2. Samuelova
21 A za Davidových dnů nastal po tři roky, rok co rok, hladomor;+ a David přistoupil k tomu, aby se poradil s Jehovovým obličejem. Tehdy Jehova řekl: „Na Saulovi a jeho domě je vina krve,* protože usmrtil Gibeoňany.“+ 2 Král tedy zavolal Gibeoňany+ a hovořil s nimi. (Mimochodem, Gibeoňané nebyli z izraelských synů, ale ze zbytku Amorejců;+ a izraelští synové jim přísahali,+ ale Saul je hodlal srazit ve svém žárlení+ pro izraelské a judské syny.+) 3 A David přikročil k tomu, aby řekl Gibeoňanům: „Co vám učiním a čím vykonám smíření,*+ abyste jistě žehnali Jehovovu dědictví+?“ 4 Gibeoňané mu tedy řekli: „Ve spojitosti se Saulem a jeho domácností to pro nás* není záležitostí stříbra nebo zlata,+ ani nám nepřísluší, abychom usmrtili v Izraeli nějakého muže.“ Na to řekl: „Učiním pro vás, cokoli říkáte.“ 5 Na to řekli králi: „Ten muž, který nás hubil+ a který úkladně plánoval,+ že nás vyhladí, abychom nepřetrvali na žádném izraelském území, 6 ať nám dají sedm mužů z jeho synů;+ a vystavíme*+ je před Jehovou v Gibeji+ Saula, Jehovova vyvoleného.“*+ Král tudíž řekl: „Já sám je dám.“
7 Král však pociťoval soucit s Mefibošetem,+ synem Saulova syna Jonatana, kvůli Jehovově přísaze,+ která byla mezi nimi, mezi Davidem a Saulovým synem Jonatanem. 8 Král tudíž vzal dva syny Ricpy,+ dcery Aijášovy, které Saulovi porodila, Armoniho a Mefibošeta, a pět synů Mikal,*+ dcery Saulovy, které porodila Adrielovi,+ synovi Mecholana Barzillaie. 9 Potom je vydal do ruky Gibeoňanů a ti přistoupili k tomu, aby je vystavili na hoře před Jehovou,+ takže těch sedm spolu padlo; a byli usmrceni v prvních dnech žní, na začátku ječmenné žně.+ 10 Ricpa, dcera Aijášova,+ však vzala pytlovinu+ a prostřela si ji na skále, od počátku žně, až dokud se po nich nelila voda z nebes;+ a nedovolila, aby na nich za dne spočinulo nebeské ptactvo+ ani divoká polní zvířata+ za noci.
11 Posléze podali Davidovi zprávu,+ co udělala Saulova konkubína Ricpa, dcera Aijášova. 12 David tedy šel a vzal kosti Saulovy+ a kosti jeho syna Jonatana od majitelů půdy z Jabeš-gileadu,+ kteří je ukradli z veřejného prostranství v Bet-šanu,+ kde je Filištíni pověsili+ v den, kdy Filištíni srazili Saula na Gilboi.+ 13 A přistoupil k tomu, aby odtamtud přinesl kosti Saulovy a kosti jeho syna Jonatana; navíc, posbírali kosti mužů, kteří byli vystaveni.+ 14 Potom pohřbili kosti Saula a jeho syna Jonatana* v zemi Benjamína v Cele,*+ na pohřebním místě jeho otce Kiše,+ aby učinili všechno, co král přikázal. A tak se poté Bůh nechal pro zemi uprosit.+
15 A Filištíni+ opět zahájili s Izraelem válku. David a s ním jeho sluhové tudíž šli a bojovali s Filištíny; a David se unavil. 16 A Jišbi-benob, jenž byl mezi těmi, kdo se narodili z Refaim,*+ jehož kopí+ vážilo tři sta šekelů* mědi a jenž byl opásán novým mečem,* si usmyslil, že Davida srazí. 17 Abišai,+ syn Ceruji, mu okamžitě přišel na pomoc+ a Filištína srazil a usmrtil. Tehdy Davidovi přísahali jeho muži a řekli: „Už s námi nepůjdeš do bitvy,+ abys neuhasil+ lampu+ Izraele!“
18 A potom se stalo, že válka s Filištíny vypukla ještě jednou u Gobu.* Tehdy Chušatita+ Sibbekai+ srazil Safa, který byl mezi těmi, kdo se narodili z Refaim.+
19 A válka s Filištíny u Gobu vypukla ještě jednou a Elchanan,+ syn Betlémana Jaare-oregima, srazil Gaťana* Goliata,* jehož násada kopí byla jako vratidlo těch, kdo pracují na stavu.+
20 A válka vypukla ještě jednou u Gatu,+ když tam byl muž mimořádné velikosti se šesti prsty na každé ruce a šesti prsty na každé noze, celkem čtyřiadvaceti; a také on se narodil Refaim.+ 21 A stále popichoval+ Izrael. Konečně ho srazil Jonatan,+ syn Davidova bratra Šimeie.*+
22 Ti čtyři se narodili Refaim v Gatu;+ a padli rukou Davidovou a rukou jeho sluhů.+