Co jsou kultovní náboženství?
DNE 28. února 1993 podniklo více než sto příslušníků bezpečnostních složek razii na komplex budov, ve kterých žilo několik desítek mužů, žen a dětí. Záměrem agentů bylo pátrat po protiprávně držených střelných zbraních a zatknout muže podezřelého ze spáchání trestných činů. Agenty však čekalo překvapení. Z budov do nich někdo začal střílet. Palba byla opětována.
Výsledkem tohoto střetu bylo 10 mrtvých a několik raněných. Po dobu následujících padesáti dnů byly budovy v obležení příslušníků vládních bezpečnostních složek, kteří byli vyzbrojeni takovým množstvím zbraní, že by mohli vést malou válku. Obléhání, jež nikam nevedlo, skončilo smrtí osmdesáti šesti lidí, mezi nimiž bylo nejméně sedmnáct dětí.
Kdo byl nepřítelem? Snad armáda zločinců prodávajících narkotika? Nebo nějaká partyzánská skupina? Ne. Zřejmě víte, že „nepřítelem“ byla skupina horlivých věřících, vyznavačů kultovního náboženství. Tragický příběh této nenápadné komunity žijící v rovinatém středním Texasu (USA) přilákal pozornost mezinárodní veřejnosti. Rozhlasová vysílání i denní tisk byly zaplaveny reportážemi, analýzami a komentáři o tom, jak nebezpečná jsou fanatická kultovní náboženství.
Veřejnosti byly připomínány dřívější případy, kdy vůdce některé kultovní náboženské skupiny vedl její členy na smrt: Kalifornie 1969, vraždy spojené s osobností Mansona; Jonestown, Guyana 1978, masová sebevražda členů kultovní skupiny; Korea 1987, vražedně-sebevražedný spolek založený kultovní vůdkyní Park Soon-ja, který způsobil smrt třiceti dvou členů spolku. Je závažné, že většina těchto lidí o sobě tvrdila, že jsou křesťany a že věří v Bibli.
Mnoho lidí, kteří ctí Bibli a považují ji za Boží slovo, je pochopitelně zděšeno, když vidí, jak ji kultovní náboženství bezostyšně zneužívají. V průběhu let proto vznikly stovky organizací, jejichž cílem je sledovat kultovní náboženství a odhalovat jejich nebezpečné praktiky. Odborníci na otázky kultovních náboženských skupin předpovídají, že za několik let, s příchodem nového tisíciletí, se zvedne nová vlna kultovních náboženství. Jeden zpravodajský časopis citoval jisté skupiny zaměřené na boj s kultovním náboženstvím, které říkají, že existují tisíce kultovních náboženství, „která jsou připravena zmocnit se vašeho těla, ovládnout vaši mysl a zničit vaši duši . . . Jen některé skupiny jsou ozbrojeny, ale za nebezpečné je považována většina z nich. Podvedou vás, oberou vás o peníze, samy vás oddají, samy vás pohřbí.“
Co je kultovní náboženství?
Řada lidí volně používá pojem „kult“, aniž plně zná obsah tohoto pojmu. Někteří teologové chtějí zabránit zmatkům, a zcela se tomuto pojmu vyhýbají.
Dílo The World Book Encyclopedia vysvětluje, že „výraz kult tradičně znamenal jakoukoli formu uctívání nebo obřadu“. Podle takového kritéria by mohly být všechny náboženské organizace označeny za kultovní. Při běžném používání však má dnes v některých jazycích slovo „kult“ odlišný význam. Tatáž encyklopedie sděluje, že „význam tohoto pojmu pozměnila v polovině 20. století publicita spojená s činností kultovních skupin. Dnes se tento pojem uplatňuje na skupiny, jež následují žijícího vůdce, který uvádí do života nové, netradiční nauky a praktiky.“
Časopis Newsweek potvrzuje tento způsob používání pojmu „kult“ a dále vysvětluje, že ‚kulty‘ „jsou obvykle malé, okrajové skupiny, jejichž členové odvozují svou identitu a své cíle od vlivu jediného, charismatického člověka“. Časopis Asiaweek podobně uvádí, že „pojem [kult] je sám o sobě mlhavý, ale většinou se jím označuje nová víra, která je založena na působení charismatického vůdce, často takového, jenž se prohlašuje za zosobněného Boha“.
V kolektivním prohlášení stého Kongresu státu Maryland (USA) byly použity výrazy, které pojmu ‚kult‘ také přisuzují hanlivý obsah. V rezoluci se uvádí, že „kult je skupina lidí nebo hnutí projevující nadměrnou oddanost jedné osobě nebo myšlence a používající k dosažení cílů, které mají jejich vůdci, neetické, lstivé metody přesvědčování a ovládání lidí“.
Je tedy zjevné, že kultovním náboženstvím se všeobecně rozumí taková náboženská skupina, jejíž radikální názory a praktiky se střetávají s tím, co se dnes všeobecně uznává jako normální společenské chování. Tyto skupiny provozují svou náboženskou činnost obvykle v tajnosti. Řada kultovních skupin se skutečně izoluje od společnosti a vytváří si své komunity. Kultovní skupiny obvykle bývají bezpodmínečně a výlučně oddány samozvanému lidskému vůdci. Tito samozvanci se často vychloubají, že byli vyvoleni Bohem, nebo dokonce že sami mají božskou podstatu.
Organizace zaměřené na boj s kultovním náboženstvím a sdělovací prostředky se tu a tam zmiňují o svědcích Jehovových jako o kultovním náboženství. Řada novinových článků nedávno zahrnula svědky Jehovovy mezi náboženské skupiny, které jsou známy svými pochybnými praktikami. Je však přesné označovat svědky Jehovovy za malou, okrajovou náboženskou skupinu? Vyznavači kultovních náboženství se často oddělují od přátel, od rodiny, a dokonce i od společnosti jako takové. Dělají to svědkové Jehovovi? Používají svědkové k získání nových členů lstivé, neetické metody?
Vůdcové kultovních náboženství jsou známi tím, že záludnými metodami ovládají mysl svých následovníků. Existují nějaké doklady o tom, že to dělají i svědkové Jehovovi? Zahalují svědkové své uctívání rouškou tajemství? Následují a uctívají nějakého lidského vůdce? Zkrátka — jsou svědkové Jehovovi kultovním náboženstvím?
[Podpisek obrázku na straně 3]
Jerry Hoefer/Fort Worth Star Telegram/Sipa Press