Schránka otázek

◼ Co můžeme udělat pro to, abychom při sborových shromážděních dodržovali vymezený čas?

Když s přáteli mluvíme o nějakém zajímavém námětu, čas ubíhá neuvěřitelně rychle. Při našich shromážděních proto někdy může být náročné dodržet čas vymezený pro jednotlivé části programu. Co pro to můžete udělat?

Začněte včas. Když se koná shromáždění, kterého se účastní celý sbor, může být užitečné jednu či dvě minuty předem požádat přítomné, aby zaujali svá místa. Tak bude moci program začít včas. (Kaz. 3:1) I když se sejde menší skupina, například na schůzce před službou, nemělo by se čekat na ty, kdo přijdou pozdě.

Dobře se připravte. Klíčem k přesnému dodržování času je dobrá příprava. Mějte na mysli cíl svého proslovu. Určete hlavní body a ty potom zdůrazněte. Neutápějte se v rozboru nedůležitých podrobností. Mluvte jednoduše. Jsou-li součástí vašeho programu nějaké demonstrace nebo interview, nacvičte je s účastníky předem. Časový rozvrh sledujte už tehdy, když si přednes proslovu procvičujete nahlas.

Stanovenou látku si rozdělte. Ať už vám byl přidělen proslov nebo rozhovor s posluchači, může vám pomoci, když si látku rozdělíte do několika celků. Určete, kolik času chcete jednotlivým částem věnovat, a poznamenejte si to na okraj osnovy svého programu. Potom během proslovu sledujte, zda se vám daří tento časový rozvrh dodržovat. Při rozhovoru s posluchači byste se neměli v úvodní části příliš rozpovídat, protože by vám pak nezbyl čas na důležitější myšlenky, které se v programu rozebírají později. Vedoucí studia Strážné věže by měli vyhradit dostatek času na závěrečné otázky k opakování. Měli by si také dát pozor, aby „neukrajovali“ čas určený pro závěrečnou píseň a modlitbu.

Včas skončete. Některá shromáždění, například služební, se skládají z několika částí. Každý řečník by tedy měl pamatovat na to, kdy má začít a kdy skončit. Co ale dělat v případě, že některou část programu řečník protáhne, a hrozí tak nebezpečí, že shromáždění neskončí včas? Jeden nebo více bratrů možná budou schopni časový skluz vyrovnat tím, že se ve svém programu zaměří jen na hlavní body a vypustí některé podrobnosti. Tato dovednost je znakem schopného řečníka.

Řečníkům však může pomáhat každý z nás, a to tím, že podává krátké a věcné komentáře. Všichni tedy můžeme přispět k tomu, že naše shromáždění budou probíhat „slušně a uspořádaně“. (1. Kor. 14:40)