Vandalismus lze odstranit

„VANDALISMUS dospívajících byl vždy považován za vyjádření neúcty a nepřátelství vůči dospělým a jejich měřítkům,“ vysvětlují autoři Jane Normanová a Myron W. Harris. Dále uvádějí, že i když podle názoru mnoha mladých lidí situaci nelze nijak změnit, „každý třetí z nich si myslí, že vandalismus dospívajících by se dal udržet na uzdě, kdyby rodiče věnovali svým dětem větší pozornost a kdyby dospívající nebyli tak znudění“. Lepší dohled rodičů i poskytnutí pomoci mladým lidem, aby byli zaměstnáni nějakou činností, by mohlo vandalismus omezit. Odstranilo by to ale samo o sobě základní příčiny problému?

Když jsou mladí lidé sami, mnozí z nich nejsou výtržníky, avšak ve skupině nebo ve dvojici se možná snaží upoutat na sebe pozornost tím, že dělají pošetilé a odporné věci. Tak tomu bylo v případě Nelsona, který pod vlivem drog nebo alkoholu dával najevo svůj hněv a nespokojenost vandalským jednáním. José, vyburcován kázáními o zemědělské reformě a dělnických právech, která slyšel v katolické církvi, měl pocit, že by se měl zapojit do stávek a organizovat výtržnosti jako prostředek k vyjádření protestu. Jak Nelson, tak José však našli něco mnohem lepšího než výtržnosti a vandalismus.

Hlubší příčiny vandalismu

Prozkoumejme podrobněji, proč se někteří mladí lidé zaplétají do vandalismu. Mnozí dospívající se cítí zmateni a „charakterizují svět jako chaotické, bláznivé místo plné bláznivých lidí“. Nicméně v rozporu s tím, co se někteří lidé domnívají, jedna zpráva uvedla: „Dospívající si opravdu dělají starosti o to, jakým směrem se ubírá jejich život. Zajímají se o svět více, než si dospělí myslí.“ Ať už si to uvědomujeme, nebo ne, mladý člověk, který se podílí na vandalismu, možná tímto způsobem vyjadřuje hluboce zakořeněné pocity marnosti, nevyřešené problémy nebo neuspokojené potřeby. Podle průzkumu, o němž byla zmínka v úvodu, „žádný z respondentů vandalismus neobhajoval ani neospravedlňoval, dokonce ani ti, kdo se na vandalismu podíleli“.

Mladý člověk možná málokdy slyší slovo ocenění nebo povzbuzení. Vzhledem k tomu, že stále vzrůstá význam vzdělání a stále více pracovních příležitostí vyžaduje vysoký stupeň odborných znalostí nebo technické zručnosti, může takový chlapec či dívka pociťovat nedostatek sebedůvěry. Kromě toho rodiče, učitelé nebo vrstevníci jsou možná velmi kritičtí a nároční, když kladou důraz na to, čeho chlapec nebo dívka dosáhne, a ne na to, jakým je člověkem. Mnozí se bouří nebo se dopouštějí výtržností prostě proto, že jsou zklamáni sami sebou. Nezmírnila by do značné míry tuto úzkost láska a pozornost rodičů?

Možná pozorujete, že i když určité úřady již zřejmě upustily od své snahy potlačovat graffiti a jiné projevy vandalství, znepokojení občané všeobecně vzato stále očekávají, že vandalismu budou bránit učitelé a školští pracovníci. Pokud jde o prosazování zákona, The World Book Encyclopedia říká: „Vandalismus se trestá pokutou nebo uvězněním. Některé místní správní úřady mají zákony, podle nichž rodiče nesou odpovědnost za vandalismus, jehož se dopustily jejich děti. Většina vandalských činů však zůstává nepotrestána. V takových případech je totiž prosazování zákona obtížné a jednotlivé škody většinou nejsou tak rozsáhlé, aby stálo za to podat žalobu.“ Jedna zpráva ukázala, že jen tři procenta provinilců bývají dopadena.

