Jsou svědkové Jehovovi kultovním náboženstvím?

JEŽÍŠE KRISTA lidé obviňovali z opilství, z nenasytnosti, z porušování sabatu, z vydání falešného svědectví, z rouhání se Bohu a z toho, že je poslem Satana. Také ho nařkli z rozvratnictví. — Matouš 9:34; 11:19; 12:24; 26:65; Jan 8:13; 9:16; 19:12.

Když Ježíš zemřel a byl vzkříšen, stali se jeho učedníci terčem závažných obvinění. V prvním století lidé dovlekli jistou skupinu křesťanů k městským předákům a křičeli: ‚Ti muži převrátili obydlenou zemi.‘ (Skutky 17:6) Jindy se stalo, že apoštol Pavel se svým společníkem Silou byli předvedeni před správní úředníky a nařčeni z toho, že působí veliké nepokoje ve městě Filipech. — Skutky 16:20.

Později byl Pavel obviněn, že je „jako mor a popuzuje k povstáním mezi všemi Židy po celé obydlené zemi“ a že se pokouší „znesvětit chrám“. (Skutky 24:5, 6) Významní muži z Židů žijících v Římě příznačně ohodnotili situaci, v níž se nacházeli Ježíšovi následovníci: „Neboť vpravdě, pokud jde o tuto sektu, je nám známo, že se všude mluví proti ní.“ — Skutky 28:22.

Je patrné, že tuto novou skupinu, kterou Ježíš Kristus založil, považovali někteří lidé za náboženský spolek, jehož radikální názory a praktiky se střetávaly s tím, co bylo v té době pokládáno za společensky normální. Mnozí lidé by i dnes nepochybně považovali ty křesťany za zhoubné kultovní náboženství. Žalobci byli často prominentní a uznávaní členové místní obce, a to patrně přidávalo obviněním na váze. Obviněním, která byla vznášena proti Ježíšovi a jeho učedníkům, věřilo mnoho lidí. Ovšem, pravděpodobně víte, že tato obvinění byla do jednoho nepravdivá! Pouhými řečmi se obvinění nestala oprávněnými.

Jaká je situace dnes? Bylo by správné mluvit o svědcích Jehovových jako o náboženské skupině, která zastává radikální názory a používá praktiky, jež se střetávají s tím, co je pokládáno za společensky normální chování? Jsou svědkové Jehovovi kultovním náboženstvím?

O čem svědčí skutečnosti

Jeden vládní úředník z Petrohradu (Rusko) řekl: „Svědkové Jehovovi nám byli představováni jako nějaká ilegální sekta, která se ukrývá v temnotách, podřezává děti a zabíjí své členy.“ Avšak lidé v Rusku se nedávno lépe seznámili s tím, kdo opravdu svědkové jsou. Tentýž úředník spolupracoval se svědky Jehovovými na přípravách mezinárodního sjezdu a potom řekl: „Vidím normální, usměvavé lidi, kteří jsou dokonce lepší než mnozí z mých známých. Jsou mírumilovní a pokojní a mají se navzájem všichni velmi rádi.“ Dodal: „Opravdu nemohu pochopit, proč o nich lidé povídají takové lži.“

Svědkové Jehovovi nepořádají žádná obřadná shromáždění a jejich uctívání není zahaleno tajemstvím. Spisovatelka Julia Mitchell Corbettová, která není svědkem Jehovovým, uvádí: „Když se svědkové setkají v sále Království (místa, kde se shromažďují, se nenazývají kostely) — obvykle vícekrát týdně —, tráví většinu času studiem Bible a rozmluvami.“ Místa, kde se svědkové shromažďují, jsou viditelně označena nápisem. Shromáždění jsou přístupná široké veřejnosti, lidé jsou srdečně zváni. I neohlášení hosté jsou velmi vítáni.

