Zamyšlení nad probíhajícím dílem činění učedníků

¹ Než Ježíš opustil zemi, přikázal svým následovníkům, aby ‚činili učedníky z lidí všech národů‘. To od nich vyžadovalo, aby podnikli intenzívní kazatelskou a vyučovací kampaň a aby svou činnost rozšířili po celé obydlené zemi. (Mat. 28:19, 20; Sk. 1:8) Považovali toto pověření za břemeno, které se nedá unést? Podle apoštola Jana nikoli. Po 65 letech, kdy činil učedníky, napsal: „Láska k Bohu totiž znamená, že zachováváme jeho přikázání; jeho přikázání však nejsou břemenem.“ (1. Jana 5:3)

² Biblický záznam o činnosti prvních křesťanů dokazuje, že své pověření činit učedníky Ježíše Krista vykonávali s pocitem naléhavosti. (2. Tim. 4:1, 2) Nedělali to prostě z povinnosti, ale proto, že chtěli Boha chválit, neboť ho milovali, a chtěli také druhým lidem dát naději na záchranu. (Sk. 13:47–49) Všichni, kdo se stali učedníky, pak sami začali činit učedníky, a křesťanský sbor v prvním století početně rychle vzrůstal. (Sk. 5:14; 6:7; 16:5)

³ Dílo činění učedníků se urychluje: V tomto dvacátém století se vykonává největší vyučovací dílo všech dob. Dobrou zprávu už přijaly miliony lidí a začaly podle ní žít. (Luk. 8:15) Současnému systému věcí už nezbývá mnoho času, a tak nám „věrný a rozvážný otrok“ opatřil nástroje, které lidem s upřímným srdcem umožňují, aby mohli pravdu poznat rychle. (Mat. 24:45)

⁴ V roce 1995 jsme dostali knihu Poznání, které vede k věčnému životu a v roce 1996 vyšla brožura Co od nás Bůh vyžaduje? Časopis Strážná věž z 15. ledna 1996 na straně 14 napsal o knize Poznání: „Tato publikace má pouze 192 stránek, a dá se tedy prostudovat za poměrně krátkou dobu. Lidé, kteří jsou ‚správně nakloněni k věčnému životu‘, by se měli při studiu této knihy dozvědět tolik, aby mohli zasvětit svůj život Jehovovi a dát se pokřtít.“ (Sk. 13:48)

⁵ Příloha Naší služby Království z června 1996 s nadpisem „Jak činit učedníky pomocí knihy Poznání“, nám dala tento cíl: „Je možné, že většinu kapitol probereme za jedno studium trvající asi tak hodinu, aniž budeme muset příliš spěchat. To však závisí na situaci a schopnostech zájemce. Zájemci budou dělat lepší pokroky, když učitel i zájemce dodrží své slovo a studium bude probíhat pravidelně každý týden.“ Dále bylo v článku uvedeno: „Dá se očekávat, že než zájemce dokončí studium knihy Poznání, bude zřejmé, do jaké míry je upřímný a jak hluboký je jeho zájem o službu Bohu.“ Schránka otázek v Naší službě Království z října 1996 vysvětlila: „Očekává se však, že dobrý učitel bude schopen během poměrně krátké doby pomoci průměrnému zájemci získat dostatečné poznání, aby se zájemce mohl na základě získaných informací rozhodnout, zda bude sloužit Jehovovi.“

⁶ S knihou Poznání se dosahuje dobrých výsledků: Jedna mladá žena u příležitosti svého křtu vyprávěla, jak se cítila, když studovala knihu Poznání. Předtím už nějakou dobu studovala knihu Žít navždy. Když byla vydána kniha Poznání, sestra, která s touto ženou vedla studium, změnila postup, a začaly studovat novou knihu. Zájemkyně brzy jasně viděla, že se od ní očekává rozhodnutí, a od té doby ji to podněcovalo k rychlým pokrokům. Tato mladá žena, nyní naše sestra, říká: „Kniha Žít navždy mi pomohla k tomu, že jsem si zamilovala Jehovu, ale kniha Poznání mi pomohla učinit rozhodnutí, že mu budu sloužit.“

⁷ Zamysleme se také nad případem jiné ženy, která poznala pravdu rychle. Po svém druhém studiu přišla na shromáždění do sálu Království, a to zrovna v době, kdy byl ve sboru na návštěvě krajský dozorce. Ten týden, během třetího studia, krajskému dozorci řekla, že se zasvětila Jehovovi a přeje si být nepokřtěným zvěstovatelem. Sešla se se staršími, kteří ji schválili jako zvěstovatelku, a další týden začala chodit do kazatelské služby. Biblické studium ji tak zajímalo, že si brala volno z práce, aby mohla studovat dvakrát až třikrát týdně a aby mohla chodit více do služby. Stávalo se, že za jedno studium probraly dvě nebo i tři kapitoly. Zájemkyně začala ve všech oblastech svého života uplatňovat, co se učila, za čtyři týdny probrala knihu Poznání a dala se pokřtít.