Pravděpodobně budete souhlasit s tím, že náležitá rodičovská výchova může být nejlepší cestou, jak se vypořádat se základní příčinou zločinnosti mládeže. Když se ale rodinný život zhoršuje, trpí tím společnost. Profesorka Ana Luisa Vieira de Mattosová, z Univerzity São Paula v Brazílii, uvádí, že některými z příčin problémů s mladými lidmi jsou „slabý rodičovský dohled, nedostatek pravidel, nedostatečná komunikace, zanedbávání, netečnost nebo lhostejnost“.

V naší době jistě sledujeme splňování Ježíšových slov: „Protože vzroste nezákonnost, ochladne láska většího množství.“ (Matouš 24:12) A kdo popře, že se potvrzují slova zaznamenaná ve 2. Timoteovi 3:1–4? Apoštol Pavel napsal: „Věz . . ., že v posledních dnech tu budou kritické časy, s nimiž bude těžké se vyrovnat. Lidé totiž budou milovat sami sebe, budou milovat peníze, budou sebejistí, domýšliví, rouhači, neposlušní rodičů, nevděční, nevěrní, bez přirozené náklonnosti, nepřístupní jakékoli dohodě, pomlouvači, bez sebeovládání, suroví, bez lásky k dobru, zrádci, svéhlaví, nadutí pýchou, budou spíše milovat rozkoše než milovat Boha.“ Skutečnost je taková, že samotný život mezi lidmi s těmito rysy přispívá ke zločinnosti mládeže. Nemusíme se však vzdávat. Společnost sice všeobecně vzato nedokázala vandalismus odstranit, přesto můžeme najít lidi, kteří s úspěchem změnili svůj životní styl a kteří již nejednají nevychovaně či bezohledně. V jejich případě je s vandalismem konec.

Znamenité vedení pro mladé lidi

Co pomohlo bývalým vandalům a jiným výtržníkům, aby změnili svou osobnost? Přestože se to některým pedagogům a rodičům může zdát neuvěřitelné, Bible poskytuje znamenité a aktuální rady. Když se jimi bývalí vandalové řídili, pomohlo jim to, aby se postupně podřídili Božímu zákonu, který se konkrétně vztahoval na jejich situaci: „Nebudeš následovat zástup ke zlým cílům.“ (2. Mojžíšova 23:2) Mnohé z nich přitáhla pravda Božího slova ohledně názorů a nauk, kterým nikdy předtím nerozuměli, a to, co se dozvěděli, na ně zapůsobilo tak, že se změnili k lepšímu. Uvažujme o zkušenosti Josého, mladíka ze São Paula. Byl vychován jako věřící a při uctívání používal obrazy. Když se José dozvěděl, že Bůh má jméno Jehova a že neschvaluje uctívání obrazů, podnikl změny, aby dělal to, co se Bohu líbí. (2. Mojžíšova 20:4, 5; Žalm 83:18; 1. Jana 5:21; Zjevení 4:11)

Nelson — poté, co v násilnických ganzích a při bitkách zažíval jedno zklamání za druhým — našel skutečnou naději do budoucnosti a to mu poskytlo ohromnou úlevu. Říká: „Dříve mě rodina zavrhovala kvůli špatné společnosti a kvůli tomu, že jsem bral drogy, ale teď si mě doma velmi váží. Otec mě často žádá, abych poradil svým starším bratrům. Od té doby, kdy jsem začal studovat Bibli se svědky Jehovovými, vím, co je radost, protože nyní mám smysl života.“ I městského mladíka, jakým byl Marco — zvyklého žít v násilnickém prostředí —, opravdu potěšilo, když se dozvěděl, že Boží Království učiní ze země ráj. (Zjevení 21:3, 4)

