Buď odvážný, Jehova je s tebou!

1., 2. (a) Jaké vlastnosti potřebujeme, abychom se dokázali vyrovnávat s těžkostmi? (b) Co je víra? Znázorni to.

SLUŽBA Jehovovi je pro nás zdrojem radosti. Přesto se ani nám nevyhýbají problémy, které jsou v tomto světě běžné. Kromě toho někdy musíme „trpět pro spravedlnost“. (1. Petra 3:14; 5:8, 9; 1. Kor. 10:13) Abychom se s těžkostmi dokázali vyrovnávat, potřebujeme víru a odvahu.

² Co je vlastně víra? Apoštol Pavel napsal: „Víra je jisté očekávání věcí, na něž je naděje, zřejmý projev skutečností, ačkoli je nelze spatřit.“ (Hebr. 11:1) Jiný překlad uvádí: „Víra je vlastnický doklad k věcem, na něž máme naději. Víra znamená, že jsme si jisti věcmi, které nevidíme.“ (The Simple English Bible) Pokud máme doklad o vlastnictví určité věci, nepochybujeme o tom, že nám daná věc patří. K takovému dokladu lze přirovnat naši víru v to, že Bůh vždy dodrží své slovo. Jestliže takovou víru máme, nepochybujeme o tom, že zažijeme splnění všech Jehovových slibů. Jsme přesvědčeni, že to, co Bůh nechal do Bible zapsat, je pravda — i když jsou to často věci, „které nevidíme“.

3., 4. (a) Jak lze definovat odvahu? (b) Například jakým způsobem můžeme svou víru a odvahu posílit?

³ Odvaha je definována jako „duchovní, citové a morální odhodlání mluvit a jednat beze strachu navzdory překážkám a nebezpečím“. (The New Interpreter’s Dictionary of the Bible) Pokud máme odvahu, znamená to, že jsme silní, stateční a smělí. (Mar. 6:49, 50; 2. Tim. 1:7)

⁴ Víra a odvaha jsou velmi cenné vlastnosti. Co když ale cítíme, že bychom je potřebovali projevovat ve větší míře? Vzorem pro nás mohou být tisíce Božích služebníků, kteří se těmito vlastnostmi vyznačovali. Nad příkladem několika z nich se v tomto článku zamyslíme. Je to jeden ze způsobů, jak můžeme svou víru a odvahu posílit.

JEHOVA BYL S JOZUEM

5. Jaké vlastnosti Jozue ke splnění svého úkolu potřeboval?

⁵ Vraťme se nyní o 3 500 let zpátky. Uplynulo čtyřicet let od doby, kdy Jehova zázračně osvobodil miliony Izraelitů z egyptského otroctví. Prorok Mojžíš, který izraelský národ celou tu dobu vedl, jde na horu Nebo, odkud se dívá na Zaslíbenou zemi, a pak ve věku 120 let umírá. Jeho nástupcem se stává Jozue, muž „plný ducha moudrosti“. (5. Mojž. 34:1–9) Izraelité jsou připraveni dobýt Kanaán. Aby pro ně byl Jozue dobrým vůdcem, potřebuje moudrost od Boha. Musí také projevovat víru a prokázat, že je odvážný a silný. (5. Mojž. 31:22, 23)

6. (a) K čemu podle Jozua 23:6 potřebujeme odvahu? (b) Co pro nás vyplývá ze Skutků 4:18–20 a 5:29?

⁶ Moudrost, odvaha a víra, které Jozue během dlouhého dobývání Kanaánu projevoval, byly pro Izraelity určitě velkým povzbuzením. I oni totiž potřebovali odvahu. Museli ji prokazovat nejen hrdinstvím v boji, ale také tím, že jednali v souladu s pokynem, který jim ke konci svého života Jozue dal. Řekl: „Budete velmi odvážní, abyste dodržovali a dělali vše, co je napsáno v knize Mojžíšova zákona, tím, že se od toho nikdy neodvrátíte napravo ani nalevo.“ (Jozue 23:6) Podobnou odvahu potřebujeme i my. Také od nás totiž Jehova očekává, že ho budeme za všech okolností poslouchat. Odvážně musíme jednat zejména v situacích, kdy po nás lidé žádají něco, co je v rozporu s Boží vůlí. (Přečti Skutky 4:18–20; 5:29.) Pokud se s důvěrou obracíme na Jehovu v modlitbě, pomůže nám, abychom takovou odvahu projevovali.