⁸ Manžel jiné sestry o sobě řekl, že byl „typický nevěřící manžel“. Jednou mu jistý bratr nabídl biblické studium s knihou Poznání s tím, že studium může po prvním sezení nebo kdykoli potom ukončit. Manžel sestry přistoupil na to, že to zkusí, i když v mládí býval nevalným žákem a už dvacet let nezkoumal žádnou náboženskou literaturu. Jak reagoval na studium knihy Poznání? Řekl: „Opravdu mě potěšilo, když jsem zjistil, že tato biblická pomůcka byla napsána velmi jednoduše. Informace jsou předloženy tak jasně a logicky, že zanedlouho jsem se začal těšit na každé další studium. Můj učitel dovedně uplatňoval metody pro činění učedníků, jak ho k tomu Společnost vyškolila, a s pomocí Jehovova ducha jsem byl za čtyři měsíce pokřtěn. Opravdu mohu tvrdit, že když si zamilujeme dílo činění učedníků, když budeme dále ve službě hledat upřímné lidi, když budeme používat knihu Poznání a jiné biblické pomůcky, které nám dodává Společnost, a — což je nejdůležitější — když se budeme modlit o Jehovovo vedení, můžeme mít tu neobyčejnou výsadu pomáhat s činěním učedníků.“ Uvedli jsme zde velmi výjimečné zážitky. Většina našich zájemců nepozná pravdu tak rychle.

⁹ Zájemci nedělají pokroky stejně rychle: Je třeba si přiznat, že schopnosti učitelů i zájemců o Boží slovo se značně liší. Duchovní růst může být pomalý, nebo rychlý. Pokrok, jehož někteří zájemci dosáhnou za několik měsíců, může jiným trvat mnohem déle. Rychlost duchovního růstu člověka je ovlivněna jeho vzděláním, tím, jak si váží duchovních věcí, a tím, jak hluboká je jeho oddanost Jehovovi. Ne každý, s nímž studujeme Bibli, má „největší dychtivost mysli“ pro to, aby studoval Bibli denně, jako to dělali starověcí Berojané, kteří se stali věřícími. (Sk. 17:11, 12)

¹⁰ Proto příloha Naší služby Království z dubna 1998, nazvaná „Hledá se více biblických studií“, realisticky uvedla: „Samozřejmě, že ne všichni, kdo studují Bibli, činí pokroky stejně rychle. Někteří nesmýšlejí duchovně jako jiní a věci, jimž se učí, nepřijímají tak rychle. Jiní jsou velmi zaměstnaní a možná si nemohou vyhradit čas na celou kapitolu týdně. A tak v některých případech bude snad nutné probrat kapitolu na vícekrát a studium celé knihy pak bude trvat o několik měsíců déle.“

¹¹ Mějme při činění učedníků vyrovnané názory: Tempo studia je nutné regulovat podle okolností a schopností zájemce. Jsme povzbuzováni, abychom zahajovali biblická studia s brožurou Vyžaduje, a může to trvat dva až tři měsíce, než ji probereme a dostaneme se ke knize Poznání. Pokud využijeme všechny podněty z přílohy Naší služby Království z června 1996, uběhne dalších šest až devět měsíců, než se zájemcem probereme knihu Poznání. Někteří zvěstovatelé brzo potom, co zahájili studium s knihou Poznání přešli na brožuru Vyžaduje, aby studujícímu pomohli rychleji poznat základní biblické pravdy. Pak opět studovali knihu Poznání. Jestliže studium je zahájeno k knihou Poznání a dobře probíhá, možná bude po dokončení knihy užitečné probrat brožuru Vyžaduje, a tak rychle zopakovat základní pravdy z Božího slova. V žádném případě nechceme studovat rychle na úkor zájemcova jasného pochopení látky. Každý zájemce potřebuje pevný základ pro svou nově nalezenou víru v Boží slovo.

¹² Když uvažujeme o tom, kde jsme v proudu času, je dnes, mnohem více než kdykoli předtím, naléhavější pomáhat jiným lidem poznat pravdu. Stále se modlíme o nová biblická studia, ale modleme se také za ty lidi, s nimiž už studujeme. Pak zakusíme radost z toho, že bude křtěno více učedníků, a to „po všechny dny až do závěru systému věcí“. (Mat. 28:20)