„Svědkové si vysloužili pověst poctivých, zdvořilých a pracovitých lidí,“ dodává J. M. Corbettová ve své knize Religion in America (Náboženství v Americe). Mnoho lidí, kteří nepatří ke svědkům Jehovovým, bez rozpaků přisvědčí, že svědkové Jehovovi nejsou v žádném ohledu výstřední nebo blázniví. Jejich chování není v rozporu s tím, co se považuje za společensky normální. Dílo The New Encyclopædia Britannica o svědcích správně uvádí, že „ve svém osobním chování trvají na vysokých mravních zásadách“.

Ředitel oddělení zpravodajských a speciálních relací jedné televizní stanice ve Spojených státech napsal svědkům Jehovovým dopis, v němž reagoval na jednu zaujatou reportáž o svědcích, která byla vysílána v televizním zpravodajském pořadu nazvaném 60 Minutes. Napsal: „Kdyby podle vaší víry žilo více lidí, nemusela by tato země být v takovém stavu, v jakém právě je. Jsem žurnalista, který ví, že vaše organizace je založena na lásce a na silné víře ve Stvořitele. Chtěl bych, abyste věděli, že existují novináři, kteří vůči vám předsudky nemají.“

Dobře známé náboženství

Je možné oprávněně tvrdit, že svědkové Jehovovi jsou malou, okrajovou náboženskou skupinou? Pokud porovnáme počet svědků Jehovových s počtem členů některých náboženství, je svědků poměrně málo. Připomeňme si však, co řekl Ježíš: „Úzká je brána a stísněná cesta, jež vede do života, a málo je těch, kteří ji nalézají.“ — Matouš 7:13, 14.

Svědkové Jehovovi rozhodně zdaleka nejsou malým, okrajovým, kultovním náboženstvím. Na jaře 1993 se slavnosti na památku Kristovy smrti — což je slavnost, kterou slaví svědkové — zúčastnilo více než jedenáct miliónů lidí. Lépe než počty členů však o svědcích vypovídají jejich morální vlastnosti a příkladné chování, které jim vytvořily na celém světě dobrou pověst. To nepochybně bylo jedním z faktorů, které v řadě zemí přispěly k tomu, že tam byli svědkové oficiálně uznáni jako známé a poctivé náboženství.

V tomto ohledu má výjimečný význam nedávné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva. Tato komise prohlásila, že svědkové by se měli těšit ze svobody myšlení, svobody svědomí a svobody náboženství; že mají právo o své víře hovořit a vyučovat ji. Takové rozhodnutí by stěží mohlo být přijato, kdyby se o svědcích Jehovových vědělo, že k získávání nových členů používají záludné neetické metody nebo že se lstivým způsobem snaží ovládnout mysl svých stoupenců.

Na celém světě je mnoho lidí, kteří svědky Jehovovy dobře znají. Nyní se ptáme těch miliónů lidí, kteří nejsou svědky Jehovovými, ale kteří se svědky studují Bibli nebo ji s nimi někdy v minulosti studovali: ‚Pokoušeli se na vás někdy svědkové uplatnit takzvané vymývání mozku? Použili na vás někdy metody, kterými by vás chtěli psychicky ovládnout?‘ Nepochybně upřímně odpovíte „ne“. Kdyby svědkové takové metody používali, bylo by nesmírně mnoho obětí odporujících jakémukoli tvrzení ve prospěch svědků Jehovových.

Humánní lidé

Vyznavači kultovních náboženství se často oddělují od rodiny, od přátel i od společnosti jako takové. Platí to v případě svědků Jehovových? „Nepatřím ke svědkům Jehovy,“ napsal jeden novinář v České republice. Uvedl však: „Je patrná jejich morální síla . . . Uznávají sice vládní autority, ale vyřešit veškeré lidské problémy je podle nich schopno pouze boží království. Pozor — nejsou fanatici. Jsou to lidé prosáklí humanitou.“

A svědkové také nežijí v komunitách, neoddělují se ani od příbuzných, ani od jiných lidí. Svědkové Jehovovi si uvědomují, že svou rodinu mají milovat a starat se o ni, protože to je biblický závazek. Žijí a pracují společně s lidmi každé rasy a každého náboženství. Dojde-li k nějaké katastrofě, svědkové rychle reagují a posílají na místo prostředky humanitární pomoci.

