Proč apokalypsa nahání lidem strach?

„KŘESŤANŠTÍ fundamentalisté už po desetiletí prorokují, že přímo přede dveřmi je [něco jako] celospolečenský rozklad,“ napsal pro časopis Time náboženský komentátor Damian Thompson. „Nejenže — k jejich údivu — jsou tyto scénáře nyní brány vážně, ale mluví se o nich dokonce mezi lidmi, kteří se jim dříve vysmívali: mezi počítačovými programátory, předními podnikateli a politiky.“ Thompson tvrdí, že strach z globálního selhání počítačů v roce 2000 „nečekaně dělá z lidí, kteří nemají žádné náboženské cítění, milenaristy“ děsící se příchodu takových katastrof, jako je „davová psychóza, ochromení vlád, nepokoje vyvolané nedostatkem potravin či zřícení letadel na mrakodrapy“.

Ke všeobecnému strachu přispívají zneklidňující aktivity různých malých náboženských skupin, které jsou často označovány jako „apokalyptické“. V lednu roku 1999 se ve francouzském deníku Le Figaro v článku nadepsaném „Jeruzalém a sirény apokalypsy“ psalo: „[Izraelské] bezpečnostní služby odhadují, že na Olivové hoře nebo v jejím okolí více než sto ‚milenaristů‘ čeká na parúsii nebo na apokalypsu.“

Publikace 1998 Britannica Book of the Year obsahuje zvláštní zprávu o takzvaných kultech soudného dne. Mimo jiné se tam píše o sebevražedných kultech, například o Nebeské bráně, Svatyni lidu, Řádu Slunečního chrámu a Óm Šinrikjó (Nejvyšší pravdě). Poslední z uvedených skupin v roce 1995 zorganizovala v tokijském metru útok jedovatým plynem. Útok si vyžádal smrt dvanácti lidí a tisíce dalších lidí byly zraněny. V závěru své zprávy Martin E. Marty, profesor náboženství na Chicagské univerzitě, napsal: „Přelistovat v kalendáři na stránku s rokem 2000 je inspirující — téměř jistě bude inspirovat k nejrůznějším proroctvím a ke vzniku nejrůznějších hnutí. Některá z nich mohou být nebezpečná. Bude to doba, k níž bychom se neměli stavět s přehnaným uspokojením.“

Dějiny strachu z apokalypsy

Apokalypsa neboli Zjevení je název poslední biblické knihy, která byla napsána koncem 1. století n. l. Vzhledem k prorocké povaze a velmi symbolickému jazyku této knihy začalo být přídavné jméno „apokalyptický“ používáno k označení určitého druhu literatury, který se objevil už dávno před tím, než byla biblická kniha Zjevení napsána. Mytologický symbolismus této literatury sahá až do doby starověké Persie, a dokonce ještě dále. V díle Jewish Encyclopedia se proto píše, že „většina mytologických prvků včleněných do této [židovské apokalyptické] literatury má nesporně babylónský charakter“.

Vrcholným obdobím židovské apokalyptické literatury byla doba od počátku 2. století př. n. l. do konce 2. století n. l. Důvod vzniku těchto spisů vysvětlil jeden znalec Bible takto: „Židé dělili čas na dva věky. Jedním byl tento současný věk, který je naprosto špatný . . . Židé tedy čekali, až věci ve své podobě skončí. Druhým byl věk, který má přijít. Ten měl být zcela dobrý, měl to být zlatý věk Boží, v němž zavládne mír, blahobyt a spravedlnost . . . Jak se měl tento současný věk stát věkem, který má přijít? Židé věřili, že změnu nemůže nikdy způsobit žádný lidský nástroj, a proto vyhlíželi po přímém zásahu od Boha. . . . Den Božího příchodu byl označován jako Den Páně a měl být strašlivým obdobím hrůzy, zkázy a soudu, což byly porodní bolesti doprovázející zrod nového věku. O těchto událostech pojednává veškerá apokalyptická literatura.“

Je strach z apokalypsy oprávněný?

Biblická kniha Zjevení mluví o „válce velikého dne Boha Všemohoucího“, o Armagedonu. V ní budou zničeni ničemní lidé a po ní bude následovat tisícileté období (jemuž se někdy říká Milénium), během něhož bude Satan uvržen do propasti a Kristus bude soudit lidstvo. (Zjevení 16:14, 16; 20:1–4) Tato proroctví si někteří lidé ve středověku špatně vysvětlovali. Katolický „Svatý“ Augustin (354–430 n. l.) totiž tvrdil, že Milénium začalo Kristovým narozením a že po tomto Miléniu bude následovat Poslední soud. Augustin zjevně příliš nepřemýšlel o časovém hledisku, ale jak se blížil rok 1000, obavy narůstaly. Historikové se rozcházejí v názorech na to, do jaké míry se lidé ve středověku apokalypsy báli. Ale ať už byl tento strach rozšířen jakkoli, prokázalo se, že nebyl oprávněný.

Podobně i dnes existují obavy z toho, že rok 2000 nebo 2001 přinese děsivou apokalypsu, a tyto obavy mají náboženskou i nenáboženskou povahu. Jsou však oprávněné? A je poselství obsažené v biblické knize Zjevení neboli Apokalypse něčím, co by nám mělo nahánět strach, nebo je naopak něčím, v co bychom měli doufat? Čtěte prosím dál.

[Obrázek na straně 4]

Ve středověku se lidé apokalypsy obávali neoprávněně

[Podpisek]

© Cliché Bibliothèque Nationale de France, Paříž

[Podpisek obrázku na straně 3]

Maya/Sipa Press