Věda, náboženství a hledání pravdy

„Skutečnost, že se . . . rozšířilo tolik falešných náboženství, mě hodně ovlivnila.“ — Charles Darwin

V PRVNÍ polovině 19. století se věda a náboženství pokojně snášely. „I ve vědeckých spisech,“ říká se v knize Darwin: Before and After (Darwin: Předtím a potom), „se pisatelé bez váhání vyjadřovali o Bohu způsobem, který byl zcela jistě přirozený a upřímný.“

Darwinova kniha O vzniku druhů napomohla ke změně. Věda a evoluce se spojily a odsunuly náboženství — a Boha — ze scény. „V evolucionistickém způsobu myšlení,“ říká sir Julian Huxley, „už není zapotřebí ničeho nadpřirozeného a ani pro to není místo.“

Dnes se evoluční teorie považuje za nepostradatelný základ vědy. Klíčový důvod pro takový postoj k evoluci vyjádřil fyzik Fred Hoyle: „Konzervativní vědci mají větší zájem na tom, aby zabránili návratu extrémních náboženských názorů z minulosti, než na tom, aby poznali pravdu.“ Které názory způsobily, že se náboženství vědě tak znechutilo?

Náboženství dělá stvoření špatné jméno

„Kreacionisté“, nejčastěji ve spojení s fundamentalistickými protestanty, se snažili obhájit Bibli, a tak trvali na tom, že země a vesmír nejsou ani 10 000 let staré. Tento extrémní názor vyvolal posměch geologů, astronomů a fyziků, protože je v rozporu s jejich objevy.

Ale co Bible skutečně říká? „Na počátku Bůh stvořil nebesa a zemi.“ (1. Mojžíšova 1:1) Jak dlouho to trvalo, to není řečeno. O ‚prvním stvořitelském dnu‘ se mluví až v 1. Mojžíšově 1:3–5. Když začal první „den“, ‚nebesa a země‘ už existovaly. Mohou tedy být nebesa a země staré miliardy let, jak říkají vědci? Je to docela možné. Bible prostě neříká, jak dlouho existují.

Jiný extrémní náboženský názor se týká toho, jakým způsobem někteří lidé vykládají šest stvořitelských ‚dnů‘. Někteří fundamentalisté trvají na tom, že tyto dny jsou doslovné, a tak dobu stvoření pozemských věcí zkracují na pouhých 144 hodin, což ve vědcích vyvolává nedůvěru. Vědci totiž cítí, že takové tvrzení je v příkrém rozporu s tím, co skutečně vypozorovali.

Avšak tím, co odporuje vědě, je fundamentalistický výklad Bible, ne Bible samotná. Bible neříká, že každý stvořitelský „den“ měl dvacet čtyři hodin; všechny tyto ‚dny‘ zahrnuje do mnohem delšího dne — dne, „kdy Jehova Bůh udělal zemi a nebe“. (1. Mojžíšova 2:4) To ukazuje, že ne všechny biblické ‚dny‘ jsou dlouhé dvacet čtyři hodin. Některé mohou být dlouhé tisíce let.a

Kreacionisté a fundamentalisté tak udělali myšlence stvoření špatné jméno. Jejich učení o tom, jak dlouho existuje vesmír, a o tom, jak dlouhé jsou stvořitelské ‚dny‘, není v souladu s ověřenými vědeckými poznatky ani s Biblí. Jsou však i jiné skutečnosti, které způsobily, že vědci jsou náboženstvím znechuceni.

