Rodinné studium, které přináší radost

„Prostřednictvím poznání se vnitřní místnosti naplní všemi drahocennými a příjemnými hodnotnými věcmi,“ říká Bible. (Přísloví 24:4) Tyto drahocenné, hodnotné věci nejsou jen hmotné poklady, ale je to i láska, zbožná bázeň a pevná víra. Takové vlastnosti skutečně vytvářejí bohatý rodinný život. (Přísloví 15:16, 17; 1. Petra 1:7) K jejich získání však potřebujeme do své domácnosti vnést poznání Boha.

HLAVA rodiny nese odpovědnost vštěpovat toto poznání jejím členům. (5. Mojžíšova 6:6, 7; Efezanům 5:25, 26; 6:4) Jeden z nejlepších způsobů, jak to dělat, je pravidelné rodinné studium. Když je studium vedeno poučně a příjemným způsobem, je to pro účastníky skutečné potěšení. V souvislosti s vedením účinného rodinného studia tedy uvažujme o několika podstatných bodech.a

Rodinné studium je nejúčinnější, když je pravidelné. Když to necháme na náhodě nebo na tom, až nás to prostě napadne, bude studium přinejlepším občasné. Musíte tedy pro studium ‚vykupovat příhodný čas‘. (Efezanům 5:15–17) Zvolit dobu, která pravidelně vyhovuje všem, může být náročné. Jeden otec přiznal: „Vést rodinné studium pravidelně bylo obtížné. Vyzkoušeli jsme různé doby, dokud jsme konečně neobjevili příhodnou časovou mezeru později večer. Teď jako rodina studujeme pravidelně.“

Když už jste si určili dobu, dbejte o to, aby vás při studiu nic nerozptylovalo. „Když nás během studia přišel někdo navštívit,“ vzpomíná Maria,b které je nyní 33 let, „táta ho vždy pozval dovnitř a mohl počkat, dokud studium neskončí. A když k nám někdo zatelefonoval, jednoduše mu řekl, že mu později zavolá.“

To ale neznamená, že není možné připustit určitou míru přizpůsobivosti. Může přijít něco naléhavého nebo nepředvídaného, a proto možná tu a tam nezbude, než studium zrušit nebo odložit. (Kazatel 9:11) Dbejte však na to, aby vás nic z toho nevykolejilo z vašeho běžného rozvrhu natrvalo. (Filipanům 3:16)

Jak dlouho by mělo studium trvat? Robert, který úspěšně vychoval dceru a syna, říká: „Naše studium obvykle trvalo hodinu. Když byly děti malé, zkoušeli jsme během této hodiny upoutat jejich zájem tím, že jsme rozebírali různé náměty, třeba několik odstavců ze studijního článku ze Strážné věže, vybrané úseky z Bible a části z jiných publikací.“ Maria vzpomíná: „Když jsme já a moje dvě sestry byly velmi malé, naše studium trvalo asi dvacet minut a konalo se dvakrát nebo třikrát týdně. Když jsme byli starší, naše týdenní rodinné studium trvalo asi tak hodinu.“

Co bychom měli studovat?

Přemýšlet o této otázce až ve chvíli, kdy se všichni sešli ke studiu, by vedlo ke ztrátě chuti a cenného studijního času. Děti by se ani nemohly na nic předem těšit, a brzo by ztratily zájem. Dopředu tedy vyberte jednu z publikací Společnosti, kterou si proberete.

„Věrný a rozvážný otrok“ opatřil k výběru velké množství publikací. (Matouš 24:45–47) Můžete třeba používat knihu, kterou rodina ještě nestudovala. Jistě je potěšení probrat si vybrané úseky z díla Insight on the Scriptures, pokud je dostupné ve vašem jazyce. V týdnech před Památnou slavností byste si například mohli probrat článek o Pánově večeři. Mnoho rodin se společně připravuje na studium Strážné věže v daném týdnu. Avšak i vedlejší články ve Strážné věži jsou vynikající látkou ke studiu. Hlava rodiny zná duchovní potřeby rodiny, a proto ví nejlépe, které publikace by se měly studovat.

