„Davidův dům“ — Skutečnost, nebo výmysl?

DAVID, mladý pastýř, který se stal hudebníkem, básníkem, vojákem, prorokem a králem, v Bibli nápadně vyniká. Jeho jméno je tam uvedeno 1 138krát; výraz „Davidův dům“ — často ve významu Davidova dynastie — je tam použit 25krát. (1. Samuelova 20:16) Je král David s celou svou dynastií pouhým výmyslem? Co odhalila archeologie? Nedávný pozoruhodný nález na místě archeologických vykopávek v lokalitě Tel Dan na severu Galileje údajně podporuje historickou věrohodnost Davida a jeho dynastie.

V létě roku 1993 odkryl archeologický tým vedený profesorem Avrahamem Biranem místo před vnější bránou starověkého Danu. Objevili dlážděné náměstí. Vyjmuli jeden černý čedičový kámen, který vystupoval ze země. Když natočili kámen tak, aby na něj dopadaly paprsky odpoledního slunce, oživla na něm písmena. „Ó můj Bože, našli jsme nápis!“ zvolal profesor Biran.

Profesor Biran se svým kolegou, profesorem Josephem Navehem z Hebrejské university v Jeruzalémě, bez otálení napsali o tomto nápise vědeckou zprávu. Článek v časopise Biblical Archaeology Review, v čísle březen/duben1994, který byl na této zprávě založený, uvedl: „Není obvyklé, aby se archeologický nález objevil na titulní straně listu New York Times (o časopise Time ani nemluvě). Stalo se to však loni v létě v souvislosti s nálezem v lokalitě Tel Dan. Tel Dan je krásný pahorek v severní Galileji na úpatí hory Hermon při jednom z pramenů řeky Jordán.

Avraham Biran zde se svým týmem archeologů nalezl pozoruhodný nápis z devátého století před naším letopočtem, který se zmiňuje o ‚Davidově domu‘ a o ‚králi Izraele‘. Kromě Bible je to poprvé, co bylo jméno David nalezeno na nějakém starověkém nápise. Ještě pozoruhodnější je to, že se nápis nezmiňuje o jen tak nějakém Davidovi, ale o ‚Davidově domu‘, o dynastii velkého izraelského krále.

‚Král Izraele‘ je výraz, který se v Bibli opakovaně používá, a to zvláště v knize Královské. Toto však může být nejstarší mimobiblický odkaz na Izrael v semitském písemnictví. Nápis nepopiratelně dokazuje, že Izrael a Juda — na rozdíl od tvrzení některých vzdělaných odborníků zlehčujících Bibli — byla ve své době důležitá království.“

Datování bylo provedeno podle tvaru písmen, analýzou keramiky, jež byla nalezena blízko tohoto úlomku kamene, a podle obsahu nápisu. Všechny tři metody poukazují na stejné období, na deváté století před naším letopočtem, což je něco více než sto let po králi Davidovi. Učenci věří, že nápis byl částí památníku vítězství, který v Danu vztyčil aramejský nepřítel „krále Izraele“ a „[krále] Davidova domu“. Aramejci, kteří uctívali oblíbeného boha bouře Hadada, žili na východ odsud.

V létě roku 1994 byly nalezeny dva další úlomky této stély. Profesor Biran uvádí: „Na těchto dvou fragmentech je jméno aramejského boha Hadada a rovněž zmínka o bitvě mezi Izraelity a Aramejci.“

Hlavní fragment objevený v roce 1993 obsahuje třináct zčásti viditelných řádek napsaných starým hebrejským písmem. Tehdy sloužily tečky jako oddělovací znaménka mezi slovy. Termín „Davidův dům“ je však napsán jako jedno slovo „bytdwd“ (přepsáno do latinky) namísto „byt“ (dům), tečka, a pak „dwd“ (David). Pochopitelně tedy vznikly otázky ohledně výkladu slova „bytdwd“.

Odborník na lingvistiku profesor Anson Rainey vysvětluje: „Joseph Naveh a Avraham Biran tento nápis detailně nepopsali, protože možná předpokládali, že čtenáři vědí, že se slovní dělítko mezi dvěma částmi takovéto konstrukce často vynechává, což platí zvláště tehdy, když jde o často používané vlastní jméno. Výraz ‚Davidův dům‘ byl v polovině devátého století před naším letopočtem jistě takovým vlastním jménem v oblasti politiky a geografie.“

Jiné svědectví archeologie

Po tomto nálezu oznámil profesor André Lemaire, odborník na Méšovu stélu (které se také říká Moabský kámen), že se tento kámen o „Davidově domě“ zmiňuje také.a Méšova stéla, která byla objevena v roce 1868, má se stélou z Tel Danu mnoho společného. Obě se datují do devátého století před naším letopočtem, jsou ze stejného materiálu, mají podobné rozměry a jsou popsané téměř totožným semitským písmem.

O nové rekonstrukci poškozeného řádku na Méšově stéle profesor Lemaire napsal: „Téměř dva roky před nálezem fragmentu z Tel Danu jsem došel k závěru, že Méšova stéla obsahuje zmínku o ‚Davidově Domě‘ . . . Důvodem, proč na tuto zmínku nebylo upozorněno dříve, je možná to, že Méšova stéla nikdy neměla řádné editio princeps [první vydání]. Takové vydání připravuji nyní, 125 let po objevu Méšovy stély.“

Tyto informace z oblasti archeologie jsou přínosné, protože Davidovu historickou věrohodnost dosvědčil i jeden anděl, samotný Ježíš, jeho apoštolové a lidé všeobecně. (Matouš 1:1; 12:3; 21:9; Lukáš 1:32; Skutky 2:29) Archeologické objevy očividně potvrzují, že David a jeho dynastie, „Davidův dům“, jsou skutečností, a ne výmyslem.

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 31]

Fragment z Tel Danu* objevený v roce 1993 na místě města Dan v severní Galileji

* Kresba je založena na fotografii z časopisu Israel Exploration Journal.