Uvažujme také o případu jednoho bývalého člena gangu, který byl pouličním rváčem a vandalem. Valter byl sirotek a měl velmi smutné dětství. Silně však na něj zapůsobilo, že uprostřed zkaženého, ničemného systému má Bůh lid, který se upřímně snaží uplatňovat ve svém životě biblické zásady a projevuje soucit, ohleduplnost a laskavost. Valter vysvětluje: „Přesně podle Ježíšova slibu mám nyní ohromnou rodinu ‚bratrů a sester a matek a otců‘. Pokud jde o budoucnost, těším se na dobu, kdy budou lidé žít pod Boží spravedlivou vládou ve štěstí a jednotě.“ (Marek 10:29, 30; Žalm 37:10, 11, 29)

Něco lepšího než protest

Kromě projevování ohleduplnosti a lásky ke svým bližním se tito bývalí vandalové naučili také ‚nenávidět, co je špatné‘. (Žalm 97:10; Matouš 7:12) A co vy? I v případě, že patříte k těm, kdo se osobně potýká s následky rozšířeného vandalismu, studium Božího slova vám pomůže, aby byl pro vás Jehova skutečný — jako láskyplný nebeský Otec, který chce o vás pečovat. (1. Petra 5:6, 7) Bůh vám může pomoci, abyste nehledě na osobní slabosti či chudobu duchovně rostli. To samo o sobě je úžasné.

Jehova a jeho Syn, Ježíš Kristus, opravdu chtějí, aby lidé všeho druhu měli příležitost poznat biblickou pravdu. Boží slovo může učinit víc než jen pomoci jednotlivcům, aby nyní přestali s vandalismem. Může je podněcovat k dalšímu pokroku v uplatňování Božích zásad. Výsledkem je, že se stávají členy mezinárodního společenství bratrů známého svou čistotou a dobrým chováním — celosvětového sboru svědků Jehovových. V souladu se slovy v Efezanům 4:24 tito upřímní křesťané ‚oblékli novou osobnost, jež byla stvořena podle Boží vůle v pravé spravedlnosti a věrné oddanosti‘. Brzy bude svět plný takových lidí, protože ti budou jedinými, kdo přežijí a budou žít navždy. (Srovnej Lukáše 23:43.)

Nový svět bez vandalismu je možný

Věříte, že lze vandalismus opravdu vymýtit? Pokud ano, jak k této významné změně dojde? Boží Království brzy odstraní tento ničemný systém. Ti, kdo budou obývat zemi, ponesou odpovědnost za jakékoli úmyslné porušení Božích spravedlivých zákonů. (Srovnej Izajáše 24:5, 6.) „Přestupníci budou jistě společně vyhlazeni“, zatímco ti, kdo milují spravedlnost, budou zachráněni. „Jehova jim pomůže a opatří jim únik. Opatří jim únik od ničemných lidí a zachrání je, protože ho učinili svým útočištěm.“ (Žalm 37:38–40)

Opravdu, kořeny vandalismu budou naprosto odstraněny. A totéž se stane s veškerou zločinností, útlakem, utrpením a ničemností. Místo toho bude život v novém světě provázet pokoj, pravá spravedlnost, klid a bezpečí. Izajáš 32:18 popisuje to, co se stane v doslovném smyslu: „Můj lid bude bydlet na pokojném místě pobývání a v sídlech plné důvěry a na nerušených místech odpočinku.“ Ano, nádherný, celosvětový ráj budou obývat lidé, kteří druhým projevují lásku a ohleduplnost.

Bývalí vandalové se již dnes spolu s miliony dalších lidí těší z důvěrného vztahu s Jehovou Bohem. S vandalismem už nemají nic společného. Dovolíte, aby i vás Boží slovo vedlo k životu v Božím novém světě? Proč bychom se nemohli těšit z podobného vztahu k Bohu, jako měl starověký žalmista, jenž zapsal Jehovovo prohlášení: „Způsobím, abys měl pochopení, a budu tě poučovat o cestě, po níž bys měl jít. Budu radit s okem upřeným na tebe.“ (Žalm 32:8)

[Obrázek na straně 7]

Pozornost a láska rodičů mladé lidi chrání