Betlém — Symbol křesťanské jednoty a lásky?
„BETLÉM. . . je důkazem nekonečné lásky, je poučením o pokoře.“ — Maria Teresa Petrozzi, autorka knihy Bethlehem.
Znamená Betlém něco takového pro tebe? Snad ano, protože k Betlému uctivě vzhlíží, zejména o vánocích, stamilióny upřímných, mírumilovných lidí na světě. Uvědomují si, že toto malé město na Středním východě je rodištěm „Knížete pokoje“, Ježíše Krista. Po staletí se sem scházeli poutníci, aby navštívili jedno z nejsvětějších míst křesťanstva a aby je snad i uctívali. Je to grotta neboli jeskyně Narození Páně, podle tradice rodiště Ježíše Krista. Je ve velkém historickém komplexu, který se jmenuje chrám Narození Páně. — Izajáš 9:6; Matouš 2:1.
Sloužila však tato tradiční svatá místa skutečně jako střediska křesťanské jednoty, lásky a pokory? K jakému závěru dospěješ na základě následujících informací?
Katolická autorka Maria Teresa Petrozzi píše v publikaci Bethlehem: „Od 16. století trpěl [Betlém] rozhořčenými a krvavými zápasy mezi věřícími římskokatolickými a věřícími z řecké pravoslavné církve, kteří soupeřili o hegemonii v chrámu Narození Páně.“ Tyto stálé „krvavé zápasy“ o nadvládu se často soustřeďovaly kolem stříbrné hvězdy (v jeskyni Narození Páně, která je v podzemí pod chrámem Narození Páně). Tato hvězda údajně vyznačuje skutečné místo Kristova narození. R. W. Hamilton ve své knize Chrám Narození Páně v Betlémě (angl.) píše: „Je známé, že dvě z otázek ve sporu mezi Francií a Ruskem, jež vedly ke Krymské válce, se týkaly sporu o vlastnictví klíčů od hlavních dveří baziliky a od krypty [jeskyně Narození Páně] a záhadné krádeže, k níž došlo jednou v noci roku 1847. Tehdy byla ukradena stříbrná hvězda připevněná na mramorové desce s latinským nápisem, která byla pod oltářem Narození Páně.“
Po celá staletí probíhaly mezicírkevní spory o práva v těchto místech a vedly k tomu, že „jsou nyní práva každé denominace přesně předepsána. V té jeskyni jsou padesát tři lampy, a z nich například františkánům patří devatenáct. Oltář Narození Páně patří řecké pravoslavné církvi a římští katolíci tam nesmějí konat bohoslužby“. — Historická místa v Izraeli [angl.]
O vánocích, pokud to politické ovzduší dovoluje, koná každá z náboženských společností křesťanstva, které tam jsou, svou vánoční mši a procesí Betlémem. 24. a 25. prosince konají římští katolíci procesí a půlnoční mši v chrámu svaté Kateřiny, který nyní používá také řecká a arménská pravoslavná církev a který je vedle chrámu Narození Páně. 6. ledna slouží svou vánoční mši řecká, syrská a koptická pravoslavná církev. Vánoční mše arménské pravoslavné církve se koná 18. ledna a procesí 19. ledna.
Ukazuje snad to, co zde bylo uvedeno, že jsou tradiční svatá místa v Betlémě ‚důkazem nekonečné lásky a poučením o pokoře‘? A ukazují vůbec pravdivě okolnosti Ježíšova narození? Například kdy se narodil? Narodil se opravdu v dnešní jeskyni Narození Páně? A měl bys ty nebo kdokoli jiný uctívat jeho rodiště?
[Podpisek obrázku, strana 3]
Pictorial Archive (Near Eastern History) Est.