Vedoucímu na Jedutuna. Od Asafa+. Melodie.
77 Svým hlasem budu dokonce volat k samotnému Bohu,+
svým hlasem k Bohu, a jistě mi dopřeje sluchu.+
2 Ve dni své tísně jsem pátral po Jehovovi.+
V noci byla vztažena i má ruka a netrne;
má duše odmítla nechat se utěšit.+
3 Budu vzpomínat na Boha a budu rozbouřený;+
budu projevovat starost, že snad můj duch umdlí.+ Seʹlah.
4 Uchopil jsi má oční víčka;+
znepokojil jsem se a nemohu mluvit.+
5 Myslel jsem na dávné dny,+
na roky v neurčité minulosti.
6 V noci budu vzpomínat na svou strunnou hudbu;+
svým srdcem budu projevovat starost+
a můj duch bude pečlivě pátrat.
7 Bude na neurčité časy Jehova zavrhovat+
a nebude už nikdy potěšen?+
8 Ustala jeho milující laskavost navždy?+
Přišel [jeho] výrok vniveč+ pro generaci za generací?
9 Zapomněl Bůh být příznivě [nakloněn]+
anebo uzavřel [projevy] svého milosrdenství v hněvu?+ Seʹlah.
10 A budu stále říkat: „Právě to mě probodává,+
ta proměna pravice Nejvyššího“?+
11 Budu vzpomínat na zvyklosti Jah;+
budu totiž vzpomínat, jak obdivuhodně jsi jednal odedávna.+
12 A jistě budu rozjímat o vší tvé činnosti+
a budu se zabývat tvým jednáním.+
13 Bože, tvá cesta je na svatém místě.+
Kdo je velkým Bohem jako Bůh?+
14 Ty jsi [pravý] Bůh, jednáš obdivuhodně.+
Dal jsi svou sílu na vědomí mezi národy.+
15 [Svou] paží jsi získal zpět svůj lid,+
syny Jákoba a Josefa. Seʹlah.
16 Vody tě viděly, Bože,
vody tě viděly; začaly být v krutých bolestech.+
Také vodní hlubiny začaly být znepokojené.+
17 Oblaka hřímavě vylévala vodu;+
mračná obloha vydala zvuk.
Také tvé vlastní šípy se začaly rozlétat sem a tam.+
18 Zvuk tvého hřmění se podobal kolům dvoukolého vozu;+
blesky osvítily úrodnou zemi;+
země se znepokojila a začala se kymácet.+
19 Tvá cesta vedla mořem+
a tvá stezka vedla mnoha vodami;
a právě tvé šlépěje nebyly poznány.
20 Vedl jsi svůj lid právě jako stádo bravu,+
rukou Mojžíšovou a Áronovou.+