Jak někteří lidé dostali odpovědi

MILIONY lidí se modlí. Někteří jsou přesvědčeni, že jejich modlitby jsou vyslýchány. Jiní si nejsou jisti, zda někdo jejich modlitby vůbec slyší. A další lidé sice hledají odpovědi na své otázky, ale nikdy je nenapadlo, že by o pomoc mohli požádat Boha.

Bible říká, že pravý Bůh ‚slyší modlitbu‘. (Žalm 65:2) Jestliže se modlíte, jste si jisti, že jsou vaše modlitby adresovány pravému Bohu? Jsou vaše modlitby takové, jaké Bůh vyslýchá?

Po celé zemi je mnoho lidí, kteří bez váhání řeknou, že ano. Jak dostali odpověď na své modlitby? Co se dozvěděli?

Kdo je Bůh?

Jedna učitelka, která žije v Portugalsku, dostala vzdělání od jeptišek a kněží. Svou víru uplatňovala se vší upřímností. Když byly v církvi změněny a zrušeny věci, které se dříve považovaly za důležité, tato žena tím byla zmatena. Při svých cestách do cizích zemí se seznámila s východními náboženstvími a začala se zabývat otázkou, zda existuje jeden pravý Bůh. Čemu by měla věřit? Když za svým knězem přišla s biblickými otázkami, kněz se jimi vůbec nezabýval, a ona byla zklamána.

Ve městě, kde tato učitelka žila, katolická církev rozšiřovala leták, který varoval farníky, aby nemluvili se svědky Jehovovými. Učitelku však její otázky zajímaly dál. Jednoho dne přišli svědkové k jejím dveřím. Naslouchala jim, a to, co od nich slyšela, ji zaujalo. Nikdy předtím s nimi nemluvila.

Tato žena se chtěla dozvědět odpovědi na své mnohé otázky, a proto začala se svědky Jehovovými studovat Bibli. Každý týden měla připravený dlouhý seznam otázek. Ptala se na Boží jméno, chtěla vědět, zda existuje pouze jeden pravý Bůh, zda schvaluje používání obrazů při uctívání, a kladla ještě mnoho dalších otázek. Povšimla si, že všechny odpovědi, které dostává, jsou z Bible — že to nejsou osobní názory. To, co se dozvídala, ji překvapilo a potěšilo. Postupně dostala odpovědi na všechny své otázky. Dnes uctívá Jehovu duchem a pravdou, což podle slov Ježíše Krista mají dělat „praví ctitelé“. (Jan 4:23)

Podívejme se, co se stalo v jedné rodině na Srí Lance. Tito lidé byli zvyklí společně si pravidelně číst Bibli. Měli mnoho otázek, které považovali za důležité, ale odpovědi na ně nenacházeli. Ačkoli se obrátili na svého kněze, ten jim pomoci nedokázal. Více se dozvěděli až z biblické literatury, kterou jim zanechali svědkové Jehovovi. Když jim svědkové později dali uspokojující odpovědi na jejich otázky, členové této rodiny souhlasili s biblickým studiem. To, co se při studiu dozvídali, je velmi zajímalo.

Manželka však byla ovlivněna církevní výchovou ze svého dětství, a proto nemohla pochopit, že ‚jediným pravým Bohem‘ je — podle slov samotného Ježíše Krista — Ježíšův Otec. (Jan 17:1, 3) Dříve se učila, že Ježíš je svému Otci roven a že o tomto „tajemství“ se nemá pochybovat. Nevěděla si rady. Upřímně se tedy modlila k Jehovovi, používala přitom jeho jméno a prosila, aby jí Bůh ukázal, kdo je Ježíš. Potom začala znovu důkladně zkoumat biblické texty, které s touto otázkou souvisejí. (Jan 14:28; 17:21; 1. Korinťanům 8:5, 6) Jako kdyby jí spadly šupiny s očí, najednou jí bylo jasné, že Jehova — Stvořitel nebe a země a Otec Ježíše Krista — je pravý Bůh. (Izajáš 42:8; Jeremjáš 10:10–12)

Proč existuje utrpení?

