Kdy začíná třetí tisíciletí?

SLYŠELI jste už tvrzení, že třetí tisíciletí nezačne v roce 2000, ale v roce 2001? To je do jisté míry pravda. Předpokládáme-li, že se Ježíš Kristus narodil v roce, který je dnes označován jako rok 1 př. n. l. — jak se kdysi někteří lidé domnívali —, potom 31. prosinec 2000 (ne 1999) bude skutečně znamenat konec druhého tisíciletí a 1. leden 2001 začátek tisíciletí třetího.a Avšak téměř všichni učenci se dnes shodují na tom, že Ježíš Kristus se nenarodil v roce 1 př. n. l. Kdy se tedy narodil?

Kdy se Ježíš narodil?

Bible neodhaluje přesné datum Ježíšova narození. Říká však, že se narodil „za dnů krále Heroda“. (Matouš 2:1) Mnozí znalci Bible se domnívají, že Herodes zemřel v roce 4 př. n. l. a že Ježíš se narodil předtím — tedy již v roce 5 nebo 6 př. n. l. Své závěry ohledně Herodovy smrti opírají o tvrzení židovského historika Flavia Josepha, který žil v prvním století.b

Podle Josepha nastalo krátce před smrtí krále Heroda zatmění měsíce. Znalci Bible poukazují na částečné zatmění měsíce, k němuž došlo 11. března roku 4 př. n. l., jako na důkaz, že Herodes musel zemřít v tom roce. Ovšem v roce 1 př. n. l. došlo jednak k úplnému zatmění měsíce — to bylo 8. ledna — a jednak k zatmění částečnému, které nastalo 27. prosince. Nikdo nemůže říci, zda se Josephus zmiňoval o jednom ze zatmění roku 1 př. n. l., nebo o zatmění v roce 4 př. n. l. Josephova slova proto nemůžeme použít k přesnému stanovení roku Herodovy smrti. Ale i kdybychom mohli, bez dalších informací bychom ani tak nedokázali určit, kdy se Ježíš narodil.

Nejmocnější svědectví, které v souvislosti s datem Ježíšova narození máme, přináší Bible. Inspirovaný záznam uvádí, že Ježíšův bratranec Jan Křtitel zahájil svou dráhu proroka v patnáctém roce římského císaře Tiberia Caesara. (Lukáš 3:1, 2) Mimobiblická historie potvrzuje, že Tiberius byl jmenován císařem 15. září roku 14 n. l., a proto jeho patnáctý rok probíhal od druhé poloviny roku 28 n. l. do druhé poloviny roku 29 n. l. V tomto období začal se svou službou Jan a o šest měsíců později zjevně zahájil svou službu Ježíš. (Lukáš 1:24–31) To by ve spojení s dalšími doklady ukazovalo, že začátek Ježíšovy služby připadá na podzim roku 29 n. l.c Bible uvádí, že Ježíšovi bylo „asi třicet let“, když začal svou službu. (Lukáš 3:23) Jestliže mu na podzim roku 29 n. l. bylo třicet let, potom se musel narodit na podzim roku 2 př. n. l. Když od podzimu roku 2 př. n. l. počítáme dva tisíce let (přičemž máme na paměti, že žádný rok nula neexistoval, a proto od roku 2 př. n. l. do roku 1 n. l. uplynuly dva roky), potom si uvědomíme, že druhé tisíciletí skončilo a třetí tisíciletí začalo na podzim roku 1999.

Záleží na tom vůbec? Měl například počátek třetího tisíciletí znamenat začátek Tisíciletého panování Ježíše Krista, na něž poukazuje kniha Zjevení? Ne. Bible nikde neukazuje žádnou spojitost mezi třetím tisíciletím a Kristovým Tisíciletým panováním.

Ježíš své následovníky varoval před spekulováním o datech. Svým učedníkům řekl: „Nepatří vám, abyste získali poznání o časech nebo obdobích, která Otec vložil do své vlastní pravomoci.“ (Skutky 1:7) Ještě předtím Ježíš odhalil, že dokonce ani on neví, kdy Bůh vykoná rozsudek nad tímto ničemným systémem a tak připraví cestu Kristově Tisícileté vládě. Řekl: „O tom dni a hodině neví nikdo, ani nebeští andělé, ani Syn, ale pouze Otec.“ (Matouš 24:36)

Je rozumné očekávat, že se Kristus vrátí přesně dva tisíce let potom, co se narodil jako člověk? Není. Ježíš jistě znal datum svého narození. A určitě dokázal vypočítat dva tisíce let od toho data. Přesto neznal den ani hodinu svého příchodu. Je patrné, že přesně určit datum jeho návratu nebylo tak jednoduché. ‚Časy a období‘ byly v Otcově pravomoci — pouze on znal časový rozvrh.