Co je však ještě důležitější — svědkové se podílejí na vzdělávacím programu, jenž nemá obdoby. Kolik je takových náboženství, která si vytvořila organizovaný systém, podle něhož jejich členové osobně navštěvují každého člověka v okolí? Svědkové Jehovovi to dělají více než ve dvou stech zemích a více než ve dvou stech jazycích. Je zjevné, že svědkové Jehovovi jsou „prosáklí humanitou“.

Přísně se drží Bible

Uznáváme, že učení svědků Jehovových se liší od toho, co se vyučuje v církvích. Svědkové Jehovovi věří, že Jehova je všemohoucí Bůh a že Ježíš je jeho Syn, nikoli součást trojjediného božstva. Víra svědků Jehovových je zakotvena v přesvědčení, že jedině Boží Království může lidstvu přinést úlevu v utrpení. Svědkové varují lidi, že tento zkažený systém věcí bude v blízké budoucnosti zničen. Káží o Božím slibu, že země bude rájem, v němž bude žít poslušné lidstvo. Neuctívají kříž. Neslaví vánoce. Věří, že duše je smrtelná a že neexistuje ohnivé peklo. Nejedí krev a nepřijmou krevní transfúzi. Vyhýbají se účasti na politice a na válkách. Položili jste si někdy otázku, proč se učení svědků Jehovových tak liší od jiných učení?

Massachusettský list Daily Hampshire Gazette vysvětluje, že „přísný výklad Bible [svědkům Jehovovým] zabraňuje dělat mnoho věcí, které jiní lidé berou za samozřejmé . . . , to vše ve snaze zachovávat vzor křesťanů z prvního století a dodržovat, co je řečeno v Bibli“. Dílo The Encyclopedia of Religion souhlasí, že „vše, čemu [svědkové] věří, je založeno na Bibli. Skoro každé věroučné tvrzení dokládají biblickým textem; tradici naprosto nahradili Biblí, kterou považují za samozřejmou autoritu.“ Kniha Religion in America uvádí: „Tato skupina nikdy nezakolísala ve svém zaměření na studium Bible a její učení je podloženo důsledně vypracovaným systémem odkazů na Písma.“

Kdo je jejich vůdcem?

Díky tomu, že se přesně drží biblických nauk, nesetkáváme se u svědků Jehovových s uctíváním a se zbožšťováním lidských vůdců, což jsou velmi časté jevy u kultovních náboženství. Svědkové zavrhují dělení věřících na duchovní a laiky. Dílo The Encyclopedia of Religion uvádí o svědcích Jehovových tato výstižná slova: „Třída duchovních a rozlišující tituly jsou [u svědků] zakázány.“

Svědkové následují jako svého vůdce a jako Hlavu křesťanského sboru Ježíše Krista. Ježíš sám řekl: „Vy se nenechte nazývat Rabbi, protože jeden je váš učitel, zatímco vy všichni jste bratři. Kromě toho, nikoho na zemi nenazývejte svým otcem, neboť jeden je váš Otec, Ten nebeský. Ani se nenechte nazývat ‚vůdci‘, protože váš Vůdce je jeden, Kristus.“ — Matouš 23:8–12.

Je zjevné, že svědkové Jehovovi mají tak daleko ke kultovnímu náboženství, jako měl Ježíš k nenasytnosti a opilství. Jistěže ne každý, kdo byl ovlivněn falešnými zprávami o Ježíšovi a o jeho učednících, se nechal svést k tomu, aby Ježíše pomlouval. Někteří lidé byli možná pouze špatně informováni. Máte-li nějaké otázky ohledně svědků Jehovových a jejich víry, můžete svědky Jehovovy lépe poznat. Dveře sálů Království jsou doširoka otevřeny každému, kdo hledá pravdu.

I vy můžete mít prospěch z jejich pečlivého pátrání po přesném poznání Bible a můžete se naučit, jak uctívat Boha v souladu s Ježíšovými slovy: „Přichází však hodina, a je již nyní, kdy praví ctitelé budou uctívat Otce duchem a pravdou, neboť Otec skutečně hledá takové lidi, aby ho uctívali.“ — Jan 4:23.