Joba postihlo mimořádně těžké utrpení. Všechny jeho děti zahynuly při bouři a on sám přišel o všechen majetek. Navíc byl postižen bolestivou chorobou a musel snášet tlak ze strany svých falešných přátel. Pod vlivem toho všeho Job někdy mluvil neuváženě. (Job 6:3) Bůh však vzal jeho situaci v úvahu. (Job 35:15) Věděl, co je v Jobově srdci, a poskytl Jobovi potřebnou radu. To dělá i pro lidi v dnešní době.

Castro žije v Mosambiku. Bylo mu pouhých deset let, když mu zemřela maminka. Byl tím zdrcen. „Proč musela zemřít? Proč nás musela opustit?“ ptal se. Byl sice vychován bohabojnými rodiči, ale v tuto chvíli ničemu nerozuměl. Co by mu mohlo dodat vnitřní klid? Četl si malou čičevskou Bibli, a to, co se z ní dozvěděl, rozebíral se svými staršími bratry. Tak získal útěchu.

Časem Castro pochopil, že jeho maminka zemřela kvůli své zděděné nedokonalosti, a ne proto, že by Bůh jednal nespravedlivě. (Římanům 5:12; 6:23) A největší útěchu mu přinesl Boží slib, že nastane vzkříšení. Díky tomuto slibu má pevnou důvěru, že svou maminku opět uvidí. (Jan 5:28, 29; Skutky 24:15) Žel, o pouhé čtyři roky později mu zemřel i otec. S touto ztrátou se však Castro vyrovnal lépe. Dnes miluje Jehovu, je mu věrně oddán a svůj život používá ve službě Bohu. Celé okolí ho zná jako radostného člověka.

Mnozí lidé, kteří ztratili někoho ze svých blízkých, čerpají útěchu z týchž biblických pravd, které poskytly útěchu Castrovi. Někteří z těch, kdo zažívají velké utrpení kvůli tomu, co jim způsobili ničemní lidé, se možná ptají stejně jako Job: „Proč jen ničemní zůstávají naživu?“ (Job 21:7) Když opravdu naslouchají tomu, jak jim na tuto otázku odpovídá ve svém Slově Bůh, poznávají, že ze způsobu, jak Bůh věci zařizuje, ve skutečnosti mohou mít užitek. (2. Petra 3:9)

Barbara žila ve Spojených státech a nikdy osobně nepoznala hrůzy války. Ale vyrůstala ve světě, v němž válka zuřila. Zprávy o válečných zvěrstvech byly na denním pořádku. Když se ve škole učila dějepis, pozastavovala se nad tím, že některé události se vyvíjely zdánlivě nepředvídatelným způsobem. Co za tím je? Stará se Bůh o to, co se děje? Věřila, že Bůh existuje, ale nevěděla, co si o něm má myslet.

Barbara se však začala stýkat se svědky Jehovovými, a svůj názor na život postupně měnila. Svědkům naslouchala a studovala s nimi Bibli. Chodila na shromáždění do sálu Království. Dokonce se účastnila jednoho z velkých sjezdů. A navíc si povšimla toho, že když tytéž otázky položila různým svědkům, jejich názory si neodporovaly. Naopak, svědkové mluvili shodně, protože se opírali o Bibli.

Svědkové Jehovovi Barbaře ukazovali biblické doklady toho, že svět je pod vlivem svého panovníka, Satana Ďábla, a že se v něm projevuje Satanův duch. (Jan 14:30; 2. Korinťanům 4:4; Efezanům 2:1–3; 1. Jana 5:19) Vysvětlili jí, že události, nad kterými se pozastavovala, byly předpověděny v Bibli. (Daniel, kapitoly 2, 7 a 8) Bůh je předpověděl, protože je schopen vidět do budoucnosti, jestliže si to přeje. Některé z těchto událostí Bůh způsobil, jiné jen připustil. Barbara se od svědků dozvěděla, že Bible také předpovídá dobré i špatné události naší doby a že vysvětluje jejich význam. (Matouš 24:3–14) Dozvěděla se také, že Bible slibuje nový svět, kde bude panovat spravedlnost a kde se utrpení stane věcí minulosti. (2. Petra 3:13; Zjevení 21:3, 4)