Kromě toho Ježíš svým následovníkům nepřikázal, aby na něj čekali na nějakém konkrétním zeměpisném místě. Neřekl jim, aby se společně shromáždili a čekali, ale naopak, nařídil jim, aby se rozptýlili do „nejvzdálenější končiny země“ a činili učedníky z lidí všech národů. Tento příkaz nikdy nezrušil. (Skutky 1:8; Matouš 28:19, 20)

Zůstanou naděje nenaplněné?

Někteří náboženští fundamentalisté přesto v souvislosti s rokem 2000 žijí ve velkém očekávání. Věří, že v průběhu několika příštích měsíců se doslovně splní některé části knihy Zjevení. Opravdu, jsou přesvědčeni, že se na tomto splňování budou osobně podílet. Poukazují například na proroctví zaznamenané ve Zjevení 11:3, 7, 8, jež mluví o dvou svědcích prorokujících ve ‚velkém městě, které se v duchovním smyslu nazývá Sodoma a Egypt, kde byl i jejich Pán přibit na kůl‘. Když ti dva svědkové dokončí své svědectví, jsou zabiti zuřivým divokým zvířetem, jež vystupuje z propasti.

Podle zprávy uvedené v časopise The New York Times Magazine z 27. prosince 1998 vůdce jedné náboženské skupiny „svým následovníkům řekl, že je jedním z těch dvou svědků, kterému je osudem určeno, aby ohlásil zničení země a příchod Pána — a potom byl Satanem zabit v ulicích Jeruzaléma“. To pochopitelně znepokojuje izraelské úřady. Obávají se, že by se určití extrémisté mohli pokusit sami „splnit“ proroctví — i kdyby to znamenalo vyprovokování ozbrojeného konfliktu. Bůh ovšem k uskutečnění svého záměru nepotřebuje „pomoc“ člověka. Všechna biblická proroctví se splní v Božím určeném čase a Božím určeným způsobem.

Kniha Zjevení byla napsána „ve znameních“. Podle Zjevení 1:1 chtěl Ježíš „svým otrokům“ (ne světu všeobecně) odhalit, co se záhy stane. K tomu, aby Kristovi otroci neboli následovníci porozuměli knize Zjevení, potřebují Božího svatého ducha, kterého Jehova dává těm, kdo mají jeho schválení. Kdyby měla být kniha Zjevení chápána doslovně, mohli by ji číst a rozumět jí dokonce i lidé bez víry. Potom by k porozumění této knize nebylo vůbec zapotřebí, aby se křesťané o svatého ducha modlili. (Matouš 13:10–15)

Na základě biblických dokladů jsme si ukázali, že třetí tisíciletí počítáno od Ježíšova narození začíná na podzim 1999 a že toto období a ani data 1. leden 2000 nebo 1. leden 2001 nemají žádný zvláštní význam. Přesto existuje tisíciletí, o které se křesťané hluboce zajímají. Jestliže to není třetí tisíciletí, o které tisíciletí potom jde? Odpověď na tuto otázku přináší závěrečný článek této série.

[Poznámky pod čarou]

[Rámeček na straně 5]

2000, nebo 2001?

Chceme-li porozumět tomu, proč někteří lidé tvrdí, že třetí tisíciletí od Ježíšova narození začne 1. ledna 2001, potom uvažujme o tomto znázornění. Dejme tomu, že čtete knihu, která má 200 stran. Když se dostanete na začátek strany 200, přečetli jste již 199 stran a zbývá vám přečíst ještě jednu stranu. Knihu nedočtete, dokud se nedostanete na konec strany 200. Podobně 31. prosince 1999 uplyne — podle všeobecně přijímaného názoru — 999 let z druhého tisíciletí a do konce tohoto tisíciletí musí uběhnout ještě jeden rok. Podle této úvahy začne třetí tisíciletí 1. ledna 2001. To však neznamená, že toho dne uplyne přesně 2 000 let od Ježíšova narození, jak ukazuje tento článek.

[Rámeček na straně 6]

Jak byl vytvořen systém datování „př. Kr.“ a „A. D.“

Na začátku šestého století n. l. pověřil papež Jan I. mnicha jménem Dionysius Exiguus, aby vytvořil systém výpočtu, který by církvím umožňoval stanovit oficiální datum Velikonoc.

Dionysius se pustil do práce. Počítal zpět v čase až k Ježíšově smrti a šel ještě dál až k roku, o němž se domníval, že se v něm Ježíš narodil, a od toho bodu potom očísloval každý následující rok. Období po Ježíšově narození Dionysius označil „A. D.“ (Anno Domini — „léta Páně“). I když Dionysius měl v úmyslu navrhnout jen spolehlivý základ pro každoroční výpočet Velikonoc, bezděky zavedl myšlenku počítání let od Kristova narození.

Přestože se většina učenců shoduje na tom, že Ježíš se nenarodil v roce, který Dionysius použil jako základ pro své výpočty, jeho systém chronologie nám umožňuje umístit události v proudu času a pochopit jejich vzájemnou souvislost.