„Vždycky jsme studovali předem vybranou publikaci,“ vzpomíná Maria. „Když však vznikla nějaká otázka nebo jsme se ve škole dostali do určité situace, studovali jsme látku, kterou bychom mohli uplatnit.“ Vznikají otázky o problémech mladých lidí ve škole, o známostech, o mimoškolních činnostech a o podobných věcech. Když k tomu dojde, sáhněte po článcích nebo publikacích, které daný problém přímo rozebírají. Jestliže v posledních číslech Strážné věže či Probuďte se! najdete informaci, kterou byste rádi ihned probrali na rodinném studiu, neváhejte s tím. Samozřejmě, že o takové změně budete informovat členy své rodiny předem. Když však tuto věc proberete, určitě se vraťte k naplánované látce.

Zachovávej klidnou atmosféru

Nejlépe se člověk učí v klidném prostředí. (Jakub 3:18) Vytvoř tedy uvolněnou, avšak uctivou atmosféru. Jeden otec rodiny ve Spojených státech říká: „Při studiu v obývacím pokoji nebo na verandě se snažíme zůstat poměrně blízko u sebe a nesedíme každý v rohu obrovské místnosti. Vytváříme si tak vřelou atmosféru.“ A Maria si vybavuje příjemné vzpomínky: „Já a mé sestry jsme si mohly vybírat, kde v domě budeme ten týden studovat. Díky tomu jsme se cítily uvolněně.“ Pamatujte na to, že k pohodě přispívá řádné osvětlení, vhodné sezení a příjemné a upravené prostředí. Když se po studiu občerstvíte, také to přispěje k tomu, aby byl ten večer příjemný.

Některé rodiny dokonce ke studiu příležitostně přizvou jiné rodiny, což přispívá k probuzení zájmu a také k rozmanitosti komentářů. Když jsou lidé, kteří jsou noví v pravdě, na takové studium pozváni, může pro ně být užitečné vidět, jak vede rodinné studium zkušená hlava rodiny.

Nechte Bibli ožít

Když studium pro děti oživíte, budou se na něj těšit. Můžete to udělat tak, že je třeba vybídnete, aby nakreslily obrázek podle nějakého biblického příběhu. Když je to vhodné, ať děti předvedou biblické události a dramatizace. U malých dětí není nutné se držet formální metody otázek a odpovědí. Četba nebo vyprávění příběhů o biblických postavách je příjemný způsob, jak vštěpovat zbožné zásady. Výše zmíněný Robert vzpomíná: „Někdy jsme četli úseky z Bible tak, že jsme se střídali a každý z nás měl číst slova určité postavy.“ Děti by si mohly vybrat postavu, jejíž slova chtějí číst.

Představivost starších dětí mohou podnítit mapy a tabulky — představí si místo a krajinu, kde se probíraná událost odehrála. Je jasné, že s trochou fantazie může být rodinné studium živé a rozmanité. A děti si tak vytvoří touhu po Božím slově. (1. Petra 2:2, 3)

Pomáhej všem, aby se studia účastnili

Mají-li se ze studia děti těšit, musí cítit, že se jich to týká. Avšak přimět děti různého věku k aktivní účasti může být nelehké. Biblická zásada nicméně říká: „Kdo předsedá, ať to dělá se skutečnou opravdovostí.“ (Římanům 12:8, Reference Bible) Nadšení pomáhá — je totiž nakažlivé.

