Vést biblická studia tak, aby byly patrné pokroky
1 Máme vést ty, s nimiž studujeme Bibli, postupně až do chvíle, kdy se z nich stanou učedníci, a k tomu potřebujeme být prozíraví a dobře plánovat. Měli bychom zavádět studia a také je vést s jasným cílem, že chceme pomoci studujícím, aby se stali plodnými učedníky Krista Ježíše. (Mat. 13:23) Veďme je tedy k tomu, aby si uvědomovali všechno, co Ježíš přikázal. (Mat. 28:19, 20) Pomáhejme jim pochopit, že studium musí být každý týden, aby získali základní poznání z Božího slova. Také jim laskavě zdůrazněme, že je nezbytné, aby dělali opravdové pokroky v tom, že budou uplatňovat, co se učí. (Přísl. 22:17; Fil. 3:16) Ale v jakých zvláštních ohledech by měl být pokrok patrný?
2 Zvěstovatel by měl čas od času uvažovat o tom, jaký pokrok udělal ten, s nímž studuje Bibli. Polož si otázku: Připravuje se předem na studium a vyhledává si uvedené, ale necitované biblické texty? (Sk. 17:11; 1. Tes. 2:13) Podává komentáře svými slovy a zrcadlí se v nich upřímné ocenění biblických pravd, které poznává? (Přísl. 2:1–6) Bylo by vhodné povzbudit ho ještě k dalšímu čtení Božího slova a publikací Společnosti? Čte pravidelně „Strážnou věž“? Udělal již takový pokrok, že by si vážil denních textů?
3 Dává najevo ve své řeči, postoji a chování, že si osvojuje biblické mravní měřítko? (1. Kor. 6:9, 10) Mění nějak svou osobnost? (Ef. 4:22–24) Podněcuje ho ze srdce vycházející ocenění pro biblické pravdy, aby příležitostně hovořil s příbuznými a sousedy o tom, co se dozvěděl? (Luk. 6:45) Úvahy o tom, jaké pokroky studující již udělal v těchto ohledech, nám pomohou poznat, do jaké míry ‚přijímá s mírností vštěpování slova‘. — Jak. 1:21.
UKONČIT NEPLODNÁ STUDIA
4 Pomáháme-li někomu přiměřenou dobu, a on nedělá patrné pokroky, i když mu trpělivě pomáháme, bylo by zřejmě užitečnější využít čas lépe a hledat někoho, jenž si to zaslouží. (Mat. 10:11–13) Snad by bylo vhodné studium podle okolností přerušit. Opravdově pochval zájemce za pokroky, které udělal. Zdůrazni mu však, že pravdy, které poznal, by měl také uplatňovat. Mohl bys použít Ježíšovo podobenství o rozsévači, pohovořit s ním o každém ze čtyř druhů půdy a pak mu zdůraznit, že je nezbytné reagovat kladně na poselství o království. To mu snad pomůže, aby si uvědomil, co mu brání dělat další pokroky. Budeš mít třeba i příležitost pohovořit s ním o tom, čeho sis u něho povšiml. Mluv s ním laskavě, ale otevřeně a jasně. (1. Kor. 14:8, 9) Řekni mu, že je možné ve studiu znovu pokračovat, jestliže podnikne potřebné změny. Mezitím ho budeš čas od času navštěvovat a povzbuzovat.
5 Když se setkáš s lidmi, kteří již kdysi studovali, bylo by moudré zjistit, jak dlouho studovali a s kým. Proč přestali studovat? Znáš-li toho, kdo předtím vedl to studium, měl by sis pohovořit s ním i s dozorcem služby dříve, než bys studium obnovil. Pravděpodobně v té záležitosti hrály úlohu některé věci, o nichž nevíš. Někteří lidé studovali léta s různými zvěstovateli, a nedělali žádné skutečné pokroky. Musíme věnovat čas lidem, kteří mají opravdový zájem o pravdu.
6 Když přerušuješ biblické studium nebo obnovuješ studium, které bylo předtím přerušeno, bylo by možná dobré, abys hovořil se zájemcem za přítomnosti některého staršího nebo jiného zralého křesťana, který má zkušenosti v tomto odvětví naší služby. Vybrousíme-li si svou schopnost vést biblická studia tak, aby byly patrné pokroky, můžeme ještě pomoci mnoha dalším lidem, aby poznávali, přijímali a uplatňovali pravdu. Tak mohou získat schválený vztah k Jehovovi Bohu a nakonec i věčný život. — Fil. 4:9; Jan 17:3.