Barbara postupně začala chápat, že Jehova Bůh sice za lidské utrpení nenese odpovědnost, ale že mu nezabraňuje — jestliže se totiž lidé rozhodnou, že nechtějí poslouchat jeho přikázání, on si poslušnost nevynucuje. (5. Mojžíšova 30:19, 20) Bůh učinil kroky pro to, abychom mohli žít věčně a šťastně, ale dnes očekává, že dáme najevo, zda jsme ochotni žít v souladu s jeho spravedlivými cestami. (Zjevení 14:6, 7) Barbara se rozhodla, že chce Boží požadavky poznat a žít podle nich. Mezi svědky Jehovovými také našla takovou lásku, o jaké Ježíš řekl, že bude charakteristickým znakem jeho pravých následovníků. (Jan 13:34, 35)

To, co pomohlo Barbaře, je k dispozici i pro vás.

Život, který má smysl

I lidé, jejichž život se zdá úspěšný, někdy hledají odpovědi na otázky, které je znepokojují. Například Matthew, mladý muž žijící v Británii, vždy toužil najít pravého Boha a smysl života. Když mu bylo 17 let, zemřel jeho otec. Později Matthew získal akademický titul v oboru hudby. Stále více si však uvědomoval, že jeho hmotařský způsob života v něm vyvolává pocit marnosti. Z domova se přestěhoval do Londýna. Tam začal brát drogy, chodil do nočních klubů a věnoval se astrologii, spiritismu, zen-buddhismu i jiným filozofiím — to vše ve snaze najít uspokojující způsob života. V zoufalství volal k Bohu a prosil ho, aby mu pomohl najít pravdu.

Dva dny na to Matthew potkal jednoho dávného přítele a svěřil se mu, v jaké hrozné situaci je. Tento muž studoval se svědky Jehovovými. Když se Matthew dozvěděl, co je uvedeno ve 2. Timoteovi 3:1–5, žasl nad tím, jak přesně Bible popisuje dnešní svět. Když četl Kázání na hoře, zapůsobilo to na jeho srdce. (Matouš, kapitola 5–7) Také se rozhodl navštěvovat shromáždění v nedalekém sále Království, ačkoli nejdříve váhal, protože četl nějakou literaturu, která se o svědcích Jehovových vyjadřovala kriticky.

To, co Matthew na shromáždění slyšel, se mu líbilo a s jedním ze sborových starších začal studovat Bibli. Brzy si uvědomil, že poznává právě to, co kdysi hledal — jeho někdejší modlitba k Bohu byla vyslyšena. Zbavil se zvyků, které se Jehovovi nelíbí, a přesvědčil se, že to je pro něj prospěšné. Pěstoval zdravou bázeň před Bohem, a to ho podněcovalo, aby svůj život uváděl do souladu s Božími přikázáními. Matthew zjistil, že takový život má skutečný smysl. (Kazatel 12:13)

Matthew i ostatní, o nichž byla zmínka v tomto článku, našli uspokojující způsob života. Tito lidé k tomu nebyli předurčeni. Poznali však, že Jehova Bůh má láskyplný záměr se všemi, kdo budou rádi poslouchat jeho přikázání. (Skutky 10:34, 35) V rámci tohoto jeho záměru bude lidem umožněn věčný život ve světě, v němž nebudou války, nemoce ani hlad, a dokonce ani smrt. (Izajáš 2:4; 25:6–8; 33:24; Jan 3:16) Přáli byste si takový život? Jestliže ano, vřele vás zveme, abyste se účastnili biblických shromáždění v sále Království svědků Jehovových. Můžete se tam dozvědět více podrobností o tom, jak najít klíč k uspokojujícímu životu.

[Obrázek na straně 7]

Vroucně se modlete k Bohu a používejte přitom jeho osobní jméno

[Obrázek na straně 7]

Studujte s těmi, kdo opravdu učí tomu, co je v Bibli

[Obrázky na straně 7]

Navštěvujte shromáždění v sále Království

[Podpisek obrázku na straně 4]

Turista: Chad Ehlers/Index Stock Photography