Například Ronald pomáhá své pětileté dceři k účasti tak, že ji nechává číst mezititulky ve studijní látce a že ji vybízí, aby se vyjádřila o obrázcích. Loni před Slavností na památku Kristovy smrti se zaměřil na obrázky z knihy Největší člověk, který kdy žilc, které se ke slavnosti vztahují. Řekl: „To jí pomohlo porozumět významu této události.“

U své desetileté dcery Mishy šel Ronald o krok dál. „Misha udělala takový pokrok, že dokáže rozumět nejen ilustracím jako takovým, ale také tomu, jaký nesou význam,“ říká Ronald. „Při probírání knihy Zjevení — Jeho slavné vyvrcholení se přiblížilo!d jsme se tedy zaměřili na význam ilustrací a to jí pomohlo.“

Když už je dětem přes deset let, vybízej je, aby probíranou látku prakticky uplatňovaly. Vyvstanou-li během studia otázky, pověř je, aby daný problém prozkoumaly. Robert to udělal, když se jeho dvanáctiletý syn Paul ptal na nový školní kroužek, v němž hráli násilnou a nemravnou hru „Dungeons and Dragons“. Paul a jiní členové rodiny vyhledali informace pomocí Indexu publikací Watchtower Society a pak si je probrali na rodinném studiu. „Díky tomu,“ říká Robert, „Paul rychle pochopil, že ta hra je pro křesťany nevhodná.“

I jindy Robert dával za úkol něco prozkoumat. Jeho manželka Nancy vzpomíná: „Když jsme hledali informace o Ježíšových apoštolech, každý z nás dostal přiděleno jednoho apoštola každý týden. Bylo opravdu povzbudivé vidět děti, jak nadšeně na rodinném studiu říkaly, co zjistily.“ Když děti vyhledají informace samy a pak se o ně dělí s rodinou, pomáhá jim to ‚růst u Jehovy‘. (1. Samuelova 2:20, 21)

Ptát se na názor nebo klást směrující otázky je také znamenitá metoda, jak děti do studia zapojit. Ježíš, mistrný učitel, zjišťoval názor například tak, že se zeptal: „Co myslíš?“ (Matouš 17:25) „Když někdo z nás měl nějakou otázku, naši rodiče nám nikdy neodpověděli přímo,“ vzpomíná Maria. „Vždy kladli směrující otázky a tak nám pomáhali o věci přemýšlet.“

Komunikuj, nedráždi!

Radost z rodinného studia je větší, když všichni přítomní mohou svůj názor a pocity vyjádřit bez obav, že se jim někdo bude smát. Avšak „dobrá komunikace při rodinném studiu je možná jen tehdy, když k výměně myšlenek může docházet i jindy,“ říká jeden otec. „Nedá se to dělat jen po dobu studia.“ Vyvarujte se bezmyšlenkovitých, bodavých komentářů typu ‚Už jsi skončil? Myslel jsem, že řekneš něco důležitého.‘ ‚To je nesmysl.‘ ‚Cos vlastně čekal? Vždyť jsi jen dítě.‘ (Přísloví 12:18) Vžijte se do situace svých dětí a mějte pro ně pochopení. (Žalm 103:13; Malachiáš 3:17) Hledejte v nich to lepší, podporujte je, když se snaží uplatňovat to, co se učí.

Na rodinném studiu by měla být taková nálada, aby dítě přijímalo poučení. „Když začnete děti opravovat,“ vysvětluje jeden úspěšný rodič čtyř dětí, „máte rázem téměř nepřátelsky naladěné posluchače.“ V takové atmosféře informace pravděpodobně nepadnou na dobrou půdu. Nedělejte tedy ze studia chvíle pro ukázňování a udílení trestu. Je-li to třeba, věnujte se tomu později a ukázněte děti individuálně.

Úsilí se vyplatí

Budovat duchovně bohatou rodinu vyžaduje čas a úsilí. Avšak žalmista prohlašuje: „Pohleď, synové jsou dědictví od Jehovy; plod břicha je odměna.“ (Žalm 127:3) A rodičům byla svěřena odpovědnost ‚vychovávat děti v kázni a v Jehovově myšlenkovém usměrňování‘. (Efezanům 6:4) Naučte se tedy vést účinné a příjemné rodinné studium. Podle svých nejlepších schopností opatřujte ‚nefalšované mléko, které patří ke slovu‘, aby vaše děti ‚rostly k záchraně‘. (1. Petra 2:2; Jan 17:3)

[Poznámky pod čarou]