JAK MŮŽEME UČINIT SVOU CESTU ÚSPĚŠNOU

7. Co musel Jozue dělat, aby jednal odvážně a aby jeho cesta byla úspěšná?

⁷ K tomu, abychom dokázali odvážně jednat podle Boží vůle, musíme studovat Boží Slovo a myšlenky z něj uplatňovat. Právě takový pokyn dostal Jozue, když se stal Mojžíšovým nástupcem. Jehova mu řekl: „Buď odvážný a velmi silný, abys dbal na to, abys jednal podle celého zákona, který ti přikázal můj sluha Mojžíš. . . . Tato kniha zákona by se neměla vzdálit od tvých úst, a budeš v ní číst polohlasem dnem a nocí, abys dbal na to, abys jednal podle všeho, co je v ní napsáno, neboť potom učiníš svou cestu úspěšnou a pak budeš jednat moudře.“ (Jozue 1:7, 8) Jozue se touto radou řídil, a tak učinil svou cestu úspěšnou. Budeme-li jeho příklad napodobovat, pomůže nám to sloužit Bohu odvážněji a i naše cesta bude úspěšná.

8. Jaký je roční text na rok 2013 a v čem jsou pro tebe tato slova povzbudivá?

⁸ Jehova potom Jozuovi řekl tato povzbudivá slova: „Buď odvážný a silný. Nebuď otřesen ani se neděs, neboť Jehova, tvůj Bůh, je s tebou, kamkoli půjdeš.“ (Jozue 1:9) Jehova je i s tebou. Ať tedy procházíš jakoukoli zkouškou, „nebuď otřesen ani se neděs“. Připomínej si toto působivé ujištění: „Buď odvážný a silný. . . . Jehova, tvůj Bůh, je s tebou.“ Právě tato slova byla vybrána jako roční text na rok 2013 a v nadcházejících měsících pro tebe určitě budou velkým povzbuzením. Uvažujme teď o dalších Božích služebnících, jejichž příklad může naši víru a odvahu posílit.

ODVÁŽNĚ KONALI BOŽÍ VŮLI

9. Jak víru a odvahu projevila Raab?

⁹ Když Jozue poslal do Kanaánu dva zvědy, prostitutka Raab je u sebe ukryla a jejich nepřátele obelstila. Protože projevila víru a odvahu, byla i se svou domácností ušetřena, když Izraelité dobyli Jericho. (Hebr. 11:30, 31; Jak. 2:25) Raab toužila po Božím schválení, a proto svůj nemravný způsob života opustila. I v dnešní době museli někteří křesťané projevit víru, odvahu a morální sílu, aby ve svém životě udělali podobné změny jako Raab, a mohli se tak líbit Bohu.

10. Za jakých okolností se na stranu pravého uctívání odvážně postavila Rut a jaké požehnání za to získala?

¹⁰ Nějakou dobu po Jozuově smrti se na stranu pravého uctívání odvážně postavila Moabka Rut. Její manžel byl Izraelita, a tak o Jehovovi pravděpodobně něco věděla. Když její muž zemřel, Rut se připojila ke své ovdovělé tchyni Noemi, která se rozhodla, že se z Moabu vrátí do Betléma v Izraeli. Noemi ji cestou přemlouvala, aby šla zpět ke svému lidu, ale ona odpověděla: „Nenaléhej na mne, abych tě opustila, abych se obrátila zpět a nedoprovázela tě . . . Tvůj lid bude mým lidem a tvůj Bůh mým Bohem.“ (Rut 1:16) Časem se Rut vdala za Noemina příbuzného Boaza a narodil se jim syn, který se stal předkem Davida a Ježíše. Z příkladu Rut je zřejmé, že každého, kdo projevuje víru a odvahu, Jehova odměňuje. (Rut 2:12; 4:17–22; Mat. 1:1–6)

