Rozzuření kněží se setkali s mírnou odezvou

Artur slouží v Arménii jako krajský dozorce. Když navštívil jeden ze sborů svědků Jehovových, zjistil, že si místní zvěstovatelé ještě nevyzkoušeli službu na veřejnosti, při které se používají pojízdné stojany s biblickými publikacemi. Chtěl jim pomoct s touto formou služby začít, a tak se se svou manželkou Annou a dalším svědkem, který se jmenuje Žirajr, vydali do jednoho malého města. Tam si s pojízdným stojanem stoupli na místo, kudy chodí hodně lidí.

Kolemjdoucí to hned zaujalo a zastavovali se pro publikace. Tato nová forma služby ale neunikla pozornosti našich odpůrců. Ke stojanu přišli dva kněží a jeden z nich do něj bez varování kopl a převrátil ho. Potom dal Arturovi facku a srazil mu přitom brýle na zem. Artur, Anna a Žirajr se kněze snažili uklidnit, ale neúspěšně. Kněží dupali po vozíku a rozházeli publikace. Svědkům nadávali, vyhrožovali jim a nakonec odešli.

Artur, Anna a Žirajr zamířili na místní policejní stanici, aby podali stížnost. Popsali, k čemu došlo, a několika policistům a dalším pracovníkům policejní stanice stručně řekli něco o Bibli. Byli pak odvedeni za velitelem do jeho kanceláře. Velitel se nejdřív zajímal o to, co se stalo. Potom ale zjistil, že když Artura napadl kněz, Artur mu to neoplatil, přestože postavu by na to měl. Přestal proto klást další otázky k té situaci a začal se ptát, čemu svědkové Jehovovi věří. Byl z toho čtyřhodinový rozhovor! To, co se velitel dozvěděl, na něj udělalo takový dojem, že zvolal: „To je náboženství! Hned bych se k vám přidal!“

Když se Artur příští den na to místo vrátil a pokračoval ve vydávání svědectví, přišel za ním muž, který předchozí den sledoval, k čemu došlo. Muž Artura pochválil za to, že zůstal v klidu a neoplatil stejnou mincí. Pak dodal, že kvůli tomu, co viděl, ztratil ke kněžím veškerou úctu.

Večer policejní velitel zavolal Artura znovu na stanici. Ale místo aby s ním probíral samotný případ, položil mu několik dalších otázek týkajících se Bible. K rozhovoru se připojili i dva jeho podřízení.

Následující den zašel Artur za velitelem znovu – tentokrát aby mu ukázal některá z našich videí. K jejich sledování velitel přizval i další policisty.

Hrubé chování kněží vlastně přispělo k tomu, že se mnoho policistů mohlo se svědky Jehovovými poprvé blíž seznámit a že nás teď vnímají v dobrém světle.