5; 13:54.

Text z Jana 7:40–42 ukazuje, že lidé všeobecně nevěděli o jeho rodišti a domnívali se, že se narodil v Galileji: „Někteří říkali: ‚Cožpak Kristus skutečně přichází z Galileje?‘ “ Na základě toho, co bylo zaznamenáno u Jana 7:41, vyjadřuje kniha Chrám narození Páně v Betlémě (angl.) závěr: „To, že vznikaly takové debaty, samo o sobě nevyvrací skutečnost, že se Kristus narodil v Betlémě, ale přinejmenším je z nich patrné, že o tom mnozí z lidí, kteří byli s ním, nevěděli.“

Je zřejmé, že Ježíš za svého pozemského života nezveřejňoval podrobnosti o svém narození. Nijak nezdůrazňoval místo, kde se narodil. Z čeho tedy vychází názor, že právě do jeskyně Narození Páně přivedl Josef Marii, aby tam porodila?

Maria Teresa Petrozzi upřímně přiznává: „Nemůžeme s určitostí vědět, zda tato jeskyně patřila k nesčetným přírodním jeskyním, které se vyskytovaly v okolí Betléma, nebo zda to byla jeskyně, která se používala jako stáj v hospodě. Ale tradice, která sahá do první poloviny 2. století, je jednoznačná; je to stáj v jeskyni.“ — Kurzíva naše.

Pouhá tradice

Maria Teresa Petrozzi i R. W. Hamilton a různí jiní badatelé zabývající se dějinami Betléma poukazují na to, že první, kdo tvrdil, že se Ježíš narodil v jeskyni, byl ve druhém století n. l. Justinus Mučedník, který však o tom neuvedl nic bližšího. Hamilton říká o výroku Justina Mučedníka: „Je to zběžná zmínka, a předpokládat, že měl sv. Justinus na mysli nějakou určitou jeskyni nebo že by se dokonce zmiňoval o nynější jeskyni Narození Páně, by znamenalo příliš násilně vyvozovat důkaz z jediného slova.“

V poznámce pod čarou Hamilton píše: „Ve zprávě o Narození Páně, která se vyskytuje v apokryfní ‚Knize Jakubově‘ neboli ‚Protevangeliu‘, jež pochází asi z téže doby, se také mluví o jeskyni, ale říká se o ní, že leží na půl cesty do Betléma. Pokud má tento příběh nějakou historickou cenu, naznačuje, že tradice ještě nebyla spojena se žádným jednotlivým místem, a jistě ne s jeskyní Narození Páně.“

Origenes a Eusebius, náboženští spisovatelé ze třetího století, spojují tehdy již známou tradici s určitým místem. Hamilton z toho vyvozuje: „Jakmile byla s příběhem spojena určitá jeskyně, pravděpodobně se na věci již nic neměnilo, a s jistotou můžeme vyvozovat, že jeskyně, která se ukazovala návštěvníkům krátce po roce 200 n. l., je totožná s dnešní jeskyní Narození Páně.“

W. H. Bartlett vyjádřil ve své knize Procházky po městě Jeruzalému a okolí (angl., 1842) domněnku ohledně této jeskyně: „Tradice, že to je Vykupitelovo rodiště, je sice úctyhodně stará, neboť se o ní zmiňuje sv. Jeroným, který žil a zemřel v malém mnišském příbytku v sousedství, ale je to nepravděpodobné. Jeskyně se sice v Palestině někdy používají jako stáje, ale tato je pod zemí hlouběji, než by se pro takový účel hodilo. A uvědomíme-li si také, že mnichové často umísťovali dějiště významných biblických událostí do jeskyní, snad proto, že taková místa působí silnějším dojmem, pak se domněnka vznesená proti tomuto místu zdá téměř nezvratná.“

Jaký závěr můžeme vyvodit z existujících historických důkazů a ještě důležitější biblické skutečnosti, že ani Ježíš ani jeho učedníci nepovažovali jeho rodiště za významné? Je zřejmé, jak uvádí Hamilton, že Helena, matka Konstantina Velikého, určila v roce 326 n. l. místo pro chrám Narození Páně na základě ‚představy podle dlouholeté tradice‘. Základem pro to nebyly žádné historické nebo biblické důkazy.

