OTÁZKY ČTENÁŘŮ

Je kremace vhodná pro křesťany?

Z Božího Slova nevyplývá, že je na kremaci něco špatného.

Některé biblické zprávy uvádějí, že těla nebo kosti mrtvých lidí byly spáleny. (Jozue 7:25; 2. Par. 34:4, 5) Tehdy to mohlo znamenat, že si takoví lidé nezasloužili důstojný pohřeb. Ale nemuselo to tak být vždy.

Je to vidět například ze zprávy o smrti krále Saula a jeho tří synů. Všichni čtyři, včetně Jonatana, věrného Davidova přítele, zahynuli během bitvy s Filištíny. Když se o tom dozvěděli stateční Izraelité z Jabeš-gileadu, odnesli mrtvá těla, spálili je a kosti pohřbili. Za to, co udělali, je později král David pochválil. (1. Sam. 31:2, 8–13; 2. Sam. 2:4–6)

Písmo mluví o tom, že mrtví mají naději na vzkříšení, tedy na to, že je Bůh přivede zpátky k životu. Pro Jehovu nehraje roli, zda bylo mrtvé tělo zpopelněno. Může člověku dát nové tělo a obnovit jeho osobnost. Tři věrní Hebrejci, kteří čelili smrti, když je král Nebukadnecar nechal hodit do ohnivé pece, nemuseli mít strach, že pokud by jejich těla byla zničena, Bůh je nedokáže vzkřísit. (Dan. 3:16–18) Totéž platilo o věrných Božích služebnících, kterým hrozila smrt a zpopelnění v nacistických koncentračních táborech. Někteří Jehovovi ctitelé zemřeli následkem výbuchu nebo jiným způsobem, kvůli kterému se nenašly jejich ostatky. Ale i oni mají spolehlivou naději na vzkříšení. (Zjev. 20:13)

Jehova nepotřebuje sestavit původní tělo člověka, aby ho potom mohl oživit. Je to patrné z toho, že křísí pomazané křesťany k nebeskému životu. Stejně jako byl Ježíš „oživen v duchu“, i oni jsou vzkříšeni jako tatáž osoba, ale s duchovním tělem. Žádnou část svého původního fyzického těla si s sebou do nebe neberou. (1. Petra 3:18; 1. Kor. 15:42–53; 1. Jana 3:2)

Naše naděje na vzkříšení nesouvisí s tím, co se stane s tělesnou schránkou, ale opírá se o pevnou víru v to, že Bůh může a chce splnit svoje sliby. (Sk. 24:15) Je pravda, že přesně nerozumíme tomu, jakým způsobem Bůh vzkřísil mrtvé v minulosti a jak tento zázrak vykoná v budoucnosti, ale přesto mu důvěřujeme. Navíc „opatřil záruku“ tím, že vzkřísil Ježíše. (Sk. 17:31; Luk. 24:2, 3)

Když křesťan zvažuje, jak naložit s tělem zemřelého, měl by brát v úvahu společenské normy, místní zvyky a zákonné požadavky. (2. Kor. 6:3, 4) Kremace je otázkou rozhodnutí jednotlivce nebo rodiny.