Otázky čtenářů
Má slovní spojení „obdarovaný duchem“ uvedené v 1. Korinťanům 14:37 znamenat, že někdo obdržel svatého ducha v tom smyslu, že jím byl pomazán, anebo to znamená, že má od ducha nějaký zázračný dar?
V Překladu nového světa Svatých písem tento verš zní: „Jestliže si někdo myslí, že je prorok nebo obdarovaný duchem, ať uzná, co vám píšu, protože to je Pánovo přikázání.“ — 1. Korinťanům 14:37.
Čtenář by slovní spojení „obdarovaný duchem“ mohl chápat jako poukaz na skutečnost, že křesťané v prvním století byli zplozeni duchem, a stali se duchovními Božími syny. Nebo by uvedené slovní spojení bylo možné chápat tak, že se vztahuje na člověka, který obdržel nějaký zvláštní dar svatého ducha. Jak to pomáhá objasnit pozadí textu, pravděpodobně přichází v úvahu právě tento význam.
Apoštol Pavel zde použil řecké slovo pneumatikos, jehož základní smysl je „týkající se ducha, duchovní“. Toto slovo je v různých tvarech použito v označeních „duchovní tělo“, „duchovní požehnání“, „duchovní pochopení“ a „duchovní dům“. — 1. Korinťanům 15:44; Efezanům 1:3; Kolosanům 1:9; 1. Petra 2:5.
Bible v těchto případech blíže určuje předmět (tělo, požehnání, pochopení, dům) označený výrazem „duchovní“. Ale v jiných případech je nutné smysl a vhodnost překladu výrazem „duchovní“ stanovit z kontextu. Například v 1. Korinťanům 2:14, 15 je do protikladu postaven postoj hmotného člověka a postoj člověka označeného ho pneumatikos, což logicky znamená „duchovní člověk“.
Dvanáctá až čtrnáctá kapitola v Prvním dopise Korinťanům se zaměřují na zázračné dary svatého ducha. Bůh dal tyto dary některým prvním křesťanům, aby ukázal, že již nepoužívá přirozený Izrael, ale že nyní žehná křesťanskému „Božímu Izraeli“. (Galaťanům 6:16) Pavel o těchto darech napsal: „Jsou rozmanité dary, ale je týž duch.“ (1. Korinťanům 12:4) Mezi těmito dary ducha byly poznání, zvláštní moudrost a víra a také prorokování, mluvení jazyky a výklad jazyků. — 1. Korinťanům 12:8–11.
Křesťané v Korintu, jimž Pavel psal, byli pomazáni Božím svatým duchem. Pavel řekl: „Ale byli jste čistě umyti, ale byli jste posvěceni, ale byli jste prohlášeni za spravedlivé ve jménu našeho Pána Ježíše Krista a duchem našeho Boha.“ (1. Korinťanům 6:11; 12:13) Ano, všichni již obdrželi „závdavek toho, co má přijít, totiž ducha“. (2. Korinťanům 5:5) Avšak prostřednictvím svatého ducha nedostali nějaký zvláštní dar všichni. A zdá se, že mnozí z křesťanů byli fascinováni darem mluvení jazyky a přikládali mu nepatřičnou důležitost. Pavel jim psal, aby napravil jejich smýšlení a aby jim ukázal, že dar jazyků nepřinese prospěch tolika lidem jako dar prorokování. Na konci dvanácté kapitoly Pavel radil Korinťanům: „Horlivě se . . . stále snažte o větší dary.“ — 1. Korinťanům 12:28–31.
Na začátku čtrnácté kapitoly je pak nabádal: „Usilujte o lásku, a přece se horlivě stále snažte o [ta pneumatika], ale především abyste prorokovali.“ O co se měli snažit? Tito křesťané se neměli snažit o to, aby byli pomazáni duchem, protože jím již pomazáni byli. Logicky měl Pavel na mysli „dary“ ducha, o něž měli usilovat podle jeho nabádání uvedeného na konci dvanácté kapitoly. Překlad nového světa Svatých písem proto 1. Korinťanům 14:1 překládá: „Horlivě [se] stále snažte o duchovní dary.“ Jiné biblické překlady uvádějí výraz pneumatika jako „duchovní dary“ nebo „dary ducha“.
Když to víme, povšimneme si, že na konci čtrnácté kapitoly Pavel spojuje prorokování a pneumatikos. Jako v prvním verši, i zde kontext naznačuje, že Pavel měl na mysli stav, kdy je někdo obdařen duchem. The New Testament in Modern Speech od R. F. Weymoutha volí toto znění: „Pokud se někdo považuje za proroka nebo za člověka s duchovními dary, nechť uzná jako Pánův příkaz to, co vám nyní píšu.“
Ano, všichni křesťané — ať již měli dar prorokování, nebo jakýkoli jiný dar ducha — museli přijmout a uplatňovat radu, kterou Pavel napsal o tom, jak by měly probíhat věci ve sboru.