Současná metla nerovnosti

„Považujeme za samozřejmé tyto skutečnosti, že všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovní, že je jejich Stvořitel obdařil určitými nepopiratelnými právy, k nimž patří život, svoboda a úsilí o štěstí.“ — Deklarace nezávislosti přijatá Spojenými státy v roce 1776

„Lidé se rodí a zůstávají svobodní a rovní v právech.“ — Deklarace práv člověka a občana přijatá francouzským Národním shromážděním v roce 1789

„Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv.“ — Všeobecná deklarace lidských práv přijatá Valným shromážděním Organizace spojených národů v roce 1948

O TOM není pochyb. Po rovnosti touží všichni lidé. Ovšem už jen samotná skutečnost, že myšlenka lidské rovnosti musí být tak často opakována, dokazuje, že rovnosti se až dosud lidstvu nedostává.

Může snad někdo tvrdit, že se nyní na konci 20. století věci opravdu změnily k lepšímu? Skutečně se všichni občané Spojených států, Francie nebo kterékoli ze 185 členských zemí Spojených národů těší ze stejných práv, s nimiž se údajně narodili?

Přestože myšlenka rovnosti mezi všemi lidmi je snad ‚samozřejmá‘, právo na ‚život, svobodu a úsilí o štěstí‘ zdaleka není pro všechny stejné. Můžeme snad mluvit o nějaké rovnosti, pokud jde o právo na život, když například dítě, které žije v Africe, se musí dělit o péči jednoho lékaře s 2 569 dalšími lidmi, kdežto dítě, které žije v Evropě, jen s 289? Nebo jaká je to rovnost, pokud jde o právo na svobodu a úsilí o štěstí, když přibližně jedna třetina chlapců a dvě třetiny dívek v Indii vyrostou jako negramotní lidé, ale v takových zemích, jako je například Japonsko, Německo a Velká Británie, má vzdělání zajištěno prakticky každé dítě?

Těší se lidé, kteří žijí ve středoamerických zemích a jejichž průměrný roční příjem činí 1 380 amerických dolarů na osobu, ze stejné „důstojnosti“ a stejných „práv“ jako lidé ve Francii, kde je průměrný roční příjem na osobu 24 990 dolarů? A jakou rovnost zakouší novorozená africká holčička, jejíž pravděpodobná délka života činí 56 let, ve srovnání s holčičkou, která se narodí v Severní Americe a jejíž pravděpodobná délka života je 79 let?

Nerovnost má mnoho tváří, a každá z nich je odpudivá, nerovnost v takových věcech, jako je životní úroveň, dostupnost zdravotní péče a vzdělání — to jsou jen některé z nich. Politické, rasové nebo náboženské rozdíly někdy hrají rozhodující úlohu, pokud jde o to, co lidi zbavuje pocitu důstojnosti a svobody. Navzdory tomu, co všechno už bylo o rovnosti řečeno, stále žijeme ve světě nerovnosti. Nerovnost podobně jako metla — neboli „pohroma“ či „neštěstí“, jak je toto slovo definováno — postihuje lidi na každém stupni lidské společnosti. Bolest, kterou způsobuje ve formě chudoby, nemocí, nevzdělanosti, nezaměstnanosti a diskriminace, je mimořádně palčivá.

„Všichni lidé byli stvořeni jako sobě rovní.“ Tak nádherná myšlenka! Je však žalostné, že realita je zcela opačná.

[Podpisek obrázku na straně 3]

UN PHOTO 152113/SHELLEY ROTNER