Otázky čtenářů

V Efezanům 3:14, 15 čteme, že „každá rodina v nebi a na zemi vděčí za své jméno“ Bohu. Jsou v nebi rodiny? A jak každá rodina na zemi vděčí za své jméno Jehovovi?

V nebi nejsou takové rodiny jako na zemi, s otcem, matkou a dětmi — rodiny, jejichž členové jsou spolu tělesně příbuzní. (Lukáš 24:39; 1. Korinťanům 15:50) Ježíš jasně řekl, že andělé nevstupují do manželství, a nic nenaznačuje, že by nějakým způsobem plodili děti. (Matouš 22:30)

Bible však obrazně mluví o tom, že Jehova Bůh je v duchovním smyslu v manželském vztahu se svou nebeskou organizací. (Izajáš 54:5) Tato nebeská organizace „plodí“ děti, například anděly. (Job 1:6; 2:1; 38:4–7) V tomto smyslu tedy existuje v nebi podivuhodná duchovní rodina.

V obrazném smyslu se v nebi také vytváří nová rodina sestávající z Ježíše Krista a jeho nevěsty, kterou představuje sbor 144 000 osob. (2. Korinťanům 11:2) Většina těchto pomazaných s vyhlídkou na nebeský život již zemřela. Někteří stále ještě žijí na zemi. Všichni dychtivě očekávají nebeskou „Beránkovu svatbu“. Bible toto manželství spojuje s dobou blížícího se velkého soužení — se zničením Velkého Babylóna a s odstraněním zbytku Satanova systému věcí. (Zjevení 18:2–5; 19:2, 7, 11–21; Matouš 24:21)

Pokud jde o lidské rodiny, Pavel se v Efezanům 3:15 nezmiňuje o tom, že by každá rodinná skupina dostávala své vlastní jméno přímo od Jehovy. Pavel má naopak zřejmě na mysli rozsáhlé rodové linie, které si zachovávají určité jméno. Příkladem toho je Jozue 7:16–19. Jehova tehdy odhaloval Achanův hřích. Vina byla nejprve omezena na kmen Juda. Potom byla omezena na rodinu Zerachovců. Nakonec byla odhalena domácnost Achana. O Achanovi, jeho manželce a jeho dětech se zde mluví jako o části domácnosti (neboli rodiny) Zabdiho, Achanova děda. Tato rodina byla tedy širší skupina lidí, která si udržela jméno svého předka Zeracha.

Mezi Hebrejci měly takové rodové linie velký význam a mnohé jsou uvedeny v Bibli. Bůh podpořil jejich zachování, když tam, kde to bylo zapotřebí, udělal opatření, aby dědicové předávali rodinné jméno prostřednictvím levirátního neboli švagrovského sňatku. (1. Mojžíšova 38:8, 9; 5. Mojžíšova 25:5, 6)

Dalším příkladem takové širší rodiny byla rodina Ježíše, Davidova syna. Ježíš očividně nebyl přímým potomkem krále Davida, protože se narodil až několik set let po Davidově smrti. Avšak jedním ze znaků určujících totožnost Mesiáše byla skutečnost, že se narodil v rodové linii Davida — a to Židé všeobecně věděli. (Matouš 22:42) Ježíš patřil k Davidově rodové linii jak přes svou matku, tak přes svého adoptivního otce. (Matouš 1:1; Lukáš 2:4)

Jak ale takové rodiny dostávají své jméno od Jehovy? Bylo několik případů, kdy Jehova doslova dal hlavě rodiny určité jméno, jako například Abrahamovi a Izákovi. (1. Mojžíšova 17:5, 19) Ale to byly výjimky. Ve většině případů Jehova nedává každé jednotlivé rodině jméno, které tato rodina předá svým dětem.

Jehova však lidskou rodinu jako takovou založil, když přikázal Adamovi a Evě, aby byli ‚plodní a přibývali a naplnili zemi‘. (1. Mojžíšova 1:28) A Jehova nedokonalému Adamovi a Evě dovolil, aby měli potomky, čímž položil základní kámen pro všechny lidské rodiny. (1. Mojžíšova 5:3) Je tedy více důvodů, proč lze Boha nazvat Původcem rodinných jmen.

Mnohé kultury dnes již necítí potřebu udržovat rodinná jména po řadu generací. Křesťané ve všech zemích však přesto vděčí Jehovovi za rodinné uspořádání a ctí Jehovu tím, že se velmi namáhají, aby jejich vlastní rodina byla úspěšná.