BYLI OCHOTNI NASADIT ŽIVOT

11. Jakým způsobem projevili odvahu Jehojada s Jehošebou a k čemu to vedlo?

¹¹ Naši odvahu a víru posilují také zprávy o tom, jak Bůh podporuje všechny, kdo dávají jeho zájmy i zájmy svých spoluvěřících před své vlastní. K takovým lidem patřil velekněz Jehojada se svou manželkou Jehošebou. Po smrti krále Achazjáše jeho matka Atalja zabila všechny, kdo zbyli z královského pokolení, kromě Jehoaše, a sama uchvátila trůn. Jehojada s Jehošebou se Achazjášova syna Jehoaše ujali a šest let ho skrývali, ačkoli se tím vystavovali velkému nebezpečí. Jehojada potom prohlásil Jehoaše za krále a nechal Atalju usmrtit. (2. Král. 11:1–16) Později Jehoaše podporoval při opravách chrámu. Jehojada zemřel ve věku 130 let a byl pohřben s králi, „protože činil dobré v Izraeli a při pravém Bohu a jeho domě“. (2. Par. 24:15, 16) Odvážné skutky Jehojady a jeho manželky navíc přispěly k zachování královské rodové linie od Davida k Mesiášovi.

12. Jak projevil odvahu Ebed-melek?

¹² Ebed-melek, eunuch v domě krále Sedekjáše, riskoval život, aby zachránil Jeremjáše. Král totiž Jeremjáše vydal judským knížatům, která ho falešně obvinila z podněcování vzpoury a hodila do blátivé cisterny, kde měl zemřít. (Jer. 38:4–6) I přesto, že mnozí lidé Jeremjáše nenáviděli, Ebed-melek se za něj u krále Sedekjáše přimluvil. Král jeho prosbě vyhověl a nařídil mu, aby vzal 30 mužů a Jeremjáše osvobodil. Jehova poté Ebed-melekovi prostřednictvím Jeremjáše slíbil, že během obléhání Jeruzaléma Babylóňany bude jeho život ušetřen. (Jer. 39:15–18) Bůh skutečně odměňuje ty, kdo odvážně jednají v souladu s jeho vůlí.

13. Jak dali najevo odvahu tři Hebrejci a v čem je pro nás jejich příklad užitečný?

¹³ V sedmém století př. n. l. byli za svou víru a odvahu odměněni tři mladí Hebrejci. Král Nebukadnecar shromáždil babylónské hodnostáře a nařídil, aby uctívali obrovskou zlatou sochu, kterou nechal postavit. Kdokoli by neposlechl, měl být hozen do rozpálené pece. Tři Hebrejci králi uctivě řekli: „Náš Bůh, kterému sloužíme, je schopen nás vyprostit. Vyprostí nás z hořící ohnivé pece a z tvé ruky, králi. Jestliže však ne, ať je ti známo, králi, že tvým bohům, těm nesloužíme, a zlatou sochu, kterou jsi postavil, uctívat nebudeme.“ (Dan. 3:16–18) Zázračné vysvobození těchto tří Hebrejců je poutavě popsáno v Danielovi 3:19–30. Nám pravděpodobně nebude hrozit smrt v rozžhavené peci, ale setkáváme se s jinými zkouškami ryzosti. Pokud v nich projevíme víru a odvahu, můžeme si být jisti, že nás Bůh podpoří.

14. Jak projevil odvahu Daniel a jak to s ním dopadlo?

¹⁴ Odvahu a víru projevil také Daniel. Bylo to v situaci, kdy jeho nepřátelé přiměli krále Dareia, aby vydal ustanovení, že „kdokoli během třiceti dnů předloží prosebnou žádost k nějakému bohu nebo člověku kromě [krále], má být hozen do lví jámy“. Jakmile se o tom Daniel dozvěděl, „vstoupil do svého domu, a když měl otevřená okna ve své nástřešní místnosti směrem k Jeruzalému, dokonce třikrát denně klekal na kolena a modlil se a předkládal chválu svému Bohu, jako to pravidelně dělal předtím“. (Dan. 6:6–10) Odvážný Daniel sice skončil ve lví jámě, ale Jehova ho zachránil. (Dan. 6:16–23)

15. (a) Jak dali svou víru a odvahu najevo Aquila a Priscilla? (b) Co znamenají Ježíšova slova v Janovi 13:34 a jak v souladu s nimi mnozí křesťané jednali?

