„Buď odvážný a velmi silný“

„Buď odvážný a velmi silný, . . . Jehova, tvůj Bůh, je s tebou.“ (JOZUE 1:7–9)

JAK BYS ODPOVĚDĚL?

Jak projevovali odvahu Enoch a Noe?

Jak dávaly najevo víru a odvahu některé ženy ve starověku?

Kteří mladí lidé jsou pro tebe příkladem odvahy?

1., 2. (a) Co potřebujeme, abychom v každodenním životě jednali správně? (b) O čem budeme v tomto článku uvažovat?

ODVAHA je opak strachu, bázlivosti a zbabělosti. Za odvážného asi považujeme člověka, který je silný, smělý a odhodlaný. K tomu, abychom v každodenním životě jednali správně, však často potřebujeme odvahu, která se nevyznačuje nápadnými hrdinskými činy.

² Někteří lidé, o nichž se píše v Bibli, projevovali odvahu za velmi náročných okolností. Jiní svou odvahu dávali najevo v situacích, s nimiž se Jehovovi služebníci běžně setkávají i dnes. Co se z příkladu starověkých Božích služebníků můžeme naučit? Za jakých okolností musíme být odvážní my?

ODVÁŽNÍ SVĚDKOVÉ V BEZBOŽNÉM SVĚTĚ

3. Co Enoch předpověděl?

³ Být Jehovovým svědkem mezi ničemnými lidmi v době před potopou vyžadovalo odvahu. Enoch, „sedmý v řadě od Adama“, směle ohlašoval toto prorocké poselství: „Pohleďte, Jehova přišel se svými svatými myriádami, aby vykonal soud nad všemi a aby všechny bezbožné usvědčil ze všech jejich bezbožných skutků, které bezbožně činili, a ze všech otřesných věcí, které proti němu mluvili bezbožní hříšníci.“ (Juda 14, 15) Enoch mluvil v minulém čase, protože bylo jisté, že proroctví, které oznamoval, se splní. A v celosvětové potopě bezbožní lidé skutečně zahynuli.

4. Navzdory jakým okolnostem Noe chodil s Bohem?

⁴ Potopa přišla v roce 2370 př. n. l., více než 650 let potom co Enoch kázal. Během těch let se narodil Noe, měl rodinu a se svými syny postavil archu. Ničemní andělé se zhmotňovali, měli poměr s hezkými ženami a stali se otci Nefilim. Kromě toho se rozhojnila lidská špatnost a země byla naplněna násilím. (1. Mojž. 6:1–5, 9, 11) Navzdory takovým okolnostem „Noe chodil s pravým Bohem“ a byl odvážným kazatelem spravedlnosti. (Přečti 2. Petra 2:4, 5.) I my musíme být odvážní, protože žijeme v posledních dnech tohoto ničemného světa.

MĚLI PEVNOU VÍRU A BYLI ODVÁŽNÍ

5. Z čeho je vidět, že Mojžíš měl pevnou víru a byl odvážný?

⁵ Příkladem pevné víry a odvahy je i Mojžíš. (Hebr. 11:24–27) V letech 1513 až 1473 př. n. l. byl vůdcem izraelského národa. Jeho prostřednictvím Jehova osvobodil Izraelity z Egypta a vedl je pustinou. Mojžíš měl pocit, že takový úkol nezvládne, ale přesto ho přijal. (2. Mojž. 6:12) Se svým bratrem Áronem opakovaně předstupoval před tyranského faraona a odvážně oznamoval deset ran, jimiž Jehova pokořil egyptské bohy a vysvobodil svůj lid. (2. Mojž., 7.–12. kap.) Mojžíš projevoval pevnou víru a byl odvážný díky tomu, že se plně spoléhal na Boží podporu. A totéž můžeme dělat i my. (5. Mojž. 33:27)

6. Když stojíme před světskou autoritou, co nám pomůže odvážně vydat svědectví?

⁶ Musíme být stejně odvážní jako Mojžíš, protože Ježíš řekl: „Budete kvůli mně vláčeni před místodržitele a krále na svědectví jim a národům. Když vás však vydají, nepociťujte úzkost, jak nebo co máte mluvit, neboť v tu hodinu vám bude dáno, co máte mluvit; vždyť to nejste jen vy, kdo mluví, ale je to duch vašeho Otce, který mluví vaším prostřednictvím.“ (Mat. 10:18–20) Jestliže stojíme před světskou autoritou, Jehova nám svým duchem pomůže, abychom s úctou, vírou a odvahou dokázali vydat svědectví. (Přečti Lukáše 12:11, 12.)

