Co když je můj život ohrožen?

„Když slyším sirény, srdce se mi rozbuší a utíkám do krytu,“ říká Alona. „Ale i tam cítím úzkost. Horší to je, když jsem venku, kde se nemám kam schovat. Jednou když jsem šla po ulici a slyšela sirény, jsem se rozbrečela a nemohla se nadechnout. Trvalo hodiny, než jsem se zklidnila. Pak se siréna rozhoukala znovu.“

Válka je jen jedna z mnoha příčin toho, že se lidé cítí ohrožení. Podobné pocity může člověk mít, když se zjistí, že on nebo někdo z jeho blízkých má vážnou nemoc. Jiní zase mají strach z budoucnosti. Říkají si: Budou naše děti nebo vnoučata muset žít ve světě plném válek, zločinů, znečištění, klimatických změn a epidemií? Jak se s takovou úzkostí můžeme vyrovnat?

Když si člověk uvědomuje, že se dějí špatné věci, jedná podle slov: „Chytrý, který uviděl neštěstí, se skryl.“ (Přísloví 27:12) A stejně jako se snažíme chránit svoje fyzické zdraví, můžeme si chránit i duševní a emocionální zdraví. Naši úzkost nebo úzkost našich dětí může prohloubit násilná zábava, a dokonce zpravodajství plná otřesných záběrů. Když se takovým věcem vyhýbáme, neznamená to, že strkáme hlavu do písku. Bůh nás nestvořil tak, abychom se v myšlenkách zaobírali zlými věcmi. Naopak, měli bychom přemýšlet „o všem, co je pravé, . . . spravedlivé, . . . cudné, . . . hodné lásky“. Potom nám „Bůh pokoje“ dá vnitřní klid. (Filipanům 4:8, 9)

DŮLEŽITÁ JE MODLITBA

V boji s úzkostí nám pomáhá opravdová víra. Bible nám radí: „Horlivě se modlete.“ (1. Petra 4:8, Slovo na cestu) Můžeme Boha prosit o pomoc, moudrost a odvahu, abychom svou situaci zvládli co nejlépe, a důvěřovat přitom, že „nás slyší, ať prosíme o cokoli“. (1. Jana 5:15)

Bible vysvětluje, že „panovník tohoto světa“ není Bůh, ale Satan a že „celý svět je pod mocí Zlého“. (Jan 12:31; 1. Jana 5:19, Český ekumenický překlad) Ježíš proto nepoužil prázdnou frázi, když nás učil modlit se „osvoboď nás od toho ničemného“. (Matouš 6:13) Alona vypráví: „Když se rozhoukají sirény, prosím Jehovu, aby mi pomohl ovládat své emoce. Taky mi volá manžel a modlí se se mnou. Modlitba skutečně pomáhá.“ Bible má pravdu, když říká: „Jehova je blízko všech, kdo ho vzývají, všech, kdo ho vzývají v opravdovosti.“ (Žalm 145:18)

NAŠE NADĚJE DO BUDOUCNOSTI

V Kázání na hoře Ježíš učil své následovníky, aby se modlili: „Ať přijde tvé království.“ (Matouš 6:10) Boží království odstraní všechny příčiny úzkosti. Bůh prostřednictvím Ježíše, „Knížete pokoje“, způsobí, „aby války ustaly až do nejzazšího konce země“. (Izajáš 9:6; Žalm 46:9) „Vykoná soud mezi mnoha lidmi . . . Nepozdvihnou meč, národ proti národu, ani se již nebudou učit válce. . . . Nikdo nezpůsobí, aby se chvěli.“ (Micheáš 4:3, 4) Šťastné rodiny „budou stavět domy a obývat je; a . . . sázet vinice a jíst jejich ovoce“. (Izajáš 65:21) „Nikdo . . . neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ (Izajáš 33:24, Bible21)

I když se dnes člověk snaží sebevíc, nemůže vždycky zabránit „nepředvídaným událostem“ a tomu, aby se ocitl ve špatnou dobu na špatném místě. (Kazatel 9:11) Války, násilí a nemoci zabíjejí dobré lidi po staletí. Jakou naději tyto nevinné oběti mají?

Mnoho milionů lidí, jejichž počet zná jenom Bůh, bude znovu žít. Prozatím jakoby spí – jsou na bezpečném místě v Boží dokonalé paměti – a čekají na den, kdy „ti všichni v pamětních hrobkách . . . vyjdou“. (Jan 5:28, 29) O vzkříšení se v Bibli píše: „Tuto naději máme jako kotvu pro duši, jistou i pevnou.“ (Hebrejcům 6:19) Bůh totiž „opatřil záruku všem lidem tím, že [Ježíše] vzkřísil z mrtvých“. (Skutky 17:31)

Do té doby budou úzkost zažívat i lidé, kteří se snaží dělat Bohu radost. Paul, Janet a Alona s úzkostí bojují úspěšně. Jak to dělají? Jednají s „praktickou moudrostí“, přibližují se k Bohu v modlitbě a posilují svoji víru v biblický slib do budoucnosti. „Ať vás Bůh, dárce naděje, naplní pokojem, radostí a důvěrou.“ (Římanům 15:13, Slovo na cestu)