¹⁵ Aquila a Priscilla „nasadili své vlastní hrdlo“ ve prospěch apoštola Pavla. (Sk. 18:2; Řím. 16:3, 4) Bible sice neuvádí, jak k tomu došlo, ale jisté je, že tito manželé odvážně jednali v souladu s Ježíšovými slovy: „Dávám vám nové přikázání, abyste milovali jeden druhého; právě jako jsem si já zamiloval vás, tak abyste i vy milovali jeden druhého.“ (Jan 13:34) Podle Mojžíšova zákona měl člověk milovat svého bližního jako sám sebe. (3. Mojž. 19:18) V čem tedy bylo Ježíšovo přikázání nové? Ježíš od svých následovníků vyžadoval, aby jejich láska byla tak hluboká, že budou ochotni za druhé zemřít, stejně jako to udělal on. Mnozí křesťané takovou lásku projevili, když s nasazením vlastního života skrývali své spoluvěřící, kterým hrozilo mučení nebo smrt z rukou nepřátel. (Přečti 1. Jana 3:16.)

16., 17. Jak projevovali víru první křesťané a jak ji dali najevo někteří křesťané v naší době?

¹⁶ Stejně jako Ježíš, i první křesťané odvážně uctívali pouze Jehovu. (Mat. 4:8–10) Proto mimo jiné odmítali pálit kadidlo na počest římského císaře (viz obrázek). Daniel P. Mannix ve své knize Those About to Die (Ti, kteří jdou na smrt) uvádí: „Velmi málo křesťanů odvolalo, přestože byl pro ně zpravidla postaven v aréně oltář s hořícím ohněm. Stačilo, aby vězeň hodil špetku kadidla do plamene, a dostal potvrzení o oběti a byl propuštěn. Bylo mu také pečlivě vysvětleno, že neuctívá césara; pouze uznává božskou povahu césara jako hlavy římského státu. Přesto většina křesťanů nevyužila možnosti úniku.“

¹⁷ Podobnou možnost měli křesťané, kteří byli vězněni v nacistických koncentračních táborech. Pokud by podepsali prohlášení, že se zříkají své víry v Jehovu, byli by propuštěni. Téměř nikdo z nich to však neudělal. A během nedávné genocidy ve Rwandě riskovalo život mnoho svědků z řad Tutsiů a Hutuů, aby ochránili své spoluvěřící. Takové zkoušky vyžadovaly odvahu a víru.

NEZAPOMEŇ, ŽE JEHOVA JE S NÁMI

18., 19. Které biblické příklady nám pomáhají vytrvávat v kázání?

¹⁸ Dnes máme jedinečnou příležitost účastnit se té nejrozsáhlejší činnosti, jaká kdy byla Božím služebníkům na zemi svěřena — oznamovat dobrou zprávu o Království a činit učedníky. (Mat. 24:14; 28:19, 20) Ježíš nám v tom dal dokonalý vzor. „Cestoval od města k městu a od vesnice k vesnici, kázal a oznamoval dobrou zprávu o Božím království.“ (Luk. 8:1) Při plnění tohoto pověření potřebujeme stejně jako on víru a odvahu. Noe, kterého Bible označuje jako „kazatele spravedlnosti“, nebojácně mluvil o celosvětové potopě, jež měla být trestem pro „svět bezbožných lidí“. (2. Petra 2:4, 5) S Boží pomocí můžeme být stejně odvážní jako on.

¹⁹ K tomu, abychom v kázání vytrvávali, nám pomáhají i modlitby. Když se někteří z Kristových učedníků, kteří byli pronásledováni, úpěnlivě modlili, aby dál dokázali vydávat svědectví „se vší smělostí“, Bůh jejich prosbám vyhověl. (Přečti Skutky 4:29–31.) Pokud se ostýcháš chodit do služby dům od domu, modli se k Jehovovi o větší víru a odvahu — určitě tě vyslyší. (Přečti Žalm 66:19, 20.)a

20. Na čí podporu se můžeš spolehnout?

²⁰ Odvážně konat Boží vůli v tomto zlém a neklidném světě není lehký úkol. Nezapomeň však, že na to nejsi sám. Je s tebou Bůh. Je s tebou jeho Syn, Hlava sboru. Po celém světě máš také víc než 7 000 000 bratrů a sester. Spolu s nimi tedy i nadále projevuj víru a oznamuj dobrou zprávu. Měj přitom neustále na mysli roční text na rok 2013: „Buď odvážný a silný. . . . Jehova, tvůj Bůh, je s tebou.“ (Jozue 1:9)