7. Díky čemu byl Jozue odvážný a úspěšný?

⁷ Pevnou víru a odvahu měl i Mojžíšův nástupce Jozue. Pomohlo mu k tomu pravidelné studium Božího Zákona. V roce 1473 př. n. l. stál Izrael na hranicích Zaslíbené země. Bůh Jozua vybídl: „Buď odvážný a velmi silný.“ Také ho ujistil, že bude-li se Zákona držet, pak bude jednat moudře a dosáhne úspěchu. Řekl mu: „Nebuď otřesen ani se neděs, neboť Jehova, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“ (Jozue 1:7–9) Taková slova musela Jozua velmi posílit. A Bůh s ním skutečně byl, protože Zaslíbená země byla z převážné části dobyta už v roce 1467 př. n. l., tedy za pouhých šest let.

ŽENY, KTERÉ ODVÁŽNĚ SLOUŽILY BOHU

8. Jak víru a odvahu projevila Raab?

⁸ V průběhu staletí odvážně sloužilo Jehovovi i mnoho žen. Víru v Boha projevila například prostitutka Raab z Jericha. Odvážně ukryla dva zvědy, které vyslal Jozue, a obelstila vojáky jerišského krále. Když pak Izraelité Jericho dobyli, ona i její příbuzní zůstali naživu. Raab začala žít mravně čistým životem, věrně uctívala Jehovu a stala se jedním z předků Mesiáše. (Jozue 2:1–6; 6:22, 23; Mat. 1:1, 5) Za její víru a odvahu ji Jehova bohatě odměnil.

9. Jak projevili odvahu Debora, Barak a Jael?

⁹ Od Jozuovy smrti kolem roku 1450 př. n. l. dohlíželi na dodržování zákonů v Izraeli soudci. Kananejský král Jabin utlačoval Izraelity 20 let. Bůh pak prostřednictvím prorokyně Debory podnítil soudce Baraka, aby zasáhl. Barak shromáždil 10 000 mužů na horu Tabor a byl připraven k bitvě se Siserou, velitelem Jabinova vojska, který přitáhl do říčního údolí Kišon se svými vojáky a 900 válečnými vozy. Když Izraelité sestoupili do údolní pláně, Bůh způsobil bleskovou povodeň, která bitevní pole změnila v bahniště, v němž kananejské dvoukolé vozy uvízly. Barakovi muži získali převahu a „celý Siserův tábor padl ostřím meče“. Sisera hledal útočiště ve stanu Jael. Jakmile usnul, Jael ho zabila. V souladu s prorockými slovy, která Debora řekla Barakovi, připadla „zkrášlující věc“ neboli vítězství ženě. Díky tomu, že Debora, Barak a Jael jednali odvážně, izraelská „země nebyla dále vyrušována čtyřicet let“. (Soud. 4:1–9, 14–22; 5:20, 21, 31) Podobnou víru a odvahu projevovalo i mnoho dalších mužů a žen.

SLOVA, KTERÁ DRUHÝM DODALA ODVAHU

10. K čemu mohou vést naše slova?

¹⁰ Svými slovy můžeme spoluvěřícím dodat odvahu. V 11. století př. n. l. král David řekl svému synu Šalomounovi: „Buď odvážný a silný a jednej. Neboj se ani se neděs, neboť Jehova Bůh, můj Bůh, je s tebou. Neopustí tě ani tě nezanechá, dokud nebude dokončeno celé dílo služby Jehovova domu.“ (1. Par. 28:20) Šalomoun byl odvážný a v Jeruzalémě postavil nádherný Jehovův chrám.

11. Jak jedna odvážná izraelská dívenka pomohla veliteli syrského vojska?

¹¹ V desátém století př. n. l. projevila odvahu jedna izraelská dívenka. Unesla ji loupeživá tlupa a ona se pak stala služebnou v domě malomocného Naamana, který byl velitelem syrského vojska. Jelikož věděla o zázracích, které Jehova vykonal prostřednictvím Eliši, řekla Naamanově manželce, že kdyby její manžel šel do Izraele, Boží prorok by ho uzdravil. Naaman to udělal a potom, co byl zázračně uzdraven, se stal Jehovovým ctitelem. (2. Král. 5:1–3, 10–17) Pokud jsi mladý a miluješ Jehovu jako ta dívenka, můžeš od něj dostat sílu, abys odvážně vydával svědectví učitelům, spolužákům i dalším lidem.

12. K čemu vedlo to, co král Ezekjáš řekl svým poddaným?

¹² Dobře zvolená slova mohou v čase tísně podnítit druhé k odvážnému jednání. Když v osmém století př. n. l. proti Jeruzalému přitáhli Asyřané, král Ezekjáš řekl svým poddaným: „Buďte odvážní a silní. Nebojte se ani se neděste kvůli asyrskému králi a kvůli celému tomu zástupu, který je s ním; s námi je jich totiž více, než jich je s ním. S ním je tělesná paže, ale s námi je Jehova, náš Bůh, aby nám pomáhal a bojoval naše bitvy.“ K čemu jeho slova vedla? Biblická zpráva uvádí, že „lid se začal opírat o slova judského krále Ezekjáše“. (2. Par. 32:7, 8) V dobách pronásledování mohou podobná slova dodat odvahu i nám a našim spoluvěřícím.

13. V čem je pro nás příkladem Obadjáš?

¹³ Někdy se odvaha projeví ne tím, že člověk něco řekne, ale tím, že něco neřekne. V desátém století př. n. l. Obadjáš, správce v domě krále Achaba, odvážně ukryl sto Jehovových proroků a „držel je po padesáti schované v jeskyni“. (1. Král. 18:4) Díky tomu je ničemná královna Jezábel nezabila. Podobně jako bohabojný Obadjáš, i mnozí Jehovovi věrní služebníci v naší době odvážně ochránili své spoluvěřící tím, že je neprozradili pronásledovatelům.

ODVÁŽNÁ KRÁLOVNA ESTER

14., 15. Jak projevila víru a odvahu královna Ester a k čemu to vedlo?

¹⁴ V pátém století př. n. l. projevila pevnou víru a velkou odvahu královna Ester. Ničemný Haman chtěl vyhladit Židy v celé Perské říši, a tak není divu, že truchlili a postili se a nepochybně se úpěnlivě modlili k Jehovovi. (Ester 4:1–3) Velká tíseň dolehla i na královnu Ester. Její bratranec Mordekai jí poslal opis zákona o vyhlazení Židů a vzkázal jí, aby šla za králem a vznesla před ním žádost za svůj lid. Avšak každý, kdo se před králem objevil bez vyzvání, mohl být potrestán smrtí. (Ester 4:4–11)

¹⁵ Přesto Mordekai Ester řekl: „Jestliže budeš . . . v tomto čase úplně zticha, úleva a osvobození vyvstane pro Židy odjinud . . . A kdo ví, zda jsi královské důstojnosti nedosáhla pro takový čas, jako je tento?“ Ester požádala Mordekaie, aby shromáždil Židy v Šušanu a aby se v její prospěch postili. Řekla: „Já se budu také . . . postit a poté vejdu ke králi, což není podle zákona; a když zahynu, zahynu.“ (Ester 4:12–17) Ester projevila odvahu a z biblické knihy, jež nese její jméno, se dozvídáme, že Bůh svůj lid zachránil. V naší době podobnou odvahu projevují ve zkouškách pomazaní křesťané i jiné ovce — a Jehova, který slyší modlitby, je vždy na jejich straně. (Přečti Žalm 65:2; 118:6.)

„SEBER ODVAHU“

16. V čem je pro mladé křesťany příkladem Ježíš?

¹⁶ V prvním století Marie s Josefem našli 12letého Ježíše v chrámu, jak „sedí uprostřed učitelů, naslouchá jim a vyptává se jich“. Navíc, „všichni ti, kdo mu naslouchali, zůstávali ohromeni jeho porozuměním a jeho odpověďmi“. (Luk. 2:41–50) I když byl Ježíš velmi mladý, měl víru a odvahu vyptávat se učitelů v chrámu, kteří byli mnohem starší než on. Vy, mladí křesťané, pamatujte na Ježíšův příklad, protože vám to může pomáhat, abyste dokázali dobře využívat příležitosti k obhajobě dobré zprávy „před každým, kdo od vás vyžaduje důvod pro naději, která je ve vás“. (1. Petra 3:15)

17. Proč Ježíš povzbuzoval své učedníky, aby byli odvážní, a proč odvahu potřebujeme i my?

¹⁷ Ježíš druhé povzbuzoval, aby byli odvážní. (Mat. 9:2, 22) Svým učedníkům řekl: „Pohleďte, přichází hodina, vskutku přišla, kdy se rozptýlíte každý do svého vlastního domu a necháte mě samotného; a přece nejsem sám, protože je se mnou Otec. Řekl jsem vám to, abyste mým prostřednictvím měli pokoj. Ve světě máte soužení, ale seberte odvahu! Zvítězil jsem nad světem.“ (Jan 16:32, 33) Stejně jako Ježíšovi následovníci v prvním století, i my zažíváme nenávist tohoto světa, který by nás chtěl vtlačit do své formy. Nikdy nedovolme, aby se mu to podařilo! Když přemýšlíme o životě Božího Syna, dodává nám to odvahu, abychom se tímto světem nenechali nijak poskvrnit. Ježíš nad světem zvítězil a totéž se může podařit i nám. (Jan 17:16; Jak. 1:27)

„BUĎ ODVÁŽNÝ!“

18., 19. Z čeho je vidět, že Pavel měl pevnou víru a byl odvážný?

¹⁸ Mnoho zkoušek zažil i apoštol Pavel. Při jedné příležitosti by ho Židé v Jeruzalémě roztrhali na kusy, kdyby ho římští vojáci nezachránili. V noci pak „u něho stál Pán a řekl: ‚Buď odvážný! Jak jsi totiž důkladně svědčil o mně v Jeruzalémě, tak budeš vydávat svědectví i v Římě.‘“ (Sk. 23:11) A právě to se stalo.

¹⁹ Pavel také nebojácně napomenul „nejznamenitější apoštoly“, kteří chtěli narušit pokoj a jednotu křesťanského sboru v Korintu. (2. Kor. 11:5; 12:11) Na rozdíl od nich Pavel mohl o svém apoštolátu předložit důkazy — byl totiž vězněn, bit, v nebezpečích na cestách, trpěl hladem, žízní a bezesnými nocemi a také si dělal starosti o své spoluvěřící. (Přečti 2. Korinťanům 11:23–28.) Všechno, co Pavel prožil, svědčilo o jeho pevné víře a odvaze a bylo to důkazem toho, že sílu dostává od Boha.

20., 21. (a) Uveď příklad, z něhož je vidět, že musíme být odvážní. (b) V jakých situacích se neobejdeme bez odvahy a na co se můžeme spolehnout?

²⁰ Ne všichni zažijeme kruté pronásledování, ale všichni musíme být odvážní, abychom dokázali zvládat problémy, s nimiž se v životě setkáváme. Přemýšlejme o příkladu jednoho mladíka z Brazílie, který byl členem gangu. Když začal studovat Bibli, pochopil, že ve svém životě musí udělat změny. Věděl však, že pokud někdo z gangu odejde, jeho kolegové ho obvykle zabijí. Modlil se k Jehovovi, šel za vůdcem gangu a na základě biblických textů mu vysvětlil, proč v gangu nemůže zůstat. Mladík byl z gangu bez problémů propuštěn a stal se zvěstovatelem.

²¹ Odvahu potřebujeme i ke kázání dobré zprávy. Mladí křesťané, kteří chodí do školy, potřebují odvahu, aby Jehovovi zůstali věrní. Odvaha může být zapotřebí i tehdy, když žádáme o volno v práci, abychom se mohli účastnit všech dní oblastního sjezdu. A výčet situací, kdy se bez odvahy neobejdeme, by mohl pokračovat. Ať už se ale setkáváme s jakýmikoli obtížemi, Jehova našim upřímným modlitbám naslouchá. (Jak. 5:15) Můžeme se spolehnout na to, že nám dá svého svatého ducha, abychom byli odvážní a velmi silní.

[Obrázek na straně 11]

Enoch odvážně kázal v bezbožném světě

[Obrázek na straně 12]

Jael byla odvážná a měla pevnou víru