Upřímně se zajímejme o druhé — tím, že udržujeme zrakový kontakt
1 Když vydáváme svědectví na veřejnosti a dům od domu, obvykle s lidmi navážeme zrakový kontakt ještě před tím, než na ně promluvíme. V tom krátkém okamžiku můžeme z výrazu jejich obličeje poznat, jak na naši přítomnost reagují i jakou mají náladu. A podobně i oni mohou hodně zjistit o nás. Na návštěvu jedné naší sestry vzpomíná jistá žena takto: „Pamatuji si, že z její usměvavé tváře vyzařoval pokoj. To mě upoutalo.“ Díky tomu naslouchala dobré zprávě.
2 Navázat zrakový kontakt s druhými je účinný způsob, jak zahájit rozhovor, když vydáváme svědectví na ulici nebo na veřejných místech. Jeden bratr vždy sleduje pohledy lidí, kteří kolem něj procházejí. Když s nimi naváže zrakový kontakt, usměje se a nabídne časopisy. Díky tomuto přístupu má mnoho příjemných rozhovorů a rozšiřuje hodně literatury.
3 Rozpoznej pocity osloveného: Zrakový kontakt nám pomůže rozpoznat pocity člověka, s nímž mluvíme. Když nám například někdo nerozumí nebo nesouhlasí s tím, co říkáme, obvykle se to nějak projeví na výrazu jeho obličeje. Z jeho tváře můžeme také rozpoznat, že na nás nemá čas nebo začne být netrpělivý. To, co mu chceme říct, tak díky tomu můžeme upravit nebo zkrátit. Být vnímaví k pocitům druhých, je vynikající způsob, jak dát najevo, že se o lidi skutečně zajímáme.
4 Upřímnost a přesvědčení: V mnoha kulturách je pohled do očí považován za projev upřímnosti. Všimněme si, jakým způsobem reagoval Ježíš, když se ho učedníci zeptali: „Kdo může být skutečně zachráněn?“ Bible uvádí: „Ježíš se jim podíval do obličeje a řekl jim: ‚U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.‘“ (Mat. 19:25, 26) Není pochyb o tom, že přesvědčení, které bylo patrné v Ježíšových očích, dodalo jeho slovům váhu. Podobně i nám dobrý zrakový kontakt pomůže, abychom předávali poselství o Království s upřímností a přesvědčením. (2. Kor. 2:17; 1. Tes. 1:5)