To vede k dalšímu závěru, že skutečné místo Kristova narození není známé. Je tedy rozumné, že mají věrní lidé podnikat poutě k místům, jako je jeskyně Narození Páně, a uctívat je? Kdyby se to opravdu od křesťanů vyžadovalo, neřekl by sám Ježíš svým učedníkům o této povinnosti nebo o tom, že by si něco takového přál? Nebylo by to zaznamenáno v Božím slově, Bibli, aby o tom mohl svět lidstva číst? Je nápadné, že ve Svatých písmech takové důkazy nejsou, a proto bude užitečné zjistit, co si podle Ježíšových slov opravdu zaslouží vzpomínkovou slavnost.

Ať hledáme jakkoli usilovně, zjišťujeme, že jedinou událostí, kterou si měli jeho učedníci během generací připomínat, byla jeho obětní smrt. Zemřel na jaře, krátce potom, kdy oslavil se svými učedníky poslední večeři pasach. Při této příležitosti dal svým věrným učedníkům pokyn, aby jedli symbolické jídlo, při němž měli nekvašený chléb, jako je maces, a červené víno. O tomto jednoduchém obřadu, který se konal poprvé 1. dubna roku 33 n. l., dal příkaz: „Stále to čiňte jako upomínku na mne.“ — Lukáš 22:19, 20.

Svědkové Jehovovi po celém světě poslouchají tento biblický příkaz od samotného Ježíše, a proto každoročně konají slavnost na památku Kristovy obětní smrti. Nepořádají toto křesťanské shromáždění na nějakém zvláštním místě v nějaké horní místnosti v Jeruzalémě, protože Ježíš Kristus nic takového výslovně neřekl. Po celém světě se však shromažďují ve svých sálech království a na jiných vhodných místech ve svém okolí. Příští oslava se bude konat 30. března 1991 po západu slunce. Zveme tě k účasti v nejbližším sále království svědků Jehovových.

Chceš-li uposlechnout Ježíšův příkaz a účastnit se této důležité oslavy, nemusíš kvůli tomu cestovat do Jeruzaléma ani do Betléma. Ježíš ani jeho apoštolové nepovažovali žádná místa za důležitá střediska křesťanského uctívání. Samaritánce, která se ve svém uctívání soustřeďovala na samařskou horu Gerizim severně od Jeruzaléma, Ježíš řekl: „Věř mi, ženo: Přichází hodina, kdy nebudete uctívat Otce ani na této hoře ani v Jeruzalémě. Přichází však hodina a nyní je zde, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá takové ctitele.“ — Jan 4:21, 23.

Ti, kteří uctívají Otce duchem a pravdou, nejsou ve svém uctívání závislí na určitých místech, jako je Betlém, nebo na nějakých předmětech, jako jsou například obrazy. Apoštol Pavel řekl: „Zatímco jsme doma v těle, jsme vzdáleni od Pána, neboť chodíme vírou, ne viděním.“ — 2. Korinťanům 5:6, 7.

Přece však možná uvažuješ o tom, jak můžeme uctívat Boha způsobem, který mu je přijatelný. Až příště přijde k tvým dveřím někdo ze svědků Jehovových, prosím zeptej se na to.

[Obrázek na straně 5]

V zimě může být povrch země kolem Betléma pokryt sněhem. Nocovali by pastýři se svými ovcemi venku?

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Obrázky na straně 7]

Chrám Narození Páně v Betlémě a jeho podzemní jeskyně

[Podpisek]

Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.

[Podpisek]

Garo Nalbandian