Zneužívání moci

Náboženství je odpovědné za mnoho nespravedlivých věcí, které se po staletí děly. Ve středověku například církev překroutila nauku o stvoření, aby ospravedlnila to, že podporovala evropský absolutismus. Církev tvrdila, že postavení lidí, chudých i bohatých, je dáno božským výnosem. Kniha The Intelligent Universe (Inteligentní vesmír) vysvětluje: „Mladším synům z bohatých rodin, kteří dostali jen malou část rodinného majetku, nebo dokonce nic, se říkalo, že to je ‚Boží řád‘. Pracující lidé byli neustále vybízeni, aby byli spokojeni s tím ‚stavem, do jakého se Bohu zachtělo je povolat‘.“

Není divu, že se mnoho lidí bojí návratu „extrémních náboženských názorů z minulosti“. Náboženství neuspokojovalo duchovní potřeby lidí, a naopak jich často zneužívalo. (Ezekiel 34:2) Úvodník v časopise India Today k tomu říká: „Je to zázrak, že si náboženství zachovalo vůbec nějakou důvěryhodnost, když uvážíme, jakou pověst si během věků vytvořilo . . . Ve jménu nejvyššího Stvořitele . . . se lidé dopouštěli na jiných lidských bytostech těch nejohavnějších ukrutností.“

Otřesná minulost falešného náboženství skutečně měla nemalý vliv na Darwinovo myšlení. „Postupně jsem přestal chápat křesťanství jako božské zjevení,“ napsal. „Skutečnost, že se rychlostí blesku do rozsáhlých oblastí světa rozšířilo tolik falešných náboženství, mě hodně ovlivnila.“

Vítězství pravého náboženství

V tomto světě není náboženské pokrytectví ničím novým. Ježíš řekl náboženským vůdcům své doby, kteří toužili po moci: „Tak i vy se navenek zdáte lidem spravedliví, ale uvnitř jste samé pokrytectví a nepravost.“ — Matouš 23:28, EP.

Pravé křesťanství však ‚není částí světa‘. (Jan 17:16) Praví křesťané se nezaplétají se zkaženým náboženstvím a politikou ani se nenechávají zmást filozofiemi, které zavrhují existenci Stvořitele. „Vždyť moudrost tohoto světa je u Boha pošetilostí,“ napsal apoštol Pavel. — 1. Korinťanům 3:19.

To ovšem neznamená, že praví křesťané vědu přehlížejí. Naopak, tyto stoupence pravého náboženství věda velmi zajímá. „Vysoko pozvedněte oči a vizte,“ řekl starověký prorok Izajáš. „Kdo stvořil tyto věci?“ (Izajáš 40:26) Podobně Stvořitel vyzval Joba, aby prozkoumal zázraky přírody a vesmíru, a tak aby Stvořitele lépe poznal. — Job, kapitoly 38–41.

Ano, ti, kdo věří ve Stvořitele, pohlížejí na stvoření s úctou a s bázní. (Žalm 139:14) Také důvěřují tomu, co Bůh řekl o nádherné naději do budoucnosti. (Zjevení 21:1–4) Milióny lidí studují Bibli a učí se, že původ člověka ani jeho budoucnost nezávisí na slepé náhodě. Jehova měl s člověkem určité předsevzetí a toto předsevzetí se uskuteční. A povede to k požehnání pro všechny poslušné lidi. Zveme vás, abyste tuto záležitost sami prozkoumali.

[Poznámka pod čarou]

[Rámeček na straně 6]

NEZNAJÍ DŮKAZY?

„I SVĚDKOVÉ Jehovovi prostudovali pěkný kus biologie,“ napsal právník Norman Macbeth ve své knize z roku 1971 Darwin Retried—An Appeal to Reason (Darwin znovu před soudem — Odvolání na rozum). Po přečtení článku o evoluci v časopise Probuďte se! Norman Macbeth říká: „Překvapilo mě, že článek obsahoval pronikavou kritiku darwinismu.“ Zmínil se o rozsáhlém výzkumu a dobře vybraných citátech odborníků z této oblasti a na závěr řekl: „Simpson už nemá právo říkat:‚ . . . skoro všichni ti, kdo nevěří [evoluci], očividně neznají vědecké důkazy.‘ “

[Obrázek na straně 7]

Budoucnost lidstva